Příběh Zdeňka Bakaly
Zdeněk Bakala
15.08.2012, Reflex
Zdeněk Bakala před rokem 1980
V novém vydání týdeníku Reflex podrobně popisujeme vztah miliardáře Zdeňka Bakaly (51) k bývalému prezidentovi Václavu Havlovi. Při pátrání jsme však objevili zajímavé dokumenty, které popisují Bakalův život před emigrací do USA a jeho začátky v zemi, která mu učarovala.
Zeptejte se miliardáře Zdeňka Bakaly, co dělal v Československu do roku 1980, kdy emigroval do USA, a svede řeč na jiné téma. „Jaké bylo vaše dětství?“ zeptala se ho v roce 2000 redaktorka Lidových novin, ale nic se nedozvěděla. „Moc si to nevybavuji,“ odpověděl Bakala. Ani o rodičích se mu mluvit nechtělo. „Vedli všední život,“ řekl stroze.
Nahlédnout do Bakalovy minulosti však lze. Ve svazku, který na něj založila Státní bezpečnost v roce 1981 po jeho útěku do USA. Devatenáctiletý Bakala odjel počátkem srpna 1980 na čtrnáctidenní zájezd s CKM do Jugoslávie, ale do Brna, kde v té době žil s rodiči a sestrou Radkou, se už nevrátil. Emigroval do Rakouska, odkud se po pár měsících vydal do Spojených států.
Ze spisu vyplývá, že po základní škole nebyl Bakala přijat na gymnázium, a tak se vyučil dámským krejčím. Rok pracoval ve VKUS Brno. „Shora jmenovaný se vyučil v našem o. d. VKUS Brno v oboru dámský krejčí,“ napsal 7. dubna 1981 v posudku pro StB hlavní kádrovák Josef Hádlík a pokračoval. „Vedoucí pracovny p. Štefek hodnotí jmenovaného jako špatného pracovníka se špatnou pracovní morálkou. Před odchodem ze zahraničí zanechal nedokončené tři dámské pláště, které měl proplaceny jako hotové, a tím poškodil družstvo o 531,– Kčs.“
Ze spisu vyplývá, že Bakala pochází „z úřednické rodiny“, jeho matka Zdeňka pracovala jako laborantka krajské hygienické stanice.
Oknem do Bakalova světa jsou dva dopisy, které z emigrace poslal rodičům. První psal ještě v detenčním táboře Treiskirchen v Rakousku, druhý už poslal z Lake Tahoe v Kalifornii. „Drazí rodiče, cestou do YU jsem se rozhodl zůstat natrvalo v zahraničí. Chci Vás požádat, aby jste se na mne nezlobili (pokud je to vůbec možné),“ stojí v prvním dopise, kde pak Bakala popisuje své další plány v emigraci. „Asi po čtyřech měsících dostanu vízum a odcestuji do U.S.A., které jsem zvolil za svůj nový domov.“ A to také Bakala v listopadu 1980 udělal, když odletěl do Kalifornie, kde „svítí slunce třicet dní v měsíci“.
Z druhého dopisu pak jasně vyplývá, že Bakala byl Amerikou doslova unesen. Pracoval jako údržbář v kuchyni kasina Harrah’s. „Co dělám jsem Vám už psal. Ve skutečnosti toho moc nedělám. V Americe se ještě nikdo nepředřel,“ stojí v dopise. Za to dostával čtyři dolary za hodinu, měsíčně si vydělal 640 dolarů. Ale většinou to bylo víc, Bakala si totiž bral přesčasy. „Takže mám 800 dolarů čistého,“ pochlubil se. Líbil se mu i daňový systém. „Daně neplatím žádné.“ A pak se na stejné téma trochu rozepsal. „Když člověk vydělá za rok 45 000 dolarů (to už jsou opravdu peníze!), tak zaplatí daň ze mzdy tak třeba jenom 900 dolarů. A to je směšné. Ty ostatní daně už asi tak nízký nebudou, ale já nejsem milionář, takže se mě netýkají.“
Dvacetiletému Bakalovi učaroval i tehdejší prezident Ronald Reagan. „Teď je tady rozruch kolem Reaganova rozpočtu. Chce snížit daně. Škoda že žádný neplatím, ale připadne mně, že to chytil za správný konec,“ napsal Bakala v dopise z 27. února 1981.
Přesto v té době nic nenasvědčovalo, že z něj jednou bude dolarový miliardář. „S tím selfmademanem to ale není tak aktuální, protože já, lidově řečeno, tu honbu na peníze, co tady kolem mě zuří, moc nežeru.“ Místo schraňování statků tehdy Bakala plánoval, že se na měsíc dva vydá se spolubydlícím Robinem k jeho tetě na Havaj. „Má tam jeden ze svých domů, takže to bude výhodný,“ uklidňoval Bakala rodiče a napsal jim, že se hodlá „povalovat na pláži“.
Komunisté nad mladíkem udělali kříž a v září 1981 ho Městský soud v Brně poslal v nepřítomnosti na rok a půl do vězení. Bakalovi to však mohlo být jedno. Vrátit se nechystal. „Pořád chcete, abych Vám napsal něco, co se mně nelíbí, ale mně se tady fakt skoro všechno líbí. Já za to nemůžu,“ vysvětlil mamince a tatínkovi.
