Temelín
ČEZ prakticky zastavil tendr na Temelín
14.08.2013, Mladá fronta Dnes
PRAHA – Manažeři polostátního energetického obra ČEZ využili politického bezčasí a zastavili tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. I tak lze interpretovat včerejší oznámení šéfa ČEZ Daniela Beneše, který při prezentaci výsledků za první pololetí letošního roku uvedl, že si dokáže představit rozhodnutí o vítězi tendru nejen v příštím, ale i v přespříštím roce.
Prakticky se tak splnilo volání části expertů, kteří tvrdili, že podmínky na evropském energetickém trhu jdou proti dostavbě Temelína kvůli klesajícím cenám elektřiny a nízké poptávce, a že by se s ní mělo tedy počkat. Mezi nimi byl také analytik finanční skupiny J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. „Využili pádu vlády, jejíž jediné heslo bylo podpora českého průmyslu přes dostavbu Temelína, čímž nepřímo dostávala ČEZ do těžké situace,“ míní Šnobr s tím, že sám vidí jako reálné rozhodnutí o dostavbě klidně až během 48 měsíců, tedy čtyř let.
Jak ČEZ rozhodnutí o odložení vyhlášení vítěze tendru zdůvodňuje? „Nemůžeme učinit takto strategické rozhodnutí, aniž by bylo v souladu s finálně schválenou Státní energetickou koncepcí ČR, a bez toho, aby byly zajištěny základní podmínky návratnosti investice,“ uvedl Beneš. Podle něj by se například měla v koncepci objevit plošší křivka odhadu spotřeby proudu, kterou zbrzdila evropská recese. To, že ceny proudu a spotřeba klesají a že by ČEZ mohl mít problémy při návratnosti investice, ovšem není nic nového.
Zájemci o dostavbu Temelína zůstávají v klidu
Účastníci tendru si jeho dlouhé přerušení zatím oficiálně nepřipouštějí. „Westinghouse stále očekává, že ČEZ vybere dodavatele technologie na konci roku 2013 nebo na začátku roku 2014 a finální rozhodnutí o investici může učinit později. Vláda tak bude mít dostatek času na vytvoření mechanismů na podporu této investice,“ uvedl za americko-japonského uchazeče Pavel Janík, výkonný ředitel Westinghousu v Česku. Podle něj bude po výběru technologie také jasnější výše nákladů a způsob zajištění dodávky, což jsou faktory ovlivňující otázky spojené s financováním projektu.
„Možný odklad finálního rozhodnutí o výběru dodavatele nepřijímáme s radostí. Rozumíme však důvodům, které k těmto úvahám vedou,“ reagovala za česko-ruské Konsorcium MIR.1200 Monika Matyáštíková. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše by finalizované nabídky uchazečů měly být k dispozici v prosinci. „Před čtrnácti dny jsme měli s uchazeči jednání na nejvyšší úrovni, další budou v říjnu, a v prosinci bychom měli mít finalizované nabídky, jež budou mít určitou platnost do budoucnosti,“ uvedl pro MF DNES Beneš s tím, že se jistě nemůže stát, že by se kvůli odložení podpisu kontraktu musela například část soutěže opakovat.
Kromě toho, že se chce ČEZ dostat do souladu s aktualizovanou energetickou koncepcí, kterou by přinejlepším mohla schválit nová vláda letos na podzim, potřebuje vyřešit také financování a hlavně záruky návratnosti. Již dříve firma jednala s předchozí vládou o garantovaných výkupních cenách na elektřinu z Temelína. Pokud by tržní cena byla nižší, ČEZ by dostával doplatek od státu. V opačném případě by ČEZ rozdíl mezi tržní a sjednanou cenou do státního rozpočtu odváděl.
Taková podpora by ovšem musela projít schválením Evropskou komisí, což připouští i Beneš. „Legislativní úprava pro bezemisní a nízkoemisní zdroje může zabrat rok až rok a půl včetně vyjádření Unie,“ připustil.
Podle analytika Šnobra je tendr od začátku v tomto bodě nešťastně vypsaný s tím, že investorem je přímo ČEZ, a jeho konkurenti tak budou moci případné rozhodnutí vlády o podpoře jednoduše napadnout. Variantou by tak mohlo být, že by ČEZ v podobě investora zastoupil přímo český stát. Je ovšem těžké odhadnout, jaké důsledky by to mělo pro aktuální tendr, a je zřejmé, že například vyřazená francouzská Areva může ráda využít jakýchkoli pochybností, které kolem něj vzniknou.
ČEZ včera oznámil výsledky za první pololetí letošního roku, přičemž vykázal meziročně o pět procent vyšší čistý zisk. Dolů ho přestalo táhnout odepsání albánské investice, které se projevilo v loňských výsledcích, negativně do něj naopak přispívají stále klesající ceny elektřiny a nízká spotřeba. Zda současná vláda Jiřího Rusnoka ještě nějak promluví do fungování ČEZ, není jasné.
Rusnok před hlasováním o důvěře, v němž nakonec neuspěl, naznačoval, že není vyloučené ani odvolání bývalého šéfa ČEZ Martina Romana z dozorčí rady.
Včera se přímou reakci Rusnoka po podání demise získat nepodařilo, jeho mluvčí ovšem odkázal na jeho dřívější prohlášení, že „bez důvěry Sněmovny jsou jakékoliv větší změny omezené“.
VÝSLEDKY
ČEZ v prvním pololetí
ukazatel – 2012 – 2013
provozní výnosy – 113,0 – 113,1
EBITDA – 49,2 – 48,3
EBIT – 35,2 – 35,4
čistý zisk – 28,6 – 27,2
čistý dluh – 143,1 – 149,5
výroba elektřiny – 35,7 – 34,3
prodej elektřiny – 21,5 – 18,7
prodej tepla – 8,9 – 14,9
zaměstnanci – 31,5 – 27,0
Pramen: ČEZ
Finanční údaje v mld. Kč, údaje o výrobě a prodeji elektřiny v TWh, o prodeji tepla v tisících TJ, o počtu zaměstnanců v tisících osob.