Třinecké železárny
TŽ: Hledá se linka na peníze
Ekonom, 03.08.2000
Třinecké železárny (TŽ) potřebují peníze. Využívají k tomu všech reálných možností a zkoušejí i možnost dříve méně reálnou. Přesvědčit vládu, aby jim k úvěru pomohla a případně je zbavila prostřednictvím Konsolidační banky nějakých těch dluhů.
Problémy Třineckých železáren (TŽ) se totiž alespoň z hlediska pozůstatků po hospodaření starého režimu a v souvislosti s vývojem na světovém ocelářském trhu podobají těm, které stát řeší ve Vítkovicích či Nové huti. Také mají vliv na sociální situaci v regionu a jejich budoucí vývoj významně ovlivní minimálně ještě dvě velká podniková uskupení: železárny ze skupiny Z-Group (zejména Chomutov) a ŽDB (Železárny a drátovny Bohumín). Shodou okolností jde rovněž o zcela privátní podniky.
Hledání
Loni v prosinci akcionáři TŽ rozhodli o vydání dluhopisů v hodnotě 1 miliardy korun, původní splatnost měla být sedmiletá, valná hromada v květnu využila možnosti prodloužit splatnost o dva roky, tedy až do roku 2009. Manažerem emise je Česká spořitelna, úroková sazba se bude pohybovat mezi 10,5 až 11 procenty. Tyto dluhopisy zčásti pomohou odkoupit dluhopisy z roku 1996 v hodnotě tří miliard korun splatných v roce 2001. Dalším zdrojem je pětiletý syndikovaný úvěr 1,6 miliardy korun – konsorcium Česká spořitelna, Citibank a Komerční banka. Celkem by tak Třinec získal 2,5–2,6 miliardy korun na splacení dluhopisů z roku 1996.
Poté, co stát začal uskutečňovat revitalizační projekty ve Vítkovicích a Nové huti, byl zveřejněn také návrh TŽ na získání úvěrů od bank s garancí státu, takže by mohly být poskytnuty za výhodnějších podmínek. Stát by se měl také podílet na odstraňování starých ekologických zátěží za 1,2 miliardy korun, protože byly vytvořeny ještě za státního vlastnictví hutě. Státem garantovaný úvěr má sloužit k provozování kapacit v Z-Group – tzv. manažerský kontrakt by zde měl umožnit pronájem a provozování kapacit hutní druhovýroby, která má přímou technologickou vazbu na finální produkci Třineckých železáren. V Z-Group mají TŽ nelikvidní pohledávky 750 milionů korun, konkrétně za Válcovnami trub Dioss v Chomutově. Vyřešit by to chtěly převzetím některých hutních provozů. Dluhy válcoven vznikly podle Tomáše Chrenka, předsedy dozorčí rady Moravia Steela TŽ, v období, kdy TŽ byly ovládány státem. „Potíže ŽDB a Z-Group snížily náš tuzemský prodej o víc než polovinu,“ řekl Chrenek. Se ŽDB už mají předběžnou dohodu o převzetí univerzální válcovací tratě a recyklačního závodu. U Z-Group zvažují převzetí, ale také pronájem některých hutních kapacit.
Právě pro uskutečnění těchto záměrů potřebují úvěr se státní garancí. Podniky ze skupiny Z-Group prý totiž žádná banka nebude financovat standardním způsobem. Na produkci v rámci Moravia Steel – Třinecké železárny podle Chrenka finanční zdroje nechybějí. Poznamenejme, že kdyby však zkrachovaly ŽDB a železárny Z-Group, pak by to TŽ na svém odbytu významně poznaly, i když například víc než polovinu válcovaného zboží v letošním prvním pololetí vyvezly do zahraničí.
Dohody a dohady
Třinecké železárny podpořil v jejich požadavcích stínový ministr průmyslu a obchodu Mirek Topolánek (ODS). Snahu o převzetí hutních kapacit v Z-Group a ŽDB považuje za logickou. Návrhy podpořili také sociálně demokratičtí senátoři z Ostravska. Koncem června se poprvé sešla Rada hospodářské a sociální dohody ostravského kraje. Shodla se na nutném urychlení druhé etapy restrukturalizační studie hutnictví, kterou by vláda měla projednat do konce letošního roku. Generální ředitel TŽ Jiří Ciencala je jedním ze tří místopředsedů rady. Podle něj by se restrukturalizace měla odehrát daleko rychleji, místo deseti už během pěti let.
Návrhy pomoci Třineckým železárnám projednávala na svém posledním zasedání před dovolenou vláda. Podle nich by Konsolidační banka odkoupila obtížně vymahatelné pohledávky předběžně vyčíslené asi na dvě miliardy korun, na asanační ekologické práce pak TŽ potřebují asi 1,2 miliardy korun. Vláda ovšem rozhodla, že Třineckým železárnám Konsolidační banka (KoB) pomůže jen za komerčních podmínek. Koneckonců, ani jiným podnikům již nechce pomoci „měkčím způsobem“. Ministr financí Pavel Mertlík konstatoval, že „bylo jednoznačně řečeno, že nesmí jít o veřejnou podporu či státní pomoc, ale o financování za komerčních podmínek, což je opak státní pomoci“.
Pokud se podnik s KoB a Ministerstvem financí na komerčních podmínkách dohodne, pak může úvěr na financování zvýšené výroby (mělo jít o 1,73 mld. Kč) dostat, k dohodě však dojít nemusí. Příslušná ministerstva projednají také předexportní financování zvýšených vývozů ve spolupráci s ČEB a EGAP. Vláda také rozhodla o kontrole využití již dříve poskytnutých prostředků na odstraňování následků ekologických škod.
Podle názoru ministrů jde o společnost ekonomicky zdravou. Výsledky prvního pololetí tomu nijak neodporují. Železárny vykázaly hrubý zisk 322,9 milionu korun, zatímco loni ve stejném období to bylo jen něco přes 50 milionů. Výkony činily 10,8 miliardy korun. Podle plánu na rok 2000, zveřejněného již dříve, TŽ plánují zisk kolem 200 milionů korun při tržbách zhruba 20 miliard korun. Je možná lépe být státním, chudým a nemocným – to je pak na příliv peněz ze státního rozpočtu přece jen větší šance. I když již ani tehdy tradiční penězovod tak bezstarostně jako dřív nebude fungovat.
Prošly privatizací v roce 1995. Na rozdíl od Vladimíra Stehlíka v Poldi Kladno vítěz výběrového řízení sjednanou cenu FNM zaplatil a na rozdíl od ostatních železáren v ČR od roku 1997 až dosud TŽ hospodaří se ziskem. Touto privatizací je ovšem poznamenána tzv. sponzorská aféra ODS. Její aktéři již firmu nereprezentují, vlastnická struktura Moravia Steel, potažmo Třineckých železáren, se postupně proměňovala.
Dnes má v TŽ se základním jměním 8,2 miliardy korun asi 65 % akcií a. s. Moravia Steel a 11 % pak americká společnost Commercial Metals Company prostřednictvím své švýcarské pobočky. Vlastníky Moravia Steel jsou a. s. R. F. G. a Sicomm.
Při pátrání po konkrétních vlastnících má orientační význam především obsazení dozorčích rad společností (německý model): předsedou dozorčí rady Moravia Steel je Tomáš Chrenek, místopředsedové Rudolf Ovčaří a Ivo Dubš. Chrenek je rovněž předsedou dozorčí rady Třineckých železáren, členem je Ivo Dubš, Ovčařího nedávno nahradil zástupce amerického spoluvlastníka Hans Zoellner. V obou dozorčích radách je členem také Jan Móder.