Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Investice ČEZu

Místo miliard teď ČEZ na Balkáně sčítá potíže

20.02.2013, Hospodářské noviny

Energetika Fokus

Ještě před rokem a půl se vysoce postavení manažeři polostátní energetické skupiny ČEZ chlubili svými zahraničními investicemi a Hospodářským novinám tvrdili, že se jim peníze vrátí už do tří let. Teď to však vypadá, že expanze z éry bývalého generálního ředitele ČEZ Martina Romana začíná být pro firmu stále větší přítěží.

ČEZ investoval v letech 2004 až 2009 v osmi zahraničních zemích přes 72 miliard korun. Od počátku expanze do poloviny loňského roku inkasovala skupina na zisku EBITDA (tj. před započtením úroků, daní a odpisů) ze zahraničí v součtu 53,3 miliardy korun. Teď hrozí, že tento důležitý zdroj příjmů začne vysychat.

Potíže, kam se podíváš

Draze může ČEZu přijít především velkorysé rozkročení na Balkán. Kromě Bulharska, kde české firmě kvůli sporům o ceny elektřiny reálně hrozí odebrání distribuční licence, se skupina potýká s velkými problémy v Albánii.

V zemi, kde v roce 2008 koupila distribuční společnost za 102 milionů eur, měla velké problémy s neplatiči a situace v lednu vyústila až v odebrání licence. Dnes tak může v Albánii, proti níž už zahájil ČEZ arbitráž, přijít až o pět miliard korun.

Bez problémů se neobešel ani pokus skupiny vstoupit do Bosny v roce 2008, kde se ČEZ pokusil o akvizici dolu a elektrárny. Transakce však šla ke dnu kvůli problémům s místním partnerem.

Otazníky se točily také kolem investic skupiny v Rumunsku. Tamní dceřiné společnosti ČEZ totiž od poloviny roku 2011 dlužila státní železniční společnost CFR necelé dvě miliardy korun. Přestože peníze v loňském roce splatila, ČEZ počítá s problémy s placením i do budoucna. Kromě Balkánu je ČEZ vystaven vlně kritiky i kvůli nevýhodné investici do maďarské petrochemické společnosti MOL, kvůli které by mohl ČEZ přijít o miliardy korun.

„Vnímáme balkánský region jako složitý, což jsme věděli. Ale z finančního hlediska nám všechno vycházelo, jak jsme si představovali, vyjma Albánie. Teď bude záležet, jak dopadne Bulharsko,“ okomentoval situaci mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Bulharské překvapení

„Situace je pro nás zatím nepřehledná,“ říká Kříž. Bulharský premiér už včera hovořil o odebrání licence distribuční firmě ČEZ Bulgaria. Proces, který v tento krok může vyústit, už místní energetický regulátor zahájil a podle agentury Reuters o jeho zdůvodnění bude informovat dnes. Předsedkyně regulačního úřadu Juliana Ivanovová uvedla, že jedním z důvodů, proč bylo řízení o odebrání licence zahájeno, je podezření, že CEZ Bulgaria používala peníze z investičního fondu na jiné účely.

„V každém případě musí úřad chtít naše vyjádření, případně nápravu,“ upřesnil Kříž.

Analytici ani ČEZ nečekali, že by zrovna v Bulharsku, které je členem Evropské unie, mohlo dojít k problémům tohoto typu. „Investice do distribučních sítí v Bulharsku byla z tehdejšího pohledu jedna z těch lepších. Rozhodně lepší než pořízení elektrárny Varna, která prakticky stojí,“ řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Ani Varna však nebude podle ČEZ ve ztrátě. Firma totiž vydělává na prodeji povolenek přidělených zdarma.

„Podle mého soudu se jedná o politickou hru v albánském stylu: v Albánii to vyšlo, zkusíme to taky,“ ohodnotil bulharskou strategii Karel Kabelka z Grant Capital.

Bulharsko by však v takovém případě muselo zapomenout, že je členem Evropské unie a že její energetický trh podléhá evropským směrnicím. Právě na to by mohlo v případě odebrání licence podle právníků doplatit. Na respektování evropské legislativy včera dokonce apeloval premiér Petr Nečas. „Očekávám, že Bulharsko jako člen Evropské unie bude dodržovat mezinárodní závazky, evropské právo i vlastní zákony, včetně těch, které se týkají ochrany zahraničních investic,“ uvedl.

ČEZ v zahraničí

53,3 MILIARDY korun je kumulovaný zisk EBITDA (před započtením úroků, daní a odpisů) ze zahraničních akvizic od roku 2004 do loňského prvního pololetí.

72 MILIARD korun utratil ČEZ v zahraničí v letech 2004 až 2009. Pokud se připočtou dodatečné investice, jedná se o sto miliard korun. Investice do zahraničí představují zhruba jednu pětinu z celkových investic ČEZ od roku 2005. Podle posledních dostupných údajů z třetího čtvrtletí roku 2012 dosáhla celková návratnost zahraničních investic energetické společnosti 71 procent.

14,4 MILIARDY korun je celkový zisk EBITDA ČEZ z bulharských akvizic od vstupu na místní trh do konce pololetí 2012.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít