Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Biopaliva a ceny potravin

Agrofert se chystá na konec podpory biopaliv. Chce oslnit zázračným řepkovým olejem

Hospodářské noviny, 15. 3. 2013

Agrofert Andreje Babiše začal v Česku pěstovat speciální odrůdu řepky, jejíž olej pro potravinářské účely se kvalitativně vyrovná olivovým olejům z Itálie nebo Řecka. Projekt je zatím v testovací fázi, olej už se ale pomalu dostává na trh.

Skupina Agrofert miliardáře Andreje Babiše se na českých polích snaží vyšlechtit speciální odrůdu řepky. Spolupracuje s firmou Monsanto, jejíž olej se kvalitativně vyrovná olivovému oleji z dovozu.

Záměr je jednoduchý – Agrofert chce s tímto olejem prorazit u zákazníků a zajistit tak maximální využití kapacity lovosického zpracovatele řepky Preol, který patří do Babišova impéria. Ten je nyní vytížen díky legislativní podpoře biopaliv, jenže ta by měla brzy skončit. Zemědělci by pak omezili využívání „zelené“ nafty, což by se odrazilo na produkci Preolu.

„Jde o to, že továrna na zpracování řepky stála dost peněz, tak pro ni chceme mít využití i v případě, že metylester nebude,“ říká v rozhovoru pro iHNed.cz ředitel zemědělské výroby Agrofertu Jindřich Macháček.

„Agrofert proto zkouší pěstování řepky, jejíž olej má stejně blahodárné účinky jako olivový olej,“ dodává Macháček.

Projekt je zatím v testovací fázi, značku „Řepkový Olej ZLATÝ, ZLATO Z ČESKÝCH POLÍ“ si Agrofert zaregistroval teprve v říjnu loňského roku. První vzorky se tak nyní pomalu dostávají na trh.

Jaká je výměra ploch osetých řepkou, které spadají pod Agrofert?

Řepky jsme měli za poslední rok v osevním postupu 16 tisíc hektarů. V letošním roce by to mělo být 20 tisíc hektarů ze 100 tisíc hektarů zemědělské půdy, kterou obhospodařujeme.

To znamená, že to zastoupení se pohybuje v průměru od 16 do 20 procent. Více to ani nejde, jelikož existují určité zákonitosti, které jsou navázány na osevní postupy.

Jak velký význam má pro Agrofert? Respektive existuje plodina, kterou byste měli zasetou na více hektarech?

V současnosti taková plodina není. Možná kukuřice, ale u ní je to trochu na houpačce. Řepka je ale nyní alternativou, protože tu byla v minulosti rozbourána vertikála zemědělské produkce.

Pokud by tu zůstaly stavy živočišné výroby jako například prasat, skotu, drůbeže, vajec a podobně, tak by to nemusela být řepka. Je to ale komodita, která v současné době přináší relativně dobrý prospěch. A každý se chová jako dobrý hospodář, takže ji pěstuje v rámci přírodních zákonitostí v co největší míře.

Je to daň za nekompetentnost vládních garnitur, která nenastavila dlouhodobou vyváženou koncepci v zemědělském sektoru.

Když to vezmu z pohledu ekonomického, tak vstupy začínají kolem 15. srpna, a realizujete ji až vlastně za rok. Takže do ní dáváte 365 dní peníze, ale během této doby je vystavena povětrnostním vlivům, takže tato plodina má i svoje rizika.

To jsme zažili minulý rok, kdy byly na Moravě a v Čechách tři týdny mrazy a my jsme o část produkce přišli. Ale celková výměra řepky v Česku je 400 tisíc hektarů, takže Agrofert produkuje někde mezi 3 až 5 procenty produkce České republiky.

Letos se výměra zemědělské půdy, na které se bude pěstovat řepka Agrofertem, navýší na 20 tisíc hektarů. Jaký je důvod?

To je jednoduché – protože nám přibyla rozloha. Loni do naší skupiny přibyly nové podniky, proto se nám zvedá plocha řepky. Ale jinak držíme úroveň do 20 procent z naší celkově obhospodařova­né půdy.

Jaké má řepka v Agrofertu využití? Většina produkce zřejmě míří na výrobu biopaliv?

Ano, většina jde na biopaliva. Dříve se s ní alternovaly některé produkty pro krmení, což částečně trvá ještě dodnes. Ale spíše spotřebováváme extrahované šroty atd. Vše, co z řepky vypadne, skončí v živočišné vertikále – prase, kuře, skot.

Končí produkty řepky jen v Česku, nebo i vyvážíte?

Produkce končí především v České republice, minimum pak jde na výměnný obchod se zahraničím. Máme svoji společnost na zpracování řepky Preol, takže tam většina produkce končí. Produkty, které vznikají při zpracování řepky, jsou obchodní artikl i pro zahraničí.

Jaká je kapacita Preolu, a je naplněná?

Jde o 450 tisíc tun. Samozřejmě se ji snažíme naplňovat, aby byla v co největší míře využita technologie, do které jsme investovali.

Agrofert prý pracuje na projektu, který by měl přinést plody ve formě řepky s lepšími vlastnostmi. Můžete přesněji popsat, o co jde?

Jde o to, že továrna na zpracování řepky, o které jsme se bavili, stála dost peněz, tak pro ni chceme mít využití i v případě, že metylester nebude.

Agrofert proto zkouší pěstování řepky, jejíž olej má stejně blahodárné účinky jako olivový olej. To znamená, že obsahuje nenasycené mastné kyseliny, nemá glukosinoláty a podobně.

V jaké je projekt fázi?

První pokusy už proběhly v loňském roce. Vylisovali jsme zkušební vzorky oleje, a stále to běží.

Takže jde o testovací fázi.

Ano, šlo o první rok, takže testujeme. Šlo zhruba o tisíc hektarů, takže jde o poloprovozní pokus. Projekt je zaměřený na výživu obyvatelstva. Tím bychom měli lidem nabídnout to, co si nyní kupují v olivovém oleji, který se nyní vozí z Itálie a Řecka.

Takže se tato řepka vyznačuje lepšími kvalitativními vlastnostmi?

Ano, jde o kvalitativní vlastnosti, tím aby to bylo možné využít na potravinářské využití. Samozřejmě řepka se na potravinářské využití už nyní využívá, ale obsah hlavně nenasycených mastných kyselin je u ní jiný než v této nové odrůdě.

Jaké s ní máte plány? Budeme tento řepkový olej v obchodech vídat hned vedle olejů olivových z dovozu?

Plány můžeme mít jaké chceme. Ale vždy musíme dělat to, co si žádá zákazník.

Musíte ho zaujmout…

Samozřejmě by bylo alternativou ho posadit vedle olivového oleje, měl by být i levnější. I když záleží na tom, co s cenami udělají obchodní sítě. Ty často dokáží kouzla. Je to vše ale zatím v plenkách.

Filosofie Agrofertu je mít pod kontrolou vlastní surovinu a dohledatelnost. A to jsme schopni jako jedni z mála doložit, a to mluvím o celé Evropské unii.

Prodává se tedy už tento druh řepkového oleje?

Ano, ale zatím jde v podstatě jen o marketingové vzorky. Jde o minimální objemy.

A jaké s ním máte plány?

Letos jsme zaseli tuto odrůdy řepky ve stejném měřítku jako loni.

My musíme ověřit to, za kolik jaký objem oleje vyrobíme. Loni nám polovina této řepky vymrzla, a ta druhá, co zbyla, měla ještě ke všemu poloviční výnos. Takže ty náklady se rozmělnily a nebyly přesné.

Nechceme samozřejmě vycházet z jednoho roku. Bude potřeba určitě dvou let, abychom mohli říct: Jsme schopni vyrobit tunu řepky pro tento olej za takové náklady, cena by pak mohla být taková. A až poté udělat průzkum trhu.

Teď mohu kreslit sice grafy a říkat nějaké chiméry, ale to je tak vše.

Jak dlouho jste na projektu pracovali a s kým jste na něm pracovali?

S touto odrůdou přišla společnost Monsanto, která hledala partnera, který by byl schopen uvést projekt do reálu a do určité vertikály. Přišli s tím myslím v roce 2010.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít