Ze života a byznysu
Magnát Chrenek pod tlakem globální krize
E15, 18.03.2009
Třinecké železárny mají za sebou pravděpodobně poslední rok růstu tržeb. Zdravotnický holding Agel čeká nejistá budoucnost. Nová televize bojuje s nedostatkem reklamy a energetická firma Moravia Energo zkrachovala. Jak Tomáš Chrenek, jeden z nejúspěšnějších tuzemských miliardářů, provede své impérium krizí?
Obchodník s energií Moravia Energo je ukázkovým příkladem, jak může perspektivní firma nečekaně zkrachovat. Ještě vloni měla tržby 4,7 miliardy korun proti 3,2 miliardy v roce 2007 a zisk byl skoro sto milionů korun. Jenže právě v těchto zlatých dobách udělali Chrenkovi manažeři chybu – nasmlouvali od ČEZ za draho elektřinu. Těžko jim to vyčítat, trh byl nepředvídatelný.
Další průběh byl rychlý: ČEZ firmě přerušil dodávky elektřiny, věřitelé se od firmy odvrátili, přišlo insolvenční řízení a krach. Nicméně anabáze s Moravia Energo ukazuje i to, jak se Chrenek dokáže rychle zorientovat i v těžkých časech. Menší z Chrenkových energetických firem Bicorn se těsně stačila vyvázat ze spojení s krachující Moravia Energo, a tak na ni nemohou věřitelé. Chrenek tedy na trhu s energií zůstává a Bicorn se jako plnohodnotný člen trhu s elektřinou stává menším nástupcem zkrachovalé Moravia Energo.
Zlaté časy hutí končí
Dobrý odhad a rychlá kombinace – to jsou poznávací znamení Tomáše Chrenka. Jeho životní akcí bylo v roce 1997 doslova vpadnutí do vlastnické struktury Třineckých železáren. Do té doby rodák ze slovenské Nitry do velkého byznysu nijak nezasahoval. Juniorský reprezentant ve volejbale vystudoval za komunismu zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické, pak nastoupil do socialistického podniku zahraničního obchodu Kerametal.
V roce 1996 ho jako manažera najali do privatizovaných Třineckých železáren. Šikovný manažer ale myslel výš. S úvěrem 2,3 miliardy od České spořitelny se brzy stal spoluvlastníkem hutí. Moravia Steel se ukázala doslova i přeneseně jako zlatý důl. Chrenek zažil dekádu konjunktury odvětví, železárny mají v posledních letech tržby přes 30 miliard korun ročně, zisk za roky 2006 a 2007 dosáhl 6,3 miliardy korun. Loni utržily kolem dvou miliard korun a členové dozorčí rady si vyplatili na odměnách přes sto milionů korun.
Královské zisky dovolily Chrenkovi expandovat do jiných oborů. Otázka je, zda mu hutnický byznys za zády bude i nadále takto vydělávat. Důsledek celosvětové krize a snížené poptávky dopadl i na Třinec. Železárny snížily výkon, stovky lidí ve firmě skončily.
Podnikavý Chrenek expandoval v minulých letech i mimo ocelářství – důkazem budiž dnes zkrachovalá Moravia Energo. Ta sice nyní zajímá veřejnost spíš jako jeden z prvních důkazů krize v reálné ekonomice, nicméně Moravia Energo je symbolem i údajného Chrenkova napojení na politickou scénu. K firmě se váže poněkud absurdní historie pohádkového zbohatnutí expremiéra Stanislava Grosse.
Gross na počátku neměl nic, a na konci transakce výdělek přes 80 milionů. V energetické firmě byl Chrenek sice většinovým vlastníkem vždy, ale 31procentní podíl byl v držení bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Roberta Sýkory. Sýkora prodal asi za 20 milionů třetinu firmy Grossovi. Ten obratem akcie prodal údajně až za 100 milionů společnosti Arca Capital Bohemia. A od ní si podíl koupil Chrenek.
