Andrej Babiš a politici
Kapitoly z Langerova politického života: lobbing i kontroverzní podnikatelé
zpravy.idnes.cz, 29. 9. 2008
Ivan Langer před osmi lety lobboval za podnikatele Luďka Sekyru. Podle svých slov na tom neviděl nic špatného. Problém je, že podnikatel byl napojen na šéfa podsvětí Františka Mrázka. Langer říká, že o tom neměl ponětí. Podezřelí podnikatelé však nejsou Langerovi zcela vzdáleni.
„Já jsem přesvědčen, že jsem člověk, který dokáže zaujmout nejenom vystupováním, vzhledem, ale především tím, co říká.“
Tak sám sebe charakterizoval Ivan Langer v listopadu 2000 v rozhovoru pro časopis Profit. Bylo to v době opoziční smlouvy, pod kterou byl Langer jako místopředseda ODS a Sněmovny podepsán.
Zmíněný rozhovor se odehrál jen několik měsíců poté, co lobboval v IPB, aby poskytla úvěr stavebnímu podnikateli Luďku Sekyrovi. Už tehdy padla otázka na Langerovo nadstandardní angažmá ve prospěch Sekyrovy společnosti Středoevropská stavební, která měla zájem koupit největší tuzemskou stavební firmu IPS. „K té Středoevropské stavební, já jsem si stoprocentně jist, že jsem neudělal nic nelegálního,“ uvedl Langer v Profitu, a stejně mluví tento právník a lékař i dnes.
Langerovy lobbistické snahy nebyly ojedinělé. V listopadu 2005 se například sešel v luxusní pražské restauraci s podnikatelem Andrejem Babišem. Shodou okolností v době, kdy ODS navrhovala ustavení vyšetřovací komise kvůli privatizaci společnosti Unipetrol – v ní hrál Babiš jednu z hlavních rolí. Langerova stranická kolegyně Miroslava Němcová k tomu v časopise Týden podotkla: „Je to jeho osobní aktivita a není příliš šťastná. Scházet se ve chvíli, kdy voláme po zřízení parlamentní vyšetřovací komise, s někým, kdo před ní bude svědčit, není vhodné.“
Lobbování za Sekyru nebo ne zcela standardní rande s Babišem nejsou ojedinělé momenty v Langerově minulosti, které lze označit za kontroverzní. Připomeňme si je.
I. Lehce na Kilimandžáro
Rodák z Olomouce Ivan Langer je romantik. Poté, co v létě 1999 zdolal africkou velehoru Kilimandžáro, zavolal své milé a požádal ji o ruku. "Když jsme s kamarády vystoupili na vrchol hory, uvědomil jsem si, jak je kontinent obrovský a já v něm samotný a potřebuji někoho k sobě. Tentýž den jsem z hotelu volal Markétě a zeptal se, jestli si mne vezme,“ svěřil se v roce 2000 deníku Právo, který informoval o jeho svatbě s justiční čekatelkou Markétou Vobořilovou. Langer však opomněl dodat, se kterými kamarády na horský masiv vylezl.
Výlet organizoval architekt ze Zábřehu na Moravě Petr Fabián a kromě Langera na něj pozval dalšího kamaráda, šumperského podnikatele a bývalého policistu z hospodářské kriminálky Vratislava Kutala, který obchodoval s lehkými topnými oleji (LTO).
Talentovaný mladý muž
V roce 1999 charakterizoval Ivana Langera komentátor Reflexu Bohumil Pečinka: "Tento nepochybně talentovaný mladý muž pojal politiku jako směs televizní klauniády a barterových mocenských obchodů s vládní ČSSD. Místo alternativního stylu zapadl do vyjetých kolejí svého předchůdce Petra Čermáka a je na nejlepší cestě skončit jako on.“
Pro zapomnětlivé: zákony, které začátkem 90. let prosadilo ministerstvo financí řízené Ivanem Kočárníkem (ODS) a náměstkem Janem Klakem, umožňovaly dovážet naftu a vydávat ji za lehký topný olej – na ten se nevztahovala spotřební daň. Jana Lorencová, novinářka, jež se kauzou LTO dlouhodobě zabývá, k osobě Vratislava Kutala uvádí: "Byl jednou z hlavních postav obchodů s LTO. Přes jeho konta prošly miliardy. Za návod k vraždě novináře a za organizování výbuchů u olomouckého soudu byl Kutal odsouzen k 10 letům vězení. Rozsudek potvrdily postupně všechny odvolací instance. V létě 2002 měl nastoupit výkon trestu. Nestalo se tak, zmizel. Zatčen byl až téměř o dva roky později na Slovensku.“
A tak zatímco policie sbírala důkazy o Kutalově vině, podnikatel odjel s Langerem do Afriky. Když se před sedmi lety Langerovo dobrodružství provalilo, opakovaně uváděl, že Kutala neznal a poznal ho krátce před exotickým výletem. Langerova vazba na obchodníka s LTO však Kilimandžárem nekončí.
V Šumperku, Kutalově působišti, vedla v roce 2001 pobočku ODS jistá Stanislava Adoltová (dnes asistentka poslance ODS Petra Krilla). S Kutalem se znala, její bezpečnostní agentura zajišťovala ostrahu jedné jeho firmy. Jelikož byla Adoltová přesvědčena o Kutalově nevině, vstoupila do spolku Šalamoun disidenta Johna Boka a začala lobbovat za Kutalovo osvobození.
Stranickým kolegům se však toto jednání nezamlouvalo a v roce 2002 navrhli její odvolání z funkce předsedkyně. Na obranu Adoltové nepřispěchal na sněm ODS v Šumperku nikdo jiný než Ivan Langer. Záznamy ze sněmů se v Šumperku obvykle nahrávaly. Když si tehdy autorka textu chtěla poslechnout nahrávku ze sněmu, dozvěděla se, že se páska ztratila.
Další nepřímá vazba Ivana Langera na obchodníka s LTO souvisí s ministrovým olomouckým domem. Pronajímá v něm totiž kancelář daňovému poradci Tomáši Paclíkovi. Ten krátce působil ve firmě, kterou přes jinou společnost ovládal Kutal.
Jaká je aktuální situace? Kutal byl loni na podzim z vězení předčasně propuštěn. Za svobodu vděčí Michaele Burešové, soudkyni okresního soudu v Olomouci. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila vážně zanedbala povinnosti soudce a kárný senát olomouckého vrchního soudu jí minulý pátek udělil důtku. Burešová je na mateřské dovolené a agendu po ní převzala kolegyně soudkyně Markéta Langerová, manželka ministra vnitra. Zabývala se i Kutalovým případem? "S tím nemám nic společného. Spis jsem neměla v ruce, obraťte se na předsedu soudu,“ uvedla Langerová.
Podezřelí podnikatelé
V létě roku 1999 odjel Langer na Kilimandžáro s kamarády, mezi nimiž byl i obchodník s lehkými topnými oleji a bývalý policista Vratislav Kutal. V roce 2002 byl odsouzen za návod k vraždě novináře na 10 let a dnes už je na svobodě.
V roce 2000 se Langer aktivně zapojil do podnikatelských aktivit svého kamaráda Luďka Sekyry, který se přátelil s mafiánem Mrázkem a o svých podnikatelských úspěších za pomoci Langera jej informoval.
II. Média, tlaky, střety zájmů
Když se stal roku 1996 Langer poslancem, dostal se do významných sněmovních orgánů. Kromě výboru na obranu a bezpečnost a stálé komise pro kontrolu činnosti BIS zasedl také ve stálé komisi pro sdělovací prostředky. V době opoziční smlouvy byl jejím předsedou.
V roce 1999 odstoupil z funkce ředitele České televize Jakub Puchalský. Poslankyně ČSSD a členka mediální komise Petra Buzková tehdy deníku Právo sdělila: "Mediální komise sice ledacos vyčítala vedení ČT, nicméně rezignaci Jakuba Puchalského považuji za reakci na neúnosný politický nátlak ze strany předsedy mediální komise Ivana Langera.“
Puchalský pak například zmínil, jak ho měl Langer žádat, aby televize odvysílala tenisový turnaj z Prostějova, kam jezdil hrát tenis. Korunní princ ODS, jak se Langerovi říkalo, však odmítal, že by na Puchalského tlačil.
Langerovo mediální angažmá se projevovalo i v zimě 2001, kdy zuřila televizní krize. Prosazoval, aby se novým ředitelem ČT stal Jiří Hodač, který se předtím ucházel o post mluvčího ODS. Hodač stávkující zaměstnance nezvládl a zanedlouho ředitelské křeslo opustil.
V roce 2002 vyšlo najevo, že Langer coby šéf mediální komise sedí ve správní radě Dětské dopravní nadace, již založil automobilový závodník a podnikatel Antonín Charouz. Ten zanechal u České konsolidační agentury několikamiliardový dluh. Kromě Langera působila v nadaci například Petra Buzková nebo kontroverzní právník pracující pro ČSSD Miroslav Jansta.
Možné podezření ze střetu zájmů budil zejména fakt, že Charouzova společnost BPA vlastnila exkluzivní přenosová práva na hokejovou extraligu a patřila k hlavním obchodním partnerům České televize. Sportovní redaktor Jaromír Bosák tehdy opakovaně kritizoval vedení ČT za to, že smlouvy s Charouzovou firmou jsou pro televizi nevýhodné a stojí zejména na přátelském vztahu šéfa sportovního zpravodajství Jiřího Baumruka a Charouze. Bosákova kritika však mediální komisi, jíž předsedal Langer, nezajímala. "Není důvod, aby se mediální komise zabývala panem Charouzem,“ řekl tehdy Langer časopisu Týden. Mimochodem, podle obchodního rejstříku Langer v nadaci stále působí.
**III. Realitní záhada **
Langer škodí ODS, prohlásil v roce 2001 Peter Kovarčík, podnikatel a přítel Václava Klause. Langer kontroval tvrzením, že Kovarčík je nemocný člověk šířící bludy o svém úspěchu, a předseda ODS Klaus se zastal Kovarčíka. Ten pak v časopise Euro zaspekuloval o podezřelých aktivitách Ivana Langera v jeho rodné Olomouci. "Více než o golfu prý ale Kovarčík zaslechl o podivných okolnostech spojených s Langerovou koupí domu v historické části Olomouce. Existuje údajně velmi podezřelý rozpor mezi kupní cenou, výší hypotečního úvěru a znaleckými odhady,“ napsal v roce 2001 časopis Euro, jenž pak o Langerových realitních aktivitách informoval.
Podle Eura o dům usilovali restituenti v době, kdy byl Langer olomouckým zastupitelem (1994–1996). Okresní soud v Olomouci však nároky restituentů opakovaně zamítl. V roce 1996 se do domu nastěhovala Langerova přítelkyně Markéta. Město Olomouc prodalo dům v roce 1998 její matce za 2,5 milionu korun. Město této dámě odpustilo více než půl milionu korun a ona pak nemovitost prodala svému budoucímu zeti Ivanovi taktéž za 2,5 milionu korun.
Lobboval by stejně jako dřív?
"Nikdy jsem nejednal jinak než v rámci svých pravomocí. A toho se hodlám držet i nadále,“ uvedl Langer na dotaz, zda by dnes za podnikatele lobboval stejně jako dříve.
Langer si v roce 1999 vzal hypotéku na pět milionů. Odhadní cena domu, jejž pořídil za 2,5 milionu, byla stanovena na 3,25 milionu korun. Peníze na koupi domu získal podle Eura z prodeje panelového družstevního bytu, auta a osobních úspor. Langer tehdy uvedl, že na koupi domu není nic problematického kromě toho, že to rozhlašoval Peter Kovarčík.
