Škoda Holding
Kamufláž manažerů Škoda
01.02.2012, Mladá fronta Dnes
Švýcarští vyšetřovatelé rozpletli jeden z nejsložitějších případů v Česku, privatizaci Škody Plzeň. Spis je však v utajení. Ovšem právě žádost o utajení, kterou MF DNES získala, obsahuje zároveň podrobný popis transakcí a PŘIZNÁNÍ, že tým manažerů kolem Martina Romana měl dopředu domluvené, že ve firmě získá většinu. Žádost o utajení také podrobně vysvětluje, proč bylo „nutné“ léta klamat veřejnost i státní orgány. Prý hlavně kvůli české závisti.
„Bohatství je v Česku rozděleno velmi nerovnoměrně. Politika a každodenní život jsou provázeny závistí a podezříváním, jež si lidé, kteří mají to štěstí a žijí ve Švýcarsku, vůbec nedovedou představit.“
Ne, nejde o ukázku z Marxova Kapitálu. Tato slova stojí jen ve dva roky staré oficiální žádosti, kterou poslal vlivný pražský právník Josef Brož švýcarské prokuratuře. Žádost oficiálně sepsal jeho tamní právní zástupce Daniel Bloch.
Pro Brože a jeho další klienty má mimořádný význam, a asi proto obsahuje i tak mimořádně silná slova. Dopis totiž musí švýcarské prokurátory přesvědčit, aby utajili v určitých dokumentech identitu jeho, jeho klientů, a také celé listiny, které by mohly odhalit dlouholeté tajemství.
A to, že zestátněný strojírenský gigant Škoda Plzeň kdysi místo „amerického fondu Appian“ nepřímo ovládl její tehdejší management včetně Martina Romana, pozdějšího dlouholetého šéfa polostátního kolosu ČEZ.
Švýcarský právník Bloch prokuratuře mimo jiné tvrdí, že manažeři nemohli mluvit pravdu o tom, že Škodovku ovládají, protože by jim všichni záviděli, a mohli by tak přijít o veřejné zakázky, či být vyštváni ze země. „V České republice existuje řada příkladů, kdy byli prominentní průmyslníci a finančníci vyhnáni do exilu nepřátelsky laděným tiskem,“ stojí v dopise.
Josef Brož MF DNES existenci dopisu i jeho obsah potvrdil, k vykresleným poměrům v Česku se však vracet nechtěl. „Obraty, které použil doktor Bloch ve svém dopisu, komentovat nemohu. Jde o text mnou nesepsaný,“ reagoval.
Citlivé dokumenty, jež vypovídají o Škodovce a mají být utajeny, se do rukou prokuratury dostaly při různých domovních prohlídkách, raziích v bankovních sejfech a právních kancelářích.
Ty ovšem proběhly kvůli jiné kauze, a to kvůli Mostecké uhelné společnosti, v níž se prošetřovalo podezření z podvodu a praní špinavých peněz v tamních bankách.
Ke vší smůle, Mosteckou, stejně jako Škodu, vlastnila oficiálně skupina Appian. Dokumenty o nejrůznějších firmách, kontech a lidech, kteří k nim měli přístup, se tak od určité doby protnuly a odkryly zajímavou věc: že Appian posloužil z velké části nejen v dolech, ale i ve Škodě jako maska kamuflující účast manažerů.
Vraťme se však nyní k obsahu dopisu, který MF DNES získala. Na patnácti stranách popisuje, kromě strašné české závisti, majetkovou strukturu Škody, a částečně vysvětluje, jak vlastně management kolem Martina Romana plánoval podnik získat a nakonec i z velké části získal.
Konkrétně v dopise z ledna roku 2010 stojí: „V České republice je všeobecně známo, že skupinu Škoda převzala v roce 2002 skupina Appian (…). Naproti tomu není až do dnešního dne známo, že top manažeři skupiny Škoda získali v roce 2005 většinový podíl. Skupina Škoda tedy dnes většinově patří managementu.“
Dále se dozvíme, že jde o podíl ve výši 66 procent. Ten byl pro management Škody podle dalšího sdělení v dopise schován za strukturu různých zahraničních firem, která skrytě držela opce, tedy nároky na akcie, už od začátku privatizace společnosti v roce 2002.
Zbylých 33 procent nakonec zůstalo Appianu, za nímž byli podnikatelé Marek Čmejla a Jiří Diviš. Tito dva podnikatelé také už byli loni obžalováni ve Švýcarsku za podvody a finanční machinace spojené s Mosteckou uhelnou.
