Třinecké železárny
Chrenek se stal ocelářem číslo 1
Týden, 24.07.2000
Koncem června byl odvolán z postu šéfa dozorci rady Třineckých železáren (TŽ) Rudolf Ovčaří. Z vedení hutí tak mizí další jméno spjaté s jejich kontroverzní privatizací.
Z původní party zakladatelů společnosti Moravia Steel, jež železárny v roce 1995 privatizovala a dodnes je ovládá, tak už v jejich vedení zůstává jako poslední mohykán brněnský magnát Ivo Dubš. Jak TÝDNU potvrdila mluvčí Třineckých železáren Kateřina Samková, Ovčaří už ani nebyl akcionářem Moravia Steel. Proto byl také z dozorčí rady železáren odvolán, aby uvolnil křeslo pro jejich nového spoluvlastníka, americkou firmu Commercial Metals (nedávno koupila 11 procent akcií TŽ).
Odchod Rudolfa Očařího (51), jedné z klíčových osobností českého ocelářství, mnohé přímo šokoval. Ve skutečnosti o tak velké překvapení nejde – v Třinci už totiž dávno hraje první housle předseda dozorčí rady Moravia Steel Tomáš Chrenek (37), který teď vystřídal Ovčařího i na postu šéfa dozorčí rady železáren.
Ze zaměstnaneckého poměru k rozhodujícímu podílu
Když Ovčaří s Dubšem, Milanem Šrejbrem a dalšími partnery zakládal firmu Moravia Steel, Chrenek na vlastnický podíl v hutích prý ještě ani nepomyslel. Sám s Třincem obchodoval od roku 1985, nejprve jako zaměstnanec podniku zahraničního obchodu Kerametal, později prostřednictvím vlastní firmy. Po privatizaci TŽ nastoupil do Moravia Steel jako najatý manažer: stal se generálním ředitelem.
V roce 1997 se provalil skandál s nelegálním sponzorováním ODS, která dostala od lidí spjatých s Moravia Steel pod falešnými jmény 15 milionů korun. Milan Šrejber, jeden z odhalených sponzorů, ze skupiny odešel, a právě při koupi jeho podílu se Tomáš Chrenek poprvé vlastnicky zapojil do struktur kolem TŽ. „Dnes je nejvlivnějším mužem v Třinci,“ shodují se všichni, kteří se v hutnictví vyznají. Rovněž ale dodávají, že i pro ně jsou vlastnické poměry v Moravia Steel hodně nečitelné.
„Vlastnictví je v podmínkách české podkapitalizované ekonomiky vágní pojem,“ řekl TÝDNU Chrenek. „Ani já jsem neměl na sporožiru dost prostředků na nákup akcií. Spíš než jako akcionář se cítím jako správce cizích peněz.“ – „Těžko říct, zda za Chrenkem stojí někdo další,“ krčí rameny politici.
Sponzorský skandál se vleče
Hodnotit privatizaci Třineckých železáren, která dodnes budí pozornost kvůli nelegálnímu sponzorování z okruhu Moravia Steel, Chrenek nechce. Trvá jen na tom, že z makroekonomického hlediska „nemělo logiku privatizovat jednu severomoravskou ocelárnu prodejem za 2,6 miliardy korun a u dalších dvou – Vítkovic a Nové huti – předat vlastnická práva managementu za zlomek této sumy“.
I přes otazníky kolem privatizace jsou ale dnes TŽ jediným hutním podnikem v zemi, který nemá existenční potíže. Loni sice poklesl jejich zisk o 45 procent, zůstávají však v černých číslech. Neválel to s odbory, vstoupil sem důvěryhodný zahraniční investor. Moravia Steel splácí s předstihem i privatizační úvěr. „Ten prodej se nakonec ukázal jako úspěšný,“ řekl TÝDNU senátor za Ostravu Mirek Topolánek (ODS).
„Stát prý pomůže úspěšným. A to jsme my,“ tvrdí v Třinci
Přes proklamovanou finanční stabilitu přišli nedávno třinečtí oceláři s požadavkem na státem garantovaný l,2miliardový úvěr, aby s jeho pomocí rozjeli výrobu v pronajatých provozech kolabující Z-Group. Zároveň žádají pomoc státu při předexportním financování zakázek (ve výši 600 milionů Kč) a odkupu nelikvidních pohledávek (1,1 miliardy Kč). Nejsou proto změny v dozorčí radě TŽ vedeny snahou očistit se v očích veřejnosti a distancovat se navenek od lidí, spojovaných se zpochybňovanou privatizací?
Chrenek to popírá, i když míní, že „masivní mediální kampaň proti Třineckým železárnám“ firmu poškozuje. „Pan Ovčaří zůstává místopředsedou dozorčí rady Moravia Steel a v železárnách pracuje na konkrétních projektech,“ zdůrazňuje. Odchod ocelářské legendy se tak odehrál bez otevřených konfliktů, jež by poskytly novinářům živnou půdu pro další pikantní historky z Třince.