Václav Klaus

Politik, 2. prezident České republiky 2003–2013, předseda vlády České republiky 1992–1998, předseda Poslanecké sněmovny PČR 1998–2002, Místopředseda federální vlády ČSFR 1991–1992, Ministr financí ČSSR a ČSFR 1989–1992, předseda Občanského fóra 1990–1991, předseda ODS 1991–2002, čestný předseda ODS 2002–2008.

Druhý prezident České republiky (2003–2013). V minulosti působil jako bankovní úředník a prognostik, po listopadu 1989 se stal ministrem financí ČSSR ve vládě národního porozumění a později ve vládě národní oběti působící v rámci ČSFR. Od roku 1992 do roku 1998 zastával post předsedy vlády a od ledna do února roku 1993 vykonával z titulu premiéra některé funkce prezidenta republiky.

V letech 1998–2002 byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Prezidentem České republiky byl od roku 2003, v roce 2008 obhájil svůj mandát pro druhé volební období (do března 2013).

ŽIVOT DO ROKU 1989

Klausova rodina pochází ze západočeské obce Mileč.

Jeho otec, rovněž jménem Václav Klaus, se v Milči narodil v roce 1901 a byl povoláním účetní. Václav mladší studoval v letech 1958–1963 ekonomii zahraničního obchodování na Vysoké škole ekonomické v Praze. Při studiu se seznámil se svou pozdější manželkou Livií Mištinovou, která pochází z Oravy na Slovensku.

Po úspěšném absolvování studia dostal tzv. umístěnku do podniku zahraničního obchodu a nastoupil na základní vojenskou službu do sportovního oddílu Dukla Praha jako prvoligový basketbalista. V té době se také přihlásil do konkursu na místo v Ekonomickém ústavu ČSAV a posléze místo získal. V ústavu se setkal také se západní ekonomickou literaturou, která jej ovlivnila v jeho myšlení. Absolvoval i dvě studijní stáže, v Itálii (1966) a na Cornell University v USA (1969). V roce 1968 získal titul kandidát ekonomických věd.

V roce 1970 byl, podle své autobiografie, nucen opustit vědeckou kariéru a odešel pracovat do Státní banky československé (SBČS), kde se setkal například s ekonomem a pozdějším politikem Janem Stráským. Po roce práce na obvodní pobočce v Praze 1 byl přijat na místo v odboru ekonomicko-matematických výpočtů při ústředí SBČS. V roce 1987 se vrátil k akademické činnosti v ČSAV, a to v jejím Prognostickém ústavu, založeném o dva roky dříve. Petici „Několik vět“, kterou signovalo několik pracovníků Prognostického ústavu, nepodepsal.

Státní bezpečnost na něj jako na osobu potenciálně režimu nebezpečnou vedla signální svazky, v nichž jej označovala krycími jmény „Kluk“, „Bog-85“ a „Rek“.

Osobní život

Klausovou manželkou je Livia Klausová, se kterou má dva syny, Václava (*1969) a Jana (*1974) a pět vnoučat. V mládí hrál na ligové úrovni basketbal, dodnes lyžuje a hraje tenis. Je sběratelem kuriozit, například kravat.

Rodinným zázemím i duchovně je Václav Klaus spřízněn s Církví československou husitskou. Rakouská agentura APA jej v roce 2009 označila za člena této církve, a to v souvislosti s tím, že tehdy navrhovanou smlouvu s Vatikánem považoval za příliš výhodnou pro katolickou církev. Jeho osobní vztah s předsedou České biskupské konference, arcibiskupem pražským Dominikem kardinálem Dukou, je však velmi dobrý.

V létě 2002 uveřejnil bulvární deník Blesk fotografie Václava Klause s mladou blondýnkou Klárou Lohniskou. Tato údajná milostná aféra však Klausův manželský život dlouhodobě neovlivnila.V březnu 2008 se v médiích objevila jména jiných dvou žen, se kterými měl Klaus údajně poměr

Politická kariéra

Několik dní po 17. listopadu 1989 se do té doby spíše neznámý ekonom Václav Klaus dostal do kontaktu s Václavem Havlem a vstoupil do dění v Občanském fóru (OF), čímž začala jeho politická dráha. V Občanském fóru byl jednou z prvních osobností z jiného okruhu než disidentského a uměleckého. Velmi záhy se dostal do názorových střetů s vedoucí osobností OF, Václavem Havlem, které provázely i jejich další politickou kariéru (např. v otázce směřování OF do podoby politické strany). Na konci roku 1990 se stal předsedou Občanského fóra, což bylo vesměs vnímáno jako porážka předchozího liberálně-sociálního vedení. Klausovi se však jeho koncepci OF jako pravicové strany, v kontrastu s představou široce středového „hnutí“, zpočátku nedařilo prosadit.

V prosinci 1989 se Klaus stal československým ministrem financí ve vládě Mariána Čalfy, nominovaným za Občanské fórum. V říjnu roku 1991 byl jmenován místopředsedou vlády ČSFR.

V lednu 1991 získal Klaus pro svou představu fungování Občanského fóra jako politické strany a také změn ve vládě ČSFR silnější podporu delegátů dalšího sjezdu. Pokračující neshody mezi představiteli fóra vedly ale v dubnu roku 1991 k rozštěpení OF na dvě nové politické organizace, Občanskou demokratickou stranu (ODS) a Občanské hnutí (OH). Klaus se stal spoluzakladatelem ODS, zamýšlené a budované jako organizace s charakterem klasické politické strany a s pravicovým politickým programem. Na rozdíl od toho bylo Občanské hnutí spíše levicově-liberálního zaměření, a i jeho název vyjadřoval distanci k negativně vnímané stranickosti.Po rozpadu OF někteří jeho členové vstupovali i do dalších politických stran, např. do Občanské demokratické aliance (ODA). Někteří političtí aktivisté přešli do Křesťansko-demokratické strany (KDS), vedené Václavem Bendou, či do obnovené ČSSD. Rozdělení Občanského fóra na OH, do které vstoupila většina tehdejších členů vlády, a ODS s většinovou podporou v dosavadních krajských organizacích OF, však mělo zásadní vliv na další politický vývoj.

Amnestie
Dokument o amntestii, kterou Václav Klaus vyhlásil 1. ledna 2013:
Odcházení s hanbou

Václav Klaus

Vazby na témata

PPF

Mostecká uhelná společnost

Andrej Babiš a Agrofert

Zdeněk Bakala a OKD

Martin Roman a ČEZ

Tomáš Chrenek a Třinecké železárny

Karel Komárek

Richard Háva a Omnipol

Viktor Kožený

Pavel Tykač

Miroslav Jansta

Zdeněk Zbytek

Vladimír Johanes

O projektu