Bakala a černé uhlí
Kauza privatizace krachujícího podniku OKD by mohla vymizet do ztracena
30.07.2013, Týden
Kauza privatizace OKD by mohla vymizet do ztracena, nebýt Sdružení nájemníků bytů OKD. V rozhovoru pro web Parlamentnílisty.cz to řekla investigativní novinářka Jana Lorencová. Prozradila, co předcházelo dnešním úsporným opatřením v OKD, kvůli nimž přijdou o práci stovky, možná tisíce lidí v Moravskoslezském kraji, který je už tak značně postižen nezaměstnaností.
Jak Lorencová popsala, částka, za kterou OKD byly privatizovány, byla směšná. Údajně nebylo nikde přesně vyčísleno, co všechno se za zhruba devět miliard privatizovalo. Jedno však bylo jisté. Privatizován měl být jen majetek, bezprostředně potřebný pro podnikání v dolech. V roce 2004, kdy došlo k tzv. doprivatizaci OKD, a. s., neměly OKD žádné dluhy, byl to prosperující podnik a na účtech podniku byly miliardy. OKD přitom byly „privatizovány“ za zlomek jejich skutečné ceny. A ne dost na tom, tvrdí Lorencová. Jako jakýsi bonus prý přihodil stát kupujícímu zadarmo nikdy nijak neoceněný majetek, jako jsou komerční prostory, jen na Ostravsku také nejméně dva tisíce drobných provozoven, několik tisíc hektarů pozemků, ale rovněž luxusní hotely a rekreační zařízení a několik tisíc bytů na Kladensku. Vše zahrnuto do celkové částky cca devět miliard jen tak, bez jakéhokoli ocenění. V exkluzivním „balíčku“ za hubičku se ocitlo také 44 tisíc bytů v Havířově, Ostravě, Karviné a jinde, dodává Lorencová na serveru Parlamentních listů.
„Doprivatizace“ se měla týkat 46 procent akcií, za které zaplatil kupující státu pouhé čtyři miliardy. Ty měl ještě v témže roce nový majitel zpět. OKD vykazovalo totiž v roce 2004 obrovské zisky a na účtech společnosti v době prodeje leželo přes pět miliard Kč.
Jak dále popisuje Lorencová, velká část majetku, jako jsou bývalé dceřiné společnosti, už byla rozprodána, miliardy zmizely. OKD, dnes společnost NWR, jsou zadlužené, a z oficiálních údajů vyplývá, že se dluh pohybuje kolem 20 miliard. Byty jsou zastavené bankám a váznou na nich pohledávky téměř devět miliard.
OKD, a. s., byly pro majitele doslova zlatým dolem, ale minimálně 50 miliard, které získali, je v nenávratnu. Místo toho, aby společnost kupovala další doly, jak Z. Bakala sliboval, je dnes OKD před krachem, upozornila novinářka Lorencová.
Vymizí kauza OKD do ztracena?
Pod nánosem dalších a dalších kauz by mohla pomalu zmizet i tato, myslí si Lorencová. Nebýt Sdružení nájemníků bytů OKD (BYTYOKD.CZ). Za statisíce připravilo právní analýzy, trestní oznámení a také stížnost na veřejnou podporu k Evropské komisi. Paradoxně se pokouší vymoci pro stát peníze, o které ale zřejmě stát nestojí. Trestní oznámení je podrobné, obsahuje s přílohami zhruba 1500 stran. Zabývá se dokumentací škody způsobené státu při privatizaci OKD, která podle expertů dosahuje minimálně 20 miliard. Dodnes nebyli lidé, odpovědní za řádný prodej státního majetku, obviněni. Příští rok uplyne promlčecí doba.
Je rozhodně přinejmenším zarážející, že stát by mohl desátky miliard, které získal neoprávněně prostřednictvím svých firem Zdeněk Bakala v roce 2004 (pomíjím škody způsobené na samém začátku privatizace), získat zpět formou žaloby na nedovolenou veřejnou podporu. To by ale musel stát, resp. ministerstvo financí, konat. Což se ovšem podle Lorencové vůbec neděje.
Ministerstvo financí, místo snahy vymoci peníze do státní pokladny, údajně poskytuje dokonce Evropské komisi prokazatelně nepravdivé informace o privatizaci bývalého OKD s. p., které brání objektivnímu posouzení situace.
A novinářka Lorencová upozorňuje, že kauzu provází řada pikantností. Podklady pro dokončení privatizace prošly v roce 2004 rukama Vladimíra Špidly a o pár měsíců později také Stanislava Grosse, který v září 2004 smlouvu o prodeji podepsal. Ministrem financí byl tehdy Bohuslav Sobotka. Stát se tak zbavil zbývajících 46 procent akcií, které do té doby ještě vlastnil. Po nástupu Bohuslava Sobotky do funkce ministra financí připravoval podklady pro Evropskou komisi ve věci nedovolené podpory za Ministerstvo financí samotný kupující, respektive advokátní kancelář Pokorný-Wagner, v níž je společníkem Radek Pokorný, blízký přítel právě Bohuslava Sobotky. To jsou ale paradoxy! Byla to totiž advokátní kancelář, která v té době zastupovala Zdeňka Bakalu, tedy kupujícího, na kterého byla stížnost směřována a který měl podle stížnosti nedovolenou podporu státu uhradit! A že nešlo o žádné drobné, stále hovoříme o částkách v řádu desítek miliard, uzavírá Lorencová.