Temelín
ČEZ prodal firmu, jež vydělá na Temelínu. Ale komu?
07.02.2013, Mladá fronta Dnes
Právník Josef Brož, který těsně spolupracoval s exšéfem ČEZ Martinem Romanem, figuruje ve firmě, která od ČEZ získala lukrativního dodavatele pro jaderné elektrárny. Ministr financí to nechá prověřit.
Když před pěti lety uzavírala polostátní elektrárenská firma ČEZ několik smluv s maďarským ropným kolosem MOL, vypadalo to, že ve střední Evropě vzniká strategicky výhodná aliance dvou obrů.
Nakonec z toho však zbylo jen málo. Ani jeden z původních tří kroků celého projektu zatím vlastně nevyšel. Zaprvé: sedmiprocentní podíl v MOL, který si ČEZ koupil za 15 miliard korun, ztrácí na hodnotě, a MOL se nemá k tomu, aby si ho navzdory původním ujednáním koupil zpátky.
Zadruhé: společný podnik ČEZ a MOL na výstavbu dvou plynových elektráren na Slovensku a v Maďarsku zůstal jen na papíře a „spí“. A zatřetí: firma I&C Energo, kterou ČEZ v polovině roku 2008 prodal MOL právě v rámci utužení jejich strategického partnerství, nedávno změnila vlastníka a dostala se mimo dosah obou firem. Nyní tuto společnost, která má exkluzivní znalosti tuzemských jaderných i uhelných elektráren, přes holandskou schránku drží vlastnicky nepříliš průhledná maďarská strojírenská skupina Olajterv.
Je jasné, že vývoj nezdařeného výletu ČEZ do Maďarska lze z větší části vysvětlit celkovým posunem energetického trhu. Od roku 2008 prudce padají ceny elektřiny a energetika už není ani pro investory tak lukrativní obor jako dříve. U třetího kroku, tedy v případě prodeje I&C Energa, však v poslední době vyplavala na povrch řada podezřelých okolností, které se jen obratem na energetickém trhu vysvětlit nedají.
Josef Brož to zařídí
Prodej dodavatelské a servisní firmy I&C Energo, která ČEZ vydělávala při miliardovém obratu kolem sta milionů korun ročně, vyvolal řadu otázek už před pěti lety, kdy k němu došlo.
Nebylo totiž zcela jasné, proč se ČEZ, tehdy vedený Martinem Romanem, I&C Energa vůbec zbavuje. Polostátní kolos právě připravoval rozšíření a rekonstrukci jaderných zdrojů a pracoval na další obnově uhelných elektráren. Existoval tedy jasný předpoklad, že i nadále využije služeb I&C Energa, které disponuje exkluzivními znalostmi elektráren. O výlučné pozici této firmy svědčí i zájem obou zájemců o dostavbu Temelína – jak americký Westinghouse, tak ruskočeské konsorcium MIR21 podepsali s I&C Energem smlouvu o budoucí spolupráci.
ČEZ nicméně na konci roku 2007 navrhl dozorčí radě prodej I&C Energa a ta ho jako jeden z kroků v rámci partnerství s MOL schválila. Na konci června 2008 se pak podepisovala s MOL kupní smlouva, pravděpodobně za 600 milionů Kč.
Už o pár měsíců později však MOL, jak se nyní ukázalo, uzavřel na další prodej I&C Energa opci, a to s holandskou firmou Yellowraazd. Informace o opci neboli předkupním právu se poprvé objevila až ve výroční zprávě MOL v polovině loňského roku a server motejlek.com v minulých týdnech zjistil o Yellowraazdu znepokojivé údaje.
Holandská schránka vznikla těsně před prodejem I&C Energa ČEZ a jejím zakladatelem byl český právník Josef Brož, který už léta těsně spolupracuje s Martinem Romanem, v době prodeje předsedou představenstva a dnes předsedou dozorčí rady ČEZ.
Brož s Romanem spolupracoval nejprve při restrukturalizaci Janky Radotín a potom hlavně v plzeňské Škodě.
V příběhu Škody a její privatizace se stal Brož jednou z klíčových postav. Podle loňského zjištění MF DNES postavil pro manažery Škody včetně Romana důmyslnou strukturu zahraničních firem.
Firmy z Brožova schématu uzavřely s papírovým vlastníkem Appian také opci, díky níž později manažeři získali většinu firmy pro sebe. Když Roman ze Škody v roce 2004 odešel do ČEZ, Brož zatím nejasným způsobem převzal Romanův podíl.
Vzniká tedy podezření, že se za pomoci Josefa Brože u I&C Energa mohl celý model zopakovat.
Další zvláštní okolností je fakt, jak upozornil server motejlek.com, že konečným majitelem firmy Yellowraazd byl – přes další schránku – kajmanský fond Chorus Explorers fund I SPC, spravovaný také Brožem.
Tentýž fond má přitom například v zástavě podíl manželky Martina Romana v pražském realitním projektu OC Lužiny. Už loni však Martin Roman pro MF DNES uvedl, že s fondem nemá vlastnicky nic společného, a Brož také popřel, že by šlo ve skutečnosti o Romanovy peníze.
Právě do rodiny fondů Chorus řízených Brožem nicméně v roce 2010 směřoval například i miliardový výnos z prodeje části plzeňské Škody, dceřiné firmy Škoda Power. Brož také jménem jednoho z fondů Chorus uzavíral v roce 2009 smlouvu na poradenství při prodeji Škody Power za 130 milionů. Josef Brož i Martin Roman v odpovědi na otázky MF DNES účast či osobní zájem na celé transakci kolem I&C Energa odmítli. „Yellowraazd byl součástí struktury, kterou jsem vytvořil pro MOL,“ zdůrazňuje Brož s tím, že „pan Roman ani žádný jiný český občan či subjekt neměl v I&C Energo nikdy žádný podíl ani kontrolu“.
MOL: Děláme to běžně
Pokud Brož vytvořil zmíněnou strukturu pro MOL, je přinejmenším zvláštní, že vedla až ke kajmanskému Chorusu spravujícímu podle informací MF DNES mimo jiné i pozdější výnosy ze Škodovky.
Otázka také je, proč vůbec MOL pár měsíců po uzavření strategického partnerství s ČEZ a nákupu I&C Energo udělí opci, tedy předkupní právo, offshorové firmě.
Brož to vysvětluje tím, že opce MOL sloužila k tomu, aby akcie I&C Energa mohl „v případě potřeby přesunout v rámci své skupiny nebo mimo ni pro něj za nejvýhodnějších podmínek“.
Maďarský polostátní kolos, v jehož představenstvu od roku 2010 zasedá i Martin Roman, Brožovu verzi potvrzuje. Podle mluvčího MOL Domokose Szollára právě na přelomu let 2007 a 2008 schválila společnost novou strategii, že své aktivity rozšíří od ropy a plynu i do výroby elektřiny. Proto měla tehdy i zájem o nákup I&C Energa.
„Výroba elektřiny ale nikdy předtím nebyl hlavní byznys MOL, proto jsme v souladu s našimi mezinárodními zvyklostmi hledali řešení, které by bylo flexibilní a umožňovalo financování této investice bez dopadu na její finanční ukazatele, anebo, což se stalo, pro případ, že bychom se rozhodli nepokračovat v původně ambiciózních projektech výroby elektřiny,“ vysvětlil Szollár.
Proč si MOL k transakci vybral zrovna českého právníka Brože, nechal mluvčí bez vysvětlení. Jasné není ani to, proč měl MOL takové „pochybnosti“ a starosti zrovna o investici do I&C Energo, která nepatřila v rámci tohoto koncernu k největším ani k rizikovým.
Naopak, investice se MOL velmi vyplatila. I&C Energo získalo za poslední čtyři roky řadu zakázek včetně těch od ČEZ. K největším patří dodávka zařízení pro elektrárnu Ledvice za 900 milionů korun. Loni firma zabodovala u ČEZ i v dodávkách IT. Získala například zakázku na zajištění centrálního skladu technologických dat v ČEZ. Loni v polovině roku si tak MOL ve výroční zprávě firmu I&C Energo ocenil už na 1,5 miliardy korun.
Na druhou stranu nelze ani vyloučit, že si MOL našel Brože sám. Offshorové struktury a opce na majetek s těžko identifikovatelnými vlastníky patří k jeho specializaci. Už před 13 lety se podílel například na založení kajmanských fondů pro později zkrachovalou IPB, pak přišla na řadu Škoda, a nyní říká, že své know-how použil i pro MOL.
Výsledkem zatím je, že I&C Energo skončilo přes schránku Yellowraazd v rukou maďarských strojíren Olajterv. Podle tamních médií tuto společnost ovládají bývalí manažeři firmy, z největší části její šéf Géza Pap, který dnes patří mezi dvacítku nejbohatších Maďarů. Strojírnu získal s dalšími dvěma manažery před lety právě od MOL, vlastnictví ovšem oficiálně spravuje firma Trust International Management, k níž má právě Brož blízko.
ČEZ: Vše O. K., vyděláme miliardu
ČEZ je i dnes přesvědčen, že byl prodej I&C Energo v pořádku. „Prodali jsme ho v rámci strategie snížení počtu dceřiných firem ČEZ, jejichž činnost navíc přímo nesouvisí s hlavním předmětem našeho podnikání. Podobné služby poskytuje řada firem a lze si vybírat vždy nejlepší dodávku pro daný účel,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Naopak jako chybu prodej dodnes vidí exnáměstek ministra průmyslu a do roku 2009 místopředseda dozorčí rady ČEZ Tomáš Hüner. „Čistě selským rozumem bylo jasné, že zbavovat se takové firmy nedává úplně smysl. Není pravda, že by se pohybovala v nějakém velkém konkurenčním prostředí a její služby šlo snadno nahradit. I&C Energo bylo a je klíčové při opravách jaderných elektráren ČEZ, a kdyby v případě potřeby nebylo k dispozici, tak jeden výpadek takového zdroje přijde firmu na zhruba 10 milionů korun,“ upozorňuje. ČEZ však podle něj tehdy dozorčí radu přesvědčil, že prodej firmy posílí strategickou alianci s MOL, a proto celý balík schválila.
S údivem se na vlastnické změny v případě I&C Energo dívá podle informací MF DNES i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Podle jeho šéfky Dany Drábové je to však věc ČEZ, jak si bezpečnost prací svých externích dodavatelů pro jaderná zařízení ohlídá. „V zákoně je to tak, že i za dodavatele odpovídá ČEZ,“ upozornila.
Ministr financí Miroslav Kalousek, jehož úřad zastupuje stát v roli většinového vlastníka ČEZ, včera MF DNES řekl, že nechá prodej této firmy prověřit. „Rozhodnutí prodat společnost I&C Energo nikdy nepadlo na úrovni akcionářů, tedy ministerstva financí, takže k celé záležitosti nemám bližší informace. V nejbližších dnech ale požádám předsedu dozorčí rady ČEZ, aby rada tento obchod nechala prověřit a podala nám o tom zprávu,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Předsedou dozorčí rady, kterého bude ministr o prověření žádat, je Martin Roman, za jehož vedení firmy k celé transakci došlo.
Miliardu vyděláme, věří ČEZ
ČEZ je přesvědčen, že celý projekt spojenectví s MOL není ani z dnešního pohledu nevýhodný. Věří, že i z patnáctimiliardové investice do akcií MOL nakonec vyjde s nejméně miliardou zisku. I přesto, že hodnota jeho balíku nyní klesla na 12 miliard. Dalších celkem 7,5 miliardy má totiž inkasovat od MOL na opčních poplatcích. Po odečtení dvou miliard, které ČEZ zaplatil na úrocích z úvěru, který si na nákup balíku akcií vzal, mu tak zatím zbývá k dobru miliarda.
Zůstává však otázka, za jaké ceny se skutečně podaří ČEZ velký balík v MOL prodat. MOL má do ledna příštího roku sice na své akcie předkupní právo, ale zatím se nerozhodl, zda ho využije.
„Martin Roman ani žádný jiný český občan neměl v I&C Energo podíl ani kontrolu.“ Josef Brož, právník
Cesta I&C Energo
Firma vznikla v roce 1993 jako společný podnik založený třebíčskou firmou C. M. E. sedmi podnikatelů, polostátní firmou ČEZ a americkou firmou Westinghouse. Největším majitelem byl s 39 % ČEZ, 38 % držel Westinghouse a 23 % C. M. E. Účelem založení byly servis a montáž řídicích systémů prvního a druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín, jehož hlavním dodavatelem byl Westinghouse. Později se vlastnictví změnilo na 64 % pro ČEZ a 34 % Westinghouse, v roce 1999, tedy krátce před dokončením Temelína, odprodal svůj podíl i Westinghouse, a to za 25 milionů korun. Od té doby až do roku 2008 I&C Energo patřilo ze 100 % ČEZ. Firma získávala od ČEZ klíčové zakázky i na Jaderné elektrárně Dukovany, podílela se i na opravách všech uhelných elektráren. Také po prodeji firmy maďarskému MOL byla u ČEZ úspěšná. Kromě obří zakázky z roku 2009 pro elektrárnu Ledvice získala v roce 2010 i dodávky pro Prunéřov, Tisovou a Počerady. Podílela se i na stavbě meziskladu vyhořelého jaderného paliva v Temelíně. I&C Energo mělo v roce 2000, odkdy ho ovládal ČEZ, tržby 570 milionů a čistý zisk 24 milionů Kč. V roce 2008 vydělalo 102 milionů při tržbách dvě miliardy. V roce 2011, tedy půl roku před prodejem firmě Olajterv, si akcionáři vyplatili dividendu 340 milionů Kč. Zisk v roce 2011 činil 230 milionů Kč.