Ze života a byznysu
Miliardář Chrenek zachraňuje padlé politiky
Ceskapozice.cz, 06.09.2013
Když se po dvaceti letech v politice ocitnete bez peněz, není nic špatného hledat uplatnění. Ale řeči o pedagogických touhách jsou trapné.
Co s padlými politiky, kteří se po odchodu z vysoké funkce nedokážou postarat sami o sebe? Situace těchto lidí je výjimečná: po dvaceti letech v politice se najednou ocitnou bez peněz, ale na pracovní úřad nemíří, jednak k tomu nemají dost odvahy (jen si představte tu barvitou scénku), jednak by na „pracáku“ patřičně neuplatnili své kontakty a informace.
Posledním zářným příkladem je tandem Alexandr Vondra a Petr Nečas. Bývalý premiér a jeho ministr obrany, oba z ODS, se z nouze dali na pedagogickou dráhu v rámci vysoké školy CEVRO Institut. Položíme-li si otázku, proč lidé s velice dlouhou zkušeností z tak prominentních pozic neusilují o pedagogické uplatnění řekněme spíše na Univerzitě Karlově nebo na Oxfordu, musíme nejprve uvážit, co je to CEVRO.
Ta zpráva totiž v překladu znamená, že o Nečase a Vondru se postará velkorysý miliardář Tomáš Chrenek podnikající v těžkém průmyslu, zdravotnictví a v médiích. Šéfem správní rady zmíněného institutu je bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Avšak skutečným bossem je Chrenek, který organizaci finančně podporuje. Chrenek se už postaral i o dalšího bývalého politika ODS, o bývalého ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, proč by v tomto trendu nepokračoval.
Nové angažmá Nečase a Vondry tedy nepřekvapuje, nedělají nic převratného, pouze kopírují charakteristické kariéry svých předchůdců. O bývalého prezidenta Václava Klause a o expremiéra Mirka Topolánka se postaral nejbohatší Čech Petr Kellner. Ve službách finanční skupiny PPF už našel útočiště i bývalý ministr financí Ivan Kočárník nebo exministr informatiky Vladimír Mlynář.
Nevíme, zda jde ze strany Tomáše Chrenka o filantropii, nebo Nečasovi a Vondrovi něco dlužil, ale je jasné, že skutečný motiv nikdy nevyjde najevo.
Přirozeně nevíme, zda jde ze strany Tomáše Chrenka o filantropii, nebo Nečasovi a Vondrovi něco dlužil, ale je jasné, že skutečný motiv nikdy nevyjde najevo. Trapně však znějí věty, kterými šéf správní rady CEVRO Institutu Langer zdůvodnil nové akvizice. „Oba dva velmi touží po pedagogické kariéře a kontaktu se studenty,“ vykládal redaktorovi Lidových novin. Kdo mu to uvěří? Proč raději neřekl, že Vondra, ale hlavně Nečas, potřebovali peníze. Na tom nic špatného není, není důvod mlžit.
Vondra se v rámci institutu stane ředitelem Centra transatlantických vztahů, což je v pořádku, problematice rozumí jako málokdo v zemi. Nečas se má zaměřit na oblast bezpečnosti, protože podle Langera je expertem na tuto tématiku. To je ovšem pro bývalého premiéra těžká, ne-li dokonce komická pozice.
Zaměstnat Nečase považujme ze strany CEVRO Institutu za chytrý marketingový tah, který na jeho přednášky naláká stovky nových studentů. Jedna by například mohla nést název Jak zneužít vojenskou tajnou službu Úřadem vlády a následně ji na dlouhou dobu zdiskreditovat v očích spojenců.