Jediné, co mu opravdu chybělo, byly jeho knihy a muzika. „Budu vděčen za každou poslanou knihu, neboť člověk musí číst, aby nebyl blbej.“
Do Československa se Bakala vrátil až o deset let později a dál už jeho příběh známe. Dnes je druhým nejbohatším Čechem s majetkem kolem čtyřiceti miliard korun. A jednoznačně nejbohatším dámským krejčím.
Zdeněk Bakala v USA
Od r. 1980 žije Bakala v USA, kde od r. 1982 studuje na prestižní americké univerzitě. V roce 1986 promoval na University of California v Berkeley se zaměřením na makroekonomii. Samotný Bakala na toto období vzpomíná slovy: „Když jsem poprvé přijel do Ameriky, umýval jsem tam nádobí a uklízel v motelu, pracoval jsem v restauracích a dělal podobné věci.“
Podle Bakalových slov si takto vydělával na studia v Berkeley, což se zdá při znalosti vysokého školného na této univerzitě téměř neuvěřitelné.
Po ukončení univerzity Bakala nastoupil do oddělení corporate Finance investiční banky Drexel Burnham Lambert v New Yorku. Na jaře roku 1990 přešel do Credit Suisse First Boston v Londýně a následně se ujal řízení dceřiné firmy v Praze.
Zdeněk Bakala po návratu do Československa
Pro další vývoj Bakalovy kariéry po opětovném návratu do Československa v r. 1990 je jeho spolupráce s dalším navrátilcem, emigrantem z Venezuely Pedro Pickem.
Dalším stěžejním kontaktem pro Bakalu je potomek jednoho z nejstarších a nejbohatších evropských šlechtických rodů kníže Karel Jan Schwarzenberg, který svěřil správu svých rozsáhlých majetků, které po roce 1990 nabývá v rámci restitucí v Československu, do rukou právě Zdenka Bakaly, respektive jeho finanční skupiny PATRIA FINANCE.
Knížete Schwarzenberga a Bakalu později pojí řada společných podnikatelských aktivit, například privatizace likérky Jan Becher, finanční akvizice v komerční televizi TV-3 ad. Jméno Schwarzenberg otevírá zcela jistě Bakalovi mnohé dveře a jistě významný je i kapitál tohoto šlechtice pro rozjezd Bakalových podnikatelských aktivit na začátku devadesátých let minulého století.
V květnu 1994 inicioval Bakala založení společnosti PATRIA FINANCE, zaměřené na oblast finančních služeb. Je jedním z jejích akcionářů a předsedou představenstva, členem Burzovní komory a výboru pro opční a termínové obchody, člen dozorčích rad několika společností a Akademického senátu Akademie věd ČR. Je občanem České republiky.
Po návratu z USA, kam emigroval v 80. letech, se stal ve svých třiceti letech Bakala jedním z předních tuzemských finančníků (takovou kariéru lze zaznamenat pouze a jen u dalšího navrátilce z emigrace v USA, Viktora Koženého). V ekonomických otázkách Bakala radil také prezidentu Václavu Havlovi.
Roční zisk společnosti PATRIA FINANCE v roce 1997 přesáhl 107 milionů korun a její celková aktiva činí bezmála 1,2 miliardy.
V roce 1997 se Bakala rozvádí s manželkou, občankou USA, se kterou má syna, rozvod je provázen značnými spory o majetkové vypořádání (dohodu o majetkovém vypořádání uzavřel Bakala s manželkou až v r. 2004).
Hrubý konsolidovaný zisk společnosti PATRIA FINANCE dosáhl v 1. pololetí roku 1999 21,4 mil. Kč proti 7,1 miliónu korun ve stejném období roku 1998. Její čistý zisk se přitom za stejné období roku zvýšil z 5,7 na 13,2 mil. Kč. Výnosy stouply ze 78,5 na 112,9 mil. Kč, vlastní jmění pak z 303,3 na 355,9 mil. Kč.
Objem obchodů s cennými papíry vzrostl proti 1. pololetí 1998 z 94 na 125 mld., vůči stejnému období v roce 1999 tedy zhruba o třetinu. Výše prostředků spravovaných plně vlastněnou dceřinou společností Patria Asset Management se zvýšila z 3,3 na 6 miliard korun. Základní jmění společnosti PATRIA FINANCE, která patří k největším českým nebankovním obchodníkům s cennými papíry, činí 100 milionů korun. Většinový podíl (55 % jejích akcií) vlastní lucemburská banka Kredietbank S.A. Luxemburg (KBL). KBL a MC-BBL Eastern European Holding S.A. v červnu 1998 formálně dokončily smlouvu, na jejímž základě KBL převzala většinový podíl MC – BBL v české investiční firmě PATRIA FINANCE. Podle tehdy prezentovaného názoru předsedy představenstva KBL Daniena Wigny přispěla tato nová investice k naplnění diverzifikačních záměrů firmy a posílila tak její vazby k rychle se rozvíjejícímu místnímu trhu. KBL patří mezi přední finanční instituce Lucemburska. Je kontrolována holdingovou společností Almanij NV, jež je součástí belgické skupiny Almanij Kredietbank Group. Na konci roku 1997 dosáhla její aktiva výše 21 miliard USD. Prvního července roku 1999 nabylo právní moci rozhodnutí Komise pro cenné papíry, podle něhož prošla společnost úspěšně procesem přelicencování.