Privatizace Unipetrolu
Analýza: Orlen a Unipetrol jsou Babišova noční můra
Hospodářské noviny, 5. 11. 2010
Společnost Agrofert patřící podnikateli Andreji Babišovi tento týden prohrála poslední ze čtyř arbitráží s polskou ropnou firmou PKN ORLEN.
Majitel Agrofertu Andrej Babiš je podle všech ekonomických žebříčků velmi úspěšným byznysmanem – vždyť jeho agrochemické impérium dosáhlo loni s tržbami kolem 80 miliard korun na dvacátou příčku v hodnocení všech středoevropských firem. Ale jedna noční můra Babiše nejspíše stále pronásleduje. Je spjata s privatizací českého Unipetrolu polským polostátním gigantem PKN ORLEN.
Středeční oznámení, že rozhodčí soud nakonec zamítl požadavek Agrofertu na odškodnění od Orlenu ve výši téměř dvaceti miliard korun, Babišovo „polské trauma“ ještě více prohloubilo.
Pokud se Babišovi právníci proti verdiktu neodvolají, skončí jedna z nejzajímavějších kauz tohoto desetiletí. Vše začalo již v roce 2003, kdy Babiš uzavřel s petrochemickým kolosem ORLEN první z dohod o tom, že od něj odkoupí některé části českého podniku Unipetrol – konkrétně podíly v Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu.
V té době přitom ORLEN Unipetrol ještě ani nevlastnil, jen se chystal do soutěže o jeho privatizaci. Právě vlivný podnikatel Babiš měl k tomu tehdy Polákům umést cestičku. A „dobrá věc se podařila“. V roce 2005 ORLEN získal 63 procent Unipetrolu za 14,7 miliardy korun.
Babiš se těšil, jak za svou pomoc získá výhodně podíly v kýžených firmách. „Beze mne by Poláci nikdy v privatizaci neuspěli,“ nechal se slyšet v jednom z rozhovorů.
Jenže najednou se změnila vláda v Polsku a s ní i vedení polostátního Orlenu. Z partnerů se rázem stali nejhorší nepřátelé. ORLEN na jaře 2006 oznámil, že dohody s Agrofertem nesplní. Formálně je napadli polští právníci, ale ve skutečnosti si Poláci patrně spočítali, že se jim odstoupení od smluv prostě vyplatí. Například Kaučuk byl ve smlouvách Orlenu s Babišem oceňován na 1,6 miliardy korun. Později jej ORLEN prodal chemičce Dwory za 5,5 miliardy.
Korupce? Důkazy chybí
Zároveň polský deník Rzeczpospolita otevřel aféru o údajné korupci při
privatizaci Unipetrolu. Své polínko do ohně přiložil
i známý podnikatel (posléze odsouzený za starší daňový delikt) Tomáš
Pitr – Babišův odpůrce. Pitrův lobbista Jacek Spyra
(známý i z kauzy „pět na stole v českých“) ovšem jako svědek
nikoho nepřesvědčil, že privatizace byla zkorumpovaná. Politici i média
v obou zemích se po čase odmlčeli, nikdo nic nevyšetřil.
„Pomáhali jsme Orlenu s orientací v našem prostředí,“ komentoval Babiš své tehdejší angažmá a striktně odmítal neodbytná podezření z ovlivňování českých politiků.
Následovala další, již relativně klidnější fáze příběhu. Andrej Babiš si „zradu“ Orlenu nenechal líbit a zažaloval polskou společnost za porušení smluv ve čtyřech arbitrážích. První dvě žaloby byly zamítnuty, avšak loni konečně Agrofert dosáhl zadostiučinění a s ním obdržel zhruba 2,7 miliardy korun od Orlenu.
Polskou firmou, která je s tržbami téměř 16 miliard eur (asi 392 miliard korun) největším podnikem celého středoevropského regionu, to příliš neotřese. Netrpělivě se ovšem čeká na výsledek klíčové závěrečné arbitráže, v níž se Agrofert domáhá bezmála dvaceti miliard korun.
Advokátní kancelář Pokorný, Wagner, jež ve sporu Agrofert zastupuje, oznámila, že rozhodčí soud jeho požadavek náhrady škody neuznal.
Andrej Babiš chce ale ještě zvážit, zda verdikt rozhodčího soudu nenapadne. Trvá na tom, že byl poškozen, jenže celá kauza už pravděpodobně spěje ke konci.
„Byl to můj největší podnikatelský neúspěch,“ komentoval Babiš před časem v rozhovoru s HN své partnerství s Orlenem.
A může navíc přemítat, proč si nechal Unipetrol utéct dokonce dvakrát. Vyhrál jej totiž sám v privatizaci již v roce 2001, avšak cena 11 miliard korun se mu posléze zdála vysoká, a tak od koupě odstoupil. Následoval další pokus právě s Orlenem…