Kamarád politiků. V Česku i na Slovensku
Jak se Gross k výhodnému obchodu dostal, se zatím nevysvětlilo. Verze, že šlo o odměnu za jeho zásluhy o štědré státní dotace pro Chrenkovy železárny, zůstala jen nepotvrzenou spekulací. Na druhé straně Chrenek nedokázal sociálnědemokratické vládě Miloše Zemana vnutit svou představu hutnického kolosu všech tří severomoravských oceláren, kdyby se Vítkovice a Nová huť oddlužily a Chrenek by je výhodně získal. Chrenek a politika – to je ale téma o mnoha kapitolách. Dobré vztahy si udržuje jak se sociálnědemokratickými expremiéry (Gross zbohatl, sdružení někdejší ženě Jiřího Paroubka poslal sponzorský dar pět milionů), tak s nyní vládnoucí ODS (dva miliony pro sdružení Cevro Chrenkova přítele, ministra vnitra Ivana Langera).
Svou stopu v politice nechal i na rodném Slovensku. Jeho vztahy se slovenskou pravicovou vládou Mikuláše Dzurindy sice byly chladné, o to vřelejší jsou údajně se současnou levicovou vládou – prý chce Chrenek na Slovensku rozjet také zdravotnický byznys jako na Moravě, pod hlavičkou Agel Sk.
Nejisté zdravotnictví a média
Agel je asi nejriskantnějším podnikem Chrenkova impéria. Holding podniká v nejistém zdravotnickém byznysu na Moravě. Chrenkova idea je zřejmá – zaklenout nad svými zaměstnanci neprodyšnou klenbu nabídky zdravotních služeb: hutník je pojištěn u Chrenkovy zdravotní pojišťovny, chodí do Chrenkovy nemocnice a odtud do Chrenkovy lékárny. Na Moravě jsme tak svědky vzniku největšího soukromého poskytovatele zdravotní péče ve střední Evropě s výdělkem 185 milionů korun za rok 2007.
Otázka je, zda Chrenek v tomto byznysu uspěje i nadále. „Zdravotnictví mě zajímá. Považuji je za odvětví, které má velký potenciál na zlepšení. Je to pro mě určitá manažerská výzva,“ tvrdí. Tato výzva ho už ale stála přes miliardu korun a zdravotnický byznys je v Česku kvůli nejisté reformě zdravotnictví, jež počítá s konkurencí a ziskovostí soukromých pojišťoven, věcí velmi rizikovou. Přes to všechno je zdravotnictví pro Chrenka jen „vedlejšákem“. Jak sám říká: „Zdravotnictví je o desítkách a stovkách milionů korun, ocel je o miliardách a desítkách miliard.“
Podobným „vedlejšákem“ je pro oceláře i podnikání v médiích a showbyznysu. Shodou náhod se stal majitel Moravia Steel v roce 1996 i majitelem největších českých filmových ateliérů na Barrandově. „My jsme se k Barrandovu dostali tak trochu nedopatřením. Nejprve jsme ho chtěli prodat, nepodařilo se to, a nakonec jsme zjistili, že ho stojí za to restrukturalizovat,“ vysvětluje Chrenek.
Následovala invaze zahraničních filmových štábů na přelomu století, která vynášela desítky milionů ročně. Nyní však už zahraničních zakázek výrazně ubývá. Chrenek se proto na Barrandově rozhodl rozjet nový byznys: Od 9. ledna vysílá TV Barrandov. Chrenek na ni vyčlenil miliardu korun a chce mít za to v dohledné době dvě procenta sledovanosti. To asi nebude problém. Horší to bude s inzercí – v lednu televize prodala reklamu jen asi za 800 tisíc korun, což je směšně nízká částka.
Zkouška Chrenkových schopností
Je otázka, jak se možná až příliš široké portfolio Chrenkových podnikatelských aktivit bude vyvíjet dál. Jak sám říká: „Peníze, které vydělám v oceli, investuji do zdravotnictví.“ Krize ale z miliardových výdělků v hutích může udělat stamiliony, na druhé straně zdravotnický a mediální byznys mu může začít polykat o poznání větší částky, než předpokládal v době konjunktury. Od převzetí Třineckých železáren v roce 1997 je současná krize bezpochyby největší manažerskou výzvou pro česko-slovenského miliardáře.