Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Investice ČEZu

ČEZ ztrácí v Albánii miliardy

09.05.2012, Lidové noviny

Až o deset miliard korun by mohla přijít skupina ČEZ díky neúspěšné investici do rozvodné sítě v Albánii

Staneme se největší energetickou skupinou střední Evropy. Takový byl v letech 2004 až 2009 plán tehdejšího šéfa ČEZ Martina Romana a šéfa úseku fúzí a akvizic ČEZ Vladimíra Schmalze.

Firma v tu dobu investovala v zahraničí zhruba sto miliard korun. Zatímco investice do polských elektráren a do distribuce v Bulharsku a Rumunsku lze považovat za úspěšné, nákup elektrárny v bulharské Varně či podílů v maďarské společnosti MOL slibují spíše prodělek. Největším debaklem se ale stává investice za 2,6 miliardy korun do rozvodné sítě v Albánii. ČEZ ve výroční zprávě za rok 2011 přiznává, že zde může během tří let prodělat až deset miliard korun.

Ztráta asi 3,6 miliardy korun souvisí s rozhodnutím albánského regulačního úřadu z loňského prosince. Regulátor tehdy téměř dvojnásobně zvýšil tarify, které platí distribuční společnost státem vlastněné elektrárenské společnosti. Distributor však zároveň nedostal možnost zdražit proud koncovým zákazníkům. Jediným distributorem proudu v Albánii je firma CEZ Shpërndarje, kterou ze tří čtvrtin vlastní ČEZ.

K tomu je však nutné přičíst 6,5 miliardy korun, které může ČEZ prodělat vinou neochoty albánské strany zohlednit v cenách elektřiny výši nedobytných pohledávek a ztrát v síti.

ČEZ se však nehodlá s desetimiliardovou ztrátou smířit. S Albánci se bude soudit. „V soudním sporu vyčíslujeme náhradu škod, které by nám mohly potenciálně v budoucích letech vzniknout, pokud by nedošlo k nápravě situace v oblasti regulace cen elektřiny,“ uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková. Zatím není jisté, jak se do sporu promítne dubnová návštěva premiéra Petra Nečase. Ten o ohrožené investici společnosti ČEZ jednal s albánským předsedou vlády Sali Berishou, který přislíbil řešení situace a napravení nepříznivých podmínek pro podnikání v tamní energetice.

Aspoň zatím se zdá, že osobní intervence českého premiéra na Albánce zabrala. „V jednání nastal zřejmý posun. Přesto jsme připraveni využít všechny možnosti v případě nedostatečného pokroku, například i formou uplatnění záruky Světové banky. Nechceme však o těchto řešeních nyní spekulovat,“ dodává Nováková. Za investici se totiž zaručila Světová banka. Pokud by ČEZ záruku uplatnil, získal by nazpět 60 milionů eur (1,5 miliardy Kč) z celkových 102 milionů eur, jež před třemi lety za albánskou rozvodnou síť zaplatil. Zbytkovou hodnotu investice a ušlé zisky by pak vymáhal po Albánii. Zároveň však vedení ČEZ dává najevo, že chce situaci řešit přednostně po dobrém. Na konci března vyzval Světovou banku, aby se zapojila do vyjednávání o férovém nastavení podmínek na albánském trhu. „Experti Světové banky se již do vyjednávání zapojili,“ dodává Nováková.

Na druhé straně ani Albánci nejsou spokojeni s působením českého vlastníka tamní rozvodné sítě. V polovině února se v médiích objevila zpráva, že firma CEZ Shpërndarje je podezřelá z podvodů a účetních machinací. Údajně účtovala fiktivní pokuty a faktury, aby následně mohla obhájit zvýšení cen elektřiny.

Miliardové ztráty v Albánii mezitím začínají ohrožovat i celkové výsledky Skupiny ČEZ. „Největší riziko – nejen pro výsledky za první kvartál, ale i celý letošní rok – vidíme v Albánii,“ uvedl analytik PATRIA FINANCE Tomáš Sýkora. Ministerstvo financí, jež spravuje státní téměř 70procentní podíl v ČEZ, se poklesu zisku i dividend neobává. „Věříme, že management udrží ziskovost firmy pro akcionáře, tedy hlavně stát. I s ohledem na příslib vyřešení situace z albánské strany neočekáváme ohrožení výše dividendy z tohoto titulu,“ řekl LN náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček. ČEZ zveřejní výsledky svého hospodaření v prvním letošním čtvrtletí zítra.

ČEZ v zahraničí utratil 100 miliard

Za ředitelské éry Martina Romana (duben 2004 až září 2011) investoval ČEZ do expanze v zahraničí okolo 100 miliard korun. Jako nejlepší investice zatím vycházejí uhelné elektrárny Elcho a Skawina v Polsku, nejztrátovější je albánská distribuční síť.

Zdroj: výroční zprávy skupiny ČEZ

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít