Agrofert
Proč BIS odposlouchávala Grosse
Respekt, 2004
Ministr telefonoval s lidmi, které sleduje tajná
služba
Ministr vnitra Stanislav Gross navštívil podle informací Respektu na přelomu ledna a února 2004 policejní útvar, který se zabývá prováděním telefonních odposlechů. V doprovodu policejního prezidenta Jiřího Koláře a ředitele ministerské inspekce Mikuláše Tomina si přišel ověřit jednu informaci. Šéf protidrogové jednotky Jiří Komorous totiž Grossovi oznámil, že viděl jeho číslo na svodce provedených odposlechů – a že odposlechy nařídila Bezpečnostní informační služba.
Haló, tady Babiš
Nebyl to ale ministr Gross, koho tajná služba odposlouchávala. Soud tajné službě schválil odposlech několika čísel (některé informace hovoří o dvou, jiné o čtyřech), jejichž majitelé – jak se během akce ukázalo – mají k dispozici číslo osobního mobilu ministra vnitra a dovolají se na ně i v pozdních večerních hodinách. Jednou z těchto osob, jejíž večerní telefonát Grossovi zaznamenal odposlech, je údajně známý podnikatel Andrej Babiš, člověk, do jehož rukou Zemanova vláda neúspěšně privatizovala petrochemický gigant Unipetrol. Babiš ho s velkou slávou „koupil“ za třináct miliard korun, ale peníze nikdy nezaplatil, a Špidlova vláda od prodeje nakonec odstoupila. Proč jej BIS sledovala či sleduje, není jasné. Je pravděpodobné, že BIS může prověřovat transakce mezi státním Unipetrolem a Babišovými firmami, především Lovochemií. Obchody byly pro Babišovy firmy velmi výhodné. Vysvětlení Andreje Babiše se nepodařilo získat. Sám Gross zachovává chladnou hlavu. „Ano, s panem Babišem se znám,“ řekl Respektu. „Občas si telefonujeme, ostatně telefonem mluvím s řadou lidí.“
Druhý odposlouchávaný telefon prý vlastní známá ministrovy manželky Šárky Grossové. Jde o pražskou podnikatelku, na niž BIS údajně narazila, když prověřovala jeden albánský gang, řídící síť českých nevěstinců. Známá Šárky Grossové prý s těmito lidmi udržovala kontakt, telefonovala s nimi. BIS jí proto nasadila odposlech a v jeho rámci zjistila, že dotyčná si volá s paní Grossovou. Mimochodem do okruhu známých Šárky Grossové patří i Babiš. Jeho Agrofert sponzoroval agenturu Goja Karla Gotta a Františka Janečka. Šárka Grossová pro agenturu sháněla sponzory.
Šéf BIS Jiří Růžek nepřímý odposlech Stanislava Grosse nikdy nepopřel, jen říká, že „proti ministru Grossovi naše služba nepůsobí“. Ministr Gross v médiích prohlašuje, že „řeči o odposleších jsou špatným vtipem“. Šéf jeho inspekce Mikuláš Tomin jakoukoli návštěvu speciální jednotky popřel. „Nikde jsme nic zjišťovat nebyli,“ říká rezolutně. Jenže striktnímu NE se nelze divit: pokud by ministr a jeho lidé přiznali návštěvu, doznali by se tím zároveň k porušení zákona. Ani ministr totiž nemá právo vstupovat do neuzavřených operací tajné služby a kontrolovat, na čem BIS pracuje. A už vůbec ne v okamžiku, kdy se akce týká jeho osobně.
Tvrdíkovy obchody
BIS údajně sledovala i ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. „Domnívám se, že někteří lidé z prostředí vojenských tajných služeb sbírají diskreditační materiály, a tito lidé se obrátili také na některé pracovníky BIS a ti je zprávami zásobují,“ zveřejnila slova ministra Tvrdíka MF Dnes. Mělo by to logiku, ministr Tvrdík provádí čistku ve vojenské rozvědce, prošpikované lidmi, kteří měli kontakty na StB. „Má slova zkreslili, nemyslím si, že mě někdo z BIS sleduje,“ snažil se ale Tvrdík o pár dnů později v rozhovoru s Respektem smést záležitost se stolu. Ale zdá se, že věc má racionální jádro: přinejmenším v nedávné minulosti byl zájem tajné služby o osobu ministra Tvrdíka faktem.
Nejde o to, že i jemu podle informací Respektu minimálně jednou volala na soukromý mobil již zmíněná podnikatelka. Co je podstatnější: BIS se údajně až do konce loňského roku zabývala Tvrdíkovými aktivitami z doby před třemi lety, kdy na ministerstvu obrany šéfoval Vojenským lázeňským a rekreačním zařízením (Volareza). Tato instituce spravuje majetek v hodnotě několika miliard korun. BIS údajně prověřovala, zda Tvrdík ve své šéfovské funkci neprotežoval moravskou firmu Vesna, kterou vlastní jeho známý Antonín Příkaský. BIS prověřovala rekonstrukce vojenského majetku, uskutečněné Vesnou za několik stovek milionů korun, a domnívala se, že zakázky provedené Vesnou mohou být předražené. Loni bylo pátrání na zásah vedení BIS zastaveno. Na akcích Vesny pro Volarezu spolupracovala firma WW Wachal, což je podnik zapletený do známého korupčního skandálu na kavanovském ministerstvu zahraničí. V režii dnes souzeného sekretáře Karla Srby rekonstruovala firma WW Wachal ambasádu ve Washingtonu celkem za devadesát milionů – po Srbově pádu dokázala jen na posledních fakturách ušetřit sedm milionů korun.
„Když jsem se pana Růžka ptal na výboru na sledování Grosse a případně Tvrdíka, opáčil, že nemůže nic říct, takže nic nevím,“ komentuje celou situaci šéf výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS). „Nevím, co můžu dál udělat,“ dodává. Stejně bezradný nezájem projevuje i jeho spolustraník, místopředseda ODS Jan Zahradil: „O těch odposleších jsem slyšel, ale nic není prokázáno.“ Nadějí, že se aféru podaří rozplést a před veřejností srozumitelně vysvětlit, je tedy pouze poslanec Svatopluk Karásek z komise pro kontrolu zpravodajské techniky. „Pokud jsou vaše informace pravdivé, budou mi je muset ministr a jeho úředníci vysvětlit.“
Policie napíchla poslance
Na seznamech policejního odposlechu je už devět poslanců a tři
ministři
Před pěti měsíci volal někdejší místopředseda sociálních demokratů Jaromír Kuča svému stranickému kolegovi Jaromíru Schlingovi. Rozhovor odposlechla policie pátrající po korupci v zakázce stavby dálnice D47. Kuča totiž patří mezi podezřelé a byla na něj nasazena zpravodajská technika. Díky tomu se na seznamu odposlechnutých kontaktů podezřelého ocitl i exministr a poslanec Schling. Na české politické scéně nejde o ojedinělou událost. V záznamech odposlechů vyžádaných tajnými službami a speciálními policejními jednotkami se za posledního tři čtvrtě roku ocitli tři ministři současné vlády a minimálně devět poslanců stávajícího parlamentu. Rozptyl jejich podezřelých kontaktů z hledáčku policie a tajných služeb sahá od privatizačního magnáta až po lidi podezřelé z obchodu s bílým masem.
Já tam nebyl
Policie na podzim vyslechla tři hovory někdejšího náměstka zkrachovalé IPB Libora Procházky, stíhaného za podvody, s poslancem Vlastimilem Tlustým. Petrovi Lachnitovi zase volal v prosinci Amir Ronen z Housing and Construction, která měla postavit dálnici z Lipníka do Ostravy za víc než sto miliard korun. Karlovi Šplíchalovi telefonoval v lednu jistý Miroslav Kliš, stíhaný za podíl v organizování prostituce v holešovické tržnici. Ivanu Langerovi muž prověřovaný kvůli podezřelým privatizačním kšeftům v poslancově rodné Olomouci.
Tajná služba a policie při odposleších například zjistily, že ministru vnitra Stanislavu Grossovi volali dokonce dva z jejích prověřovaných klientů. Prvním byl Andrej Babiš, který podle policie porušil zákon při ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších tuzemských chemických podniků Lovochemie. Babiš volal Grossovi loni v listopadu o půl jedné v noci a chtěl po něm kontakt na ministra zemědělství Jaroslava Palase. Existuje také další záznam, podle kterého volal Babiš o několik minut později Palasovi. Přepis těchto hovorů byl údajně skartován, protože policie musí podle zákona zničit každý odposlech, který nesouvisí s podezřením z právě vyšetřované trestné činnosti, v tomto případě tedy s Lovochemií.
Gross dnes tvrdí, že prý o odposlechu Babišova telefonu věděl. „Policisté mě na to upozornili,“ říká ministr vnitra. „S panem Babišem se znám, volali jsme si poměrně často. Takže mě nepřekvapil ani pozdní čas hovoru,“ dodává. (Jaroslav Palas na otázku, proč a o čem tak pozdě s Babišem debatoval, odmítl odpovědět s odkazem na „časové zaneprázdnění“.) To jsou ale zarážející slova. Policie nesmí informovat možného adresáta odposlouchávaného hovoru, i když je jejím nadřízeným. Navíc podle informací Respektu oznámil Grossovi fakt, že je odposloucháván, teprve šéf protidrogové brigády Jiří Komorous. Ministr pak spolu s policejním prezidentem Jiřím Kolářem, šéfem své inspekce Mikulášem Tominem a šestičlenným komandem samopalníků z Útvaru rychlého nasazení útvar odposlechů v Praze navštívil a zjišťoval, co se vlastně děje. Ani na to nemá podle zákona právo. A už vůbec ne v okamžiku, kdy se odposlech týká jeho osoby. „Nebyl jsem tam,“ tvrdí Gross, a stejnou odpověď je možné slyšet i od jeho podřízených. Respekt má ale k dispozici čtyři svědectví, že akci provedl. Podle informací Respektu zjišťoval především, zda policie neodposlouchává jeho ženu Šárku.
Mělo to logiku. Druhý rozhovor ministra Grosse, zachycený na přístrojích policejního odposlechu, je úplně z jiného ranku. Volala mu přítelkyně jeho ženy Hana Palochová, správkyně nevěstince André v Nuslích. Odposlech na tuto ženu byl nasazen kvůli jejím známostem s Albánci, kteří podle policie angažují do českých nevěstinců ženy z Balkánu, a útvar pro odhalování organizovaného zločinu pátrá, zda nejde o obchod se ženami. Palochová údajně zná ministrovu ženu z doby, kdy Šárka Grossová pracovala jako šéfová poslanecké kantýny. A proč Palochová volala Grossovi? To nelze zjistit. Gross se k telefonátu nechce znát („Nevím, o čem to mluvíte!“) a sehnat paní Palochovou je nemožné: správkyně bordelu André telefony nezvedá a proniknout k ní přes vyhazovače přímo v podniku je samozřejmě vyloučeno. Jde přitom o dámu s kontakty na opravdu nejvyšších místech: policie má zaznamenán i její hovor s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. „Ta dáma mi volala, no a co?“ odsekává Tvrdík, jako by hovor ministra se správkyní bordelu podezřelou z kontaktů na těžké gangstery byl naprosto samozřejmou věcí. O čem spolu mluvili, už Tvrdík neprozrazuje.
Karásek to prověří
„Fakt, že se tři ministři ocitli na záznamech odposlechů zločinných struktur, je alarmující. Ale nemohu vyloučit ani to, že odposlechy mohly být nasazeny do jejich okolí proto, aby politiky někdo na základě odposlechů zkompromitoval,“ říká místopředseda ODS a dlouholetý šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas. Kdo a proč by měl ministry kompromitovat, ale „neumí upřesnit“. Jeho stranický kolega a následovník ve funkci Jan Vidím má větší fantazii: podle něj „je možné, že odposlechy využívá premiér Špidla proti Grossovi v hájení svého premiérského křesla“. Podle Vidíma je možné i to, že šmírováním politiků shání materiály na posílení svého vlivu šéf BIS Jiří Růžek. Proč s tím poslanec nic neudělá? Sněmovna přece může skrze komisi pro kontrolu BIS a přes komisi pro kontrolu zpravodajské techniky zjistit, jaká je pravda. Kdo koho odposlouchává a z jakých důvodů. Dosud se o to ani nepokusila. Proč? „Zkusil jsem to. Pan Růžek mi neodpověděl, a pokud jde o odposlechy, to nemůžu, to musí komise pro zpravodajskou techniku,“ říká poslanec Vidím.
„To ministr Gross nesmí? Navštívit podřízený útvar?“ odpovídá překvapený člen komise pro kontrolu zpravodajské techniky Svatopluk Karásek na otázku, proč se nezajímal o odposlechy a Grossovu aktivitu kolem nich. „Prověřím to,“ dodává. Po čtrnácti dnech zní ale jeho odpověď stejně. „Vy si myslíte, že se to dá prověřit?“ diví se poslanec Karásek. „A myslíte, že by odposlechy mohl někdo zneužít? Dobrá, podívám se na to po dovolené v půli května.“