Třinecké železárny
Třinec v ohrožení
Euro, 27.05.2002
LNM Holding usilující o Novou huť podstatně vylepšil svou nabídku a zatím vše nasvědčuje tomu, že bude úspěšný. Nic na tom zřejmě nezmění, že ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr by zřejmě rád ukončil exkluzivní vyjednávání s LNM a vyhlásil veřejnou soutěž, a právní poradce Fondu národního majetku, advokátní kancelář Kříž a Bělina, považuje transakci navrženou investory za značně rizikovou pro stát a nedoporučuje její uzavření.
Rozhodující v tomto okamžiku je tlak největšího věřitele Nové huti, jímž je syndikát vedený IFC ze skupiny Světové banky. Charles Van der Mandele, šéf pražského zastoupení IFC, dal v minulých dnech jednoznačně najevo, že se nehodlá bavit o jiném investorovi pro Novou huť než o LNM. V případě, že vláda neuzavře tuto transakci, žádá okamžité uzavření dohody o převedení akcií Nové huti na IFC nejpozději v podzimním termínu. V opačném případě hrozí konkursem. Týdeník EURO získal informace, že s Van der Mandelem se pokoušel ještě vyjednávat Tomáš Chrenek, šéf Třineckých železáren, které jsou v konsorciu s americkou společností CMC dalším zájemcem o Novou huť. Výsledkem byl pouze další dopis IFC rozhodujícím členům vlády, v němž se opět zdůrazňuje výlučná podpora LNM.
Přihození bez záruky. Nizozemská společnost v držení indické rodiny Mittalů podle poslední nabídky, při níž už využila znalost konkurenčního návrhu Třineckých železáren, je ochotna zaplatit tři miliony dolarů (105 milionů korun) za 52,25 procenta akcií Nové huti v okamžiku podepsání kupní smlouvy. Další tři miliony zaplatí v případě, že bude vyřešen spor s dodavatelem minihuti, firmou Kaiser, ve prospěch NH, a vláda vyrovná své finanční závazky. Tyto peníze přijdou až za několik měsíců. Stejně tak i platba dalších tří milionů dolarů za patnáct procent akcií NH, které jsou ohroženy sporem mezi státem a společností Petrcíle, jež měla tyto akcie získat na základě původního projektu manažerské privatizace. Na počátku jednání česká strana požadovala okamžitou platbu jedenácti milionů dolarů za celý balík akcií a LNM nabízel jeden dolar.
Oddlužení Nové huti by mělo proběhnout tak, že LNM odkoupí od České konsolidační agentury (ČKA) pohledávky ve výši 3,8 miliardy korun za 35 milionů korun. Původním požadavkem státu bylo zaplacení dvaceti procent nominální ceny pohledávky ČKA. Dluhopisy v hodnotě jedné miliardy korun má vyplatit FNM, případně je má stát uhradit jiným způsobem.
Za to je LNM Holding ochoten po vypořádání transakce investovat do základního jmění NH 25 milionů dolarů a dalších sedm po půl roce. Deset milionů dolarů hodlá poskytnout formou pětiletého úvěru na provozní účely a 22,8 milionu dolarů během dvanácti měsíců od uzavření smlouvy. Kupec se má zavázat, že do roku 2006 investuje Nová huť 135 milionů dolarů a v období let 2007 až 2011 dalších 65 milionů dolarů.
V médiích uváděné převzetí dluhu NH vůči bankovním věřitelům ve výši 8,5 miliardy korun nabídka neobsahuje. LNM se pouze zavazuje převzít odpovědnost za finanční restrukturalizaci úvěrů IFC a Syndikátu českých bank s vyloučením miliardového úvěru Komerční banky. Z toho je zřejmé, že úvěr splatí NH.
Zároveň se LNM zavazuje, že do konce roku 2005 propustí maximálně 3400 zaměstnanců a přispěje do regionálního fondu pro podporu zaměstnanosti částkou 100 milionů korun.
Za to požaduje okamžité uzavření manažerské smlouvy vůči NH. Za náklady vzniklé z této smlouvy by měl stát NH odškodnit. Za nesplnění jednotlivých podmínek akceptuje LNM sankci do maximální výše 700 milionů dolarů, ale odmítá na smluvní pokuty poskytnout jakoukoli bankovní záruku.
Problém s dluhopisy. Na neochotu poskytnout jakoukoli bankovní záruku upozorňuje i posudek advokátní kanceláře Kříž a Bělina s tím, že právní vynutitelnost splnění závazků LNM bude velmi obtížná. Zásadním problémem je úhrada dluhopisů ve výši jedné miliardy korun. To lze považovat za plnění státní záruky a k jejímu přijetí je potřebný souhlas Parlamentu ČR. Navíc zvolené formy oddlužení lze považovat za státní pomoc a vyžádají si stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž a Evropské komise, což znamená mnohaměsíční jednání. Uzavření manažerské smlouvy považuje Kříž a Bělina za neakceptovatelné.
Zeman tlačí. Předsednictvo vlády však přesto minulý týden doporučilo schválit prodej NH. V pátek se ještě nad nabídkou měla sejít meziresortní komise, jejíž závěry byly známé až po uzávěrce tohoto vydání týdeníku EURO. V tomto týdnu by návrh na prodej měla projednat vláda. Dostupné informace uvádějí, že premiér Miloš Zeman je přesvědčen o nutnosti nabídky využít, aby hutě byly prodány ještě do voleb.
Odpůrci transakce poukazují na výhodnější nabídku konsorcia Třineckých železáren a americké CMC, které na rozdíl od LNM svůj zájem doložilo i bankovní garancí ve výši půl miliardy dolarů. Převod manažerských práv v Nové huti do indických rukou může umožnit využití rezerv v cash flow k financování celé skupiny LNM, která má údajně finanční potíže. Skutečností je, že v nabídce nedoložila své auditované hospodářské výsledky a odmítá akceptovat četné požadavky české strany na smluvní zakotvení principů, které by měly zabránit vyvádění finančních zdrojů z NH.
Pro Třinecké železárny je souboj s LNM Holdingem klíčovou záležitostí, protože ten je zásadním konkurentem v jejich sortimentu a může jim způsobit značné ztráty. Není vyloučeno ani existenční ohrožení třineckých hutí s dramatickými sociálními dopady. Týdeník EURO má informace, že v Třinci se zvažuje také možnost případné spolupráce s LNM a možná i výrobní kooperace.