Právník v žádosti mluví jménem Brože, ale i ostatních manažerů Škody i jménem Martina Romana, který byl ze Škody oficiálně pryč už od začátku roku 2004. V části, kde právník žádá prokuraturu o skrytí jmen lidí ze Škody, uvedených v zabavených dokumentech, píše: „Totéž platí pro jméno dr. Romana, jehož bývalé podílnictví je třeba držet o to více v tajnosti, když je nyní jako šéf ČEZ mimořádně exponován.“
Pravá chobotnice
Martin Roman tvrzení v žádosti nechce komentovat ani vysvětlovat. „O dění ve Škodě nejsem od února 2004 informován, a nemohu proto komentovat právní kroky, které někdo z podniku učinil v roce 2010. Znovu tak jen konstatuji, že jsem nikdy, přímo ani nepřímo, nebyl vlastníkem Škody,“ sdělil.
MF DNES získala a zveřejnila některé dokumenty, odhalující užší propojení manažerů se Škodou, už v minulých měsících. Manažeři Škody i Roman však dokumenty označovali za pochybné, a fakt, že se jejich jména vyskytují u bankovních účtů zahraničních firem spojených se Škodovkou, v případě Romana i po jeho odchodu do ČEZ, označovali maximálně za administrativní chybu.
Dopis však obsah dokumentů nezpochybňuje. Naopak potvrzuje jejich existenci a dokládá, že manažeři, původně i Roman, byli účastni operace převzetí Škody.
Podle žádosti šlo o zhruba následující „chobotnici“: Brože si najal jako právníka nejvyšší management Škody, což byli původně kromě Romana ještě Tomáš Krsek a Jiří Zapletal, později se přidal ještě Michal Korecký. Všichni včetně Brože se stali klienty zahraniční správcovské firmy Close Trustees. „Žadatel (Brož) se dostal v roce 2002 do Close Trustees s pověřením, aby vytvořil strukturu společností a trustů, s jejichž pomocí by mohli později klienti, které zastupoval, získat většinový podíl ve skupině Škoda.“ Šlo prý o různé „opční“ dohody.
Listiny zabavené u Close Trustees a v bankách ukazují, že první firmy (se sídlem na Kajmanských či Britských Panenských ostrovech) byly založeny už v polovině roku 2002. Konkrétně jde o firmu The California Trust, kde je jako zakladatel uveden přímo Martin Roman a jako správce Josef Brož.
Smlouvu na koupi zhruba poloviny akcií Škody od státu Appian podepsal až 20. prosince 2002, další část dokonce koupil až na začátku roku 2003, a to z konkurzu zkrachovalé části strojírny. Jak tedy mohl být už půl roku předtím připraven postup na převzetí dvou třetin firmy managementem? Nabízí se, že existovala na převzetí Škody nějaká širší dohoda, tedy že mohl být management firmy s Appianem a dalšími lidmi dopředu domluvený. Josef Brož má jiné vysvětlení. Firmy na Kajmanech a Britských Panenských ostrovech prý byly připraveny pro něco jiného. „To, že k tomuto účelu byla později použita struktura, kterou jsem zakládal primárně za jiným účelem, pokládám za naprosto korektní,“ sdělil Brož. Ale k čemu měly firmy původně sloužit, neřekl.
Za naprosto standardní považuje Brož i fakt, že Appian nabídl manažerům Škodovky hned dvě třetiny firmy. „Zájem každého investora o udržení kriticky důležitých zaměstnanců je přirozený a je pravidlem v obdobných transakcích,“ uvedl s tím, že koupě Škody byla obrovské riziko. Měla miliardové dluhy a byla podle Brože ve stavu „klinické smrti“.
„S podobným schématem akvizice jsme se dosud nesetkali,“ odpovídá Adéla Krbcová z advokátní kanceláře Peterka & Partners, specialisty na koupě firem, na dotaz, zda je obdobný postup běžný.
Škoda, kterou Appian získal za celkem 800 milionů korun, sice byla, jak říká Brož, zadlužená, jenže stát se jí tehdy rozhodl pomoci a velkou část bankovních dluhů převzal. Navíc do ní od státu nateklo zhruba 10 miliard korun za ekologické vyčištění areálu. Nadstandardní proplácení těchto prací státem mimochodem kritizoval už v roce 2005 ve své zprávě Nejvyšší kontrolní úřad. Škodovka také pod novým majitelem už v roce 2004 prodala dceřiné firmy za 1,2 miliardy korun.
Na zvláštní dohody při prodeji by mohl ukazovat fakt, že Švýcaři narazili při prodeji Škody na podezřelé platby. Na jaře 2003 poslal Appian 150 milionů korun jako provizi za poradenství při koupi akcií od státu anonymní firmě na Kypr. Krátce nato však přes další firmy peníze tekly zpátky do Česka – do firem spojených s později zastřeleným kmotrem podsvětí Františkem Mrázkem a uprchlým podnikatelem Tomášem Pitrem, nebo k poradcům při prodeji Škody. Sami Švýcaři o těchto platbách mluví jako o korupčních.
Sbohem a akcie
Vraťme se ještě k důležitému okamžiku celé operace Škoda. Tím je převedení „opcí“ manažerů na podíly a odchod Martina Romana z celé struktury, když se stal v roce 2004 šéfem energetické firmy ČEZ.
Brož o sobě v dopise z počátku roku 2010 tvrdí, že je největším jednotlivým akcionářem Škody, a to od prosince 2005. To se mu, ačkoliv byl nejdříve jen poradce, poštěstilo tím, že převzal „podíl na struktuře vytvořené Close Trustees, a tím i opcí Martina Romana“. V tu chvíli se přerodil z právníka a poradce na byznysmena.
Tento okamžik je i pro Romana klíčový. V únoru 2004 byl totiž zvolen do vedení polostátního energetického kolosu ČEZ, který později zadal Škodě zakázky za desítky miliard korun, a kdyby stále vlastnil podíly či opce na Škodu, hrozil by mu tak značný střet zájmů. ČEZ je navíc firma obchodovaná na burze a její vedení je povinno uvádět všechna svá angažmá v dalších společnostech. Roman kromě toho seděl v letech 2007 až 2009 i v dozorčí radě státní firmy České dráhy, která tehdy zahájila program obnovy vlaků, a velkým dodavatelem se stala opět Škoda.
Kdy přesně Brož Romanův podíl převzal, zda a kolik mu zaplatil, není z dopisu jasné. Brož ani Roman veřejně neukázali žádné dokumenty, které by tuto důležitou transakci doložily. Vyvrátilo by se tím podezření, zda Brož „jen“ nedrží podíl pro Romana. „Podmínky nabytí jakéhokoliv podílu kohokoliv na Škodě komentovat nebudu. Za relevantní považuji opakovaně potvrdit, že pan Roman nikdy přímo ani nepřímo vlastníkem ani beneficientem Škody nebyl,“ řekl Brož. To opakuje i Roman.
Pochybnosti o transakci s Romanovým podílem však vzbuzuje i tvrzení v dopise, že Brož od Romana s jeho nároky převzal i post předsedy představenstva Škody. Tím Brož dříve nikdy nebyl. Ve vedení firmy se tento právník objevil v letech 2008 až 2010, a to pouze jako člen představenstva. Další zvláštností je, že ještě dva dny před nástupem do ČEZ měl Roman takové postavení ve Škodě, že spolu s ostatními manažery podepsal ujednání, že se může kdykoliv, když o to požádá, do Škody vrátit. A má i právo veta na jakékoliv personální změny ve vedení firmy. Proč ono ujednání nepodepisoval Brož, pokud měl právě on nárok na získání největšího podílu akcií ve Škodě?
Nevysvětlený zůstává i fakt, že Roman se jako takzvaně ekonomicky oprávněná osoba objevuje na bankovních dokumentech k účtům firem ze struktury spravované Close Trustees i v pozdějších letech, například v roce 2006 či 2007. MF DNES tyto listiny zveřejnila už loni v říjnu. Doposud se naopak neobjevil dokument, na němž by byl jako majitel akcií či konta uveden Brož. I po roce 2004 je stále uváděn coby správce či ředitel. Nikdy jako majitel. Další věc, která ukazuje na aktivní účast managementu Škody při převzetí Škody Appianem, leží ve financování koupě akcií. Oficiálně sice státu zaplatil Appian, a to z peněz půjčených z Mostecké uhelné společnosti, ale ve financování se od začátku vyskytovala i firma Havelet (později přejmenovaná na Appian Ventures). Přes ni proteklo přes půl miliardy korun, které si po privatizaci Škodovky noví vlastníci stáhli z dceřiných firem a poslali je zpátky dolům. Tato suma přitom odpovídá při ceně 800 milionů korun za firmu dvoutřetinovému podílu managementu. „Původní půjčka, která byla poskytnuta skupině Appian za účelem získání podílu ve Škodě, byla kompletně zaplacena v roce 2004,“ stojí bez dalšího vysvětlení v dopise. Nákup Škody by se tak mohl zapsat do dějin českého podnikání jako jeden z nejlepších nákupů, a také, bohužel pro stát, i jeden z nejhorších prodejů.
Epilog
Švýcarská prokuratura Brožově žádosti vyhověla a dokumenty utajila. I proto se stát a nakonec i veřejnost dozvěděly, kdo ve skutečnosti vlastní Škodu, až mnohem později. Případem se nyní zabývá policie a státní zastupitelství. Manažeři (bez Romana) už Škodu vlastní oficiálně a Roman je jedním z nejvyšších státních manažerů v největším podniku s účastí státu.