IV. Miliony do sportu
Ivan Langer má rád sport. Jeho oblíbeným místem je sportovní areál nedaleko Olomouce, v obci Dolany-Véska, kde nejprve vyrostlo golfové hřiště. O výstavbu se starala společnost Golf Areus, v jejímž představenstvu seděl Langer.
Stavba hřiště byla financována z 15 milionů, které poskytla I. družstevní záložna. Ta však zkrachovala a poté vyšlo najevo, že o akcie golfové společnosti není zájem. Patnáctimilionovou pohledávku trh ocenil na necelé dva miliony. Cítil za to Langer nějakou odpovědnost? "S tou transakcí nemám nic společného,“ řekl MF DNES v roce 2002.
O dva roky později Langer "přihrál“ sportovnímu areálu Dolany-Véska devět milionů při sněmovním porcování medvěda. Kromě již zmíněného golfového hřiště (členství v něm stojí 50 tisíc korun) se měl areál za státní peníze rozrůst o tenisové kurty a hřiště pro fotbal a volejbal.
Při loňském porcování medvěda prosadil Langer mimo jiné dva miliony na nový fotbalový areál. A opět to bylo pro Dolany-Vésku.
V. Úzké policejní vazby
Langer a policejní složky k sobě mají blízko od doby, co se stal členem sněmovních orgánů zabývajících se bezpečnostní problematikou a BIS. Dodnes budí rozpaky Langerova role při zveřejnění Kubiceho zprávy o prorůstání organizovaného zločinu a politiky.
Loni na podzim dostal od NBÚ pokutu devět tisíc korun za to, že nechal zprávu ležet v kanceláři na stole bez dozoru. Langer zdůrazňoval, že to nebyl on, kdo ji novinářům poskytl k okopírování. Rozhodně v době, kdy Kubiceho zprávu citovala média, Langer vystupoval jako ten, jenž Kubiceho týmu fandí.
Komentátor Týdne Martin Fendrych v této souvislosti loni napsal: "Langer se tváří jako člověk, který stojí na Kubiceho straně. Jenže tak to zjevně není. Jen by rád vypadal jako ten, který Kubiceho hájí. Přitom to byl právě on, kdo hned po nástupu oznámil, že chce mít šéfy vysokoškoláky.“ Časopis Týden narážel na to, že dlouholetý antikorupční bijec Kubice, který od ministra Jana Rumla přežil všechny šéfy vnitra, opustil policii po Langerově nástupu i proto, že neměl požadované vzdělání. Spolu s Kubicem odešly desítky detektivů a od té doby média hlásí, že hospodářskou kriminalitu nemá v Česku kdo vyšetřovat.
Langerovy úzké vazby na některé policisty lze odvodit také z toho, že jako koncipient pracoval v advokátní kanceláři Petra Pečeného, kde působili bývalí detektivové Martin Hádek a Martin Pavlík. Ti odešli od policie po reorganizaci za ministra vnitra Stanislava Grosse a podle časopisu Respekt údajně manipulovali s důkazy v kauzách Vladimíra Hučína či Bamberk. Langer v roce 2003 řekl deníku Právo, že by ho nikdy nenapadlo používat kolegy z advokátní kanceláře k osobním půtkám s ministrem vnitra Grossem.
S policií byl Langer v kontaktu nejen jako poslanec a koncipient. V roce 1999 policie šetřila podezření, že se snažil ovlivnit vyšetřování kauzy svého jmenovce, člena ODS a obchodního partnera své matky Miroslava Langera. Ten byl odsouzen za podvody a zpronevěru ve výši 40 milionů. Policie šetření uzavřela s tím, že Ivan Langer případ svého jmenovce neovlivňoval. Langer k tomu tehdy uvedl, že mu Miroslav Langer před nástupem do vazby volal, ale on na jeho telefonát nereagoval.
MF DNES zaslala minulý týden ministru Langerovi několik otázek týkajících se výše popisovaných případů. Odpověděl jen na jednu z nich. "Nikdy jsem se nedopustil žádného nezákonného či nemravného jednání. Nikdy jsem nejednal jinak než v rámci svých pravomocí. A toho se hodlám držet i nadále.“