FAKTA
Novinky v případu privatizace Škody
Jedna z největších strojírenských firem v zemi, prošla už dvakrát privatizací. Nejprve ji stát prodal v roce 1992 Lubomíru Soudkovi. Po pár letech skončila v bankrotu, stát ji pomohl zachránit a v roce 2002 ji privatizoval znovu. Majitelem se stala skupina Appian, vydávající se za americké investory. MF DNES loni na podzim poukázala na to, že se v privatizaci výrazně angažoval také management soustředěný kolem Martina Romana. Nyní MF DNES získala text žádosti o utajení skutečných vlastnických poměrů ve Škodě. Pochází z roku 2010 a byl adresován švýcarským úřadům, které pozadí privatizace Škody odhalily jako vedlejší produkt při vyšetřování kauzy Mostecké uhelné. Žádost sepsal švýcarský právník Daniel Bloch jménem českého právníka Josefa Brože. Brož byl právě tím, kdo pro manažery chystal nástroje pro skryté převzetí většiny ve Škodě. Později byly na Brože převedeny nároky na podíl, který měl připadnout Romanovi. V dokumentu jasně stojí, že bylo dopředu jasné, že manažeři získají 66 % akcií. Celý holding měl v následujících letech miliardové zisky. „V Česku existuje řada příkladů, kdy byli prominentní průmyslníci a finančníci vyhnáni do exilu nepřátelsky laděným tiskem,“ uvádí Brož v dokumentu.
Dvaačtyřicetiletý manažer a absolvent práv prochází už od vysoké školy jen vysokými posty. V 25 letech vyhrál výběrové řízení na post šéfa Janky Radotín. Firmu ozdravil a prodal americkému Lennoxu. V roce 2000 se stal generálním ředitelem v plzeňské Škodě Holding, kterou měl pro stát a další bankovní věřitele zhodnotit před prodejem. V únoru 2004 už stál v čele polostátního kolosu ČEZ. V něm vydělal 700 milionů korun jen na opčním akciovém programu. Loni v září skončil ve vedení ČEZ a stal se předsedou jeho dozorčí rady. Volný čas tráví v Krkonoších, na golfu či studiem moderního umění. Sponzoruje gymnázium PORG.
Josef Brož
Osmatřicetiletý právník se stal koncem 90. let jedním z partnerů advokátní kanceláře Brzobohatý, Brož & Honsa. Později se přejmenovala na BBH a Brož byl pouze jedním ze spolupracovníků. Nejznámějším klientem této kanceláře byla skupina PPF či IPB. Brož také spravoval část RP fondů, v nichž měl peníze zakladatel PPF Petr Kellner. Poté, co Kellner zjistil, že jedna odnož RP fondů z Kajmanů v minulých letech posloužila k úschově vlastnictví Škodovky, fondy opustil. Brož je považován za inteligentního právníka, ale v posledních deseti letech se přerodil spíš v bankéře. Jeho oblíbenou zemí pro správu peněz jsou Kajmanské ostrovy. V nich měly sídlo fondy, které kdysi skrývaly část majetku IPB, zrodil se tam i California Trust pro Martina Romana, potažmo další management Škody, který původně skrýval jejich opce na akcie této firmy. Dnes spravuje na Kajmanech Brož fondy Chorus, v nichž jsou opět anonymní investoři. Pokud nepracuje, tráví čas v jihočeské obci Ktiš, kde si podle HN postavil nízkoenergetický dům Růženka. Také založil pro pozvednutí kultury Ktiše nadační fond.
Původní obyvatel pražského sídliště Prosek, exčlen kapely Tichá dohoda, milovník velkých motorek a filozofické literatury. Vystudoval kybernetiku a v 90. letech se stal spolumajitelem skupiny Newton, která pomáhala Appianu s ovládnutím Mostecké uhelné. Za transakce s doly je obžalován ve Švýcarsku ze 4 trestných činů. Pro Appian později vyjednával i koupi Škody, kterou také skrytě spoluvlastnil. Oficiálně v ní získal podíl až v roce 2010. Čmejla má v ČR řadu dalších skrytých aktivit. Stojí za skupinou Medicon, investující do zdravotnictví, a přes Appian Investment Group z Marshallových ostrovů spoluinvestuje do realit.
Basketbalista a právník z Mostu, který v 80. letech emigroval do Švýcarska, kde získal občanství. Před pár lety si pořídil trvalé bydliště v Monaku. V druhé polovině 90. let založil ve Švýcarsku firmu Investenergy, která pro Appian koupila Mosteckou uhelnou (MUS). Appian pak získal i plzeňskou Škodu a Diviš ho zastupoval v dozorčí radě. Oficiálně se stal jedním z akcionářů Škody až v roce 2010. Diviš má podíl i na dalším byznysu odnože Appianu v ČR, což jsou investice do realit a pozemků. Nejspíš má skrytě i podíl ve skupině Medicon, která investuje do zdravotnictví. Ve Švýcarsku je obžalován ze čtyř trestných činů kvůli MUS.