Ze života
Minulost Viktora Koženého: Z Harvardu ho vyhodili za plagiátorství, později byl v hledáčku FBI
9. 4. 2013, neaktuality.cz, Jakub Hájek
Jméno Viktora Koženého si lidé nejčastěji spojují s kupónovou privatizací. Od chvíle, kdy harvardské fondy začaly nabízet za připsání kupónové knížky deset tisíc korun, je Kožený považován za člověka, který u nás rozhýbal kupónovou privatizaci.
Už tehdy ale Kožený mnoho lidí znepokojoval. Například Asociace investičních privatizačních fondů jej obvinila z klamavé reklamy a nekalé soutěže, nakonec však od trestního oznámení upustila. Na zakázku Pithartovy vlády se o Koženého zajímaly i tajné služby. Jedna ze soukromých detektivních kanceláří dokonce pátrala v USA a Německu po Koženého minulosti.
Opsaná seminární práce
Detektivové při svém pátrání potvrdili domněnku, že peníze se Viktora Koženého nikdy dlouho nedržely. Profesor fyziky z americké univerzity, který se s Koženým seznámil v Mnichově, říká, že Kožený přijel bez peněz a požádal ho o půjčku sto dolarů. Školné na Harvardově univerzitě prý za Koženého platila jeho bývalá manželka.
Přes všechnu snahu však Kožený nikdy Harvard neabsolvoval. Po několika semestrech ho totiž z renomované americké univerzity vyloučili pro plagiátorství seminární práce.
Pokusy ve vyšší společnosti
Viktor Kožený neuspěl ani ve světě americké smetánky. V roce 1985 jej vyloučili z exkluzivního společenského klubu Spee Club, který často navštěvoval a jehož členem byl ve své době například prezident John F. Kennedy. Viktor Kožený se stal prvním vyloučeným členem v historii klubu.
Nynější prezident harvardských fondů se ale nedal odradit a neustále se snažil přátelit s vlivnými lidmi Ameriky. Chtěl se sblížit například s vysoce postavenými fyziky spolupracujícími s laboratoří amerických vzdušných sil ve firmě Roxkwell včetně ředitele Programu hvězdných válek.
Ten požádal FBI, aby Koženého prověřila. Americký Federální úřad vyšetřování ovšem neobjevil nic, co by svědčilo o tom, že Kožený ohrožuje bezpečnost USA.
Návrat do Evropy
V září 1989 odjel Viktor Kožený do Londýna a nastoupil jako spolupracovník oddělení společných investic u firmy Robert Fleming. Avšak už po pěti měsících firmu opustil, aby se mohl vrátit do svobodného Československa. Tehdejší spolupracovníci jej hodnotí jako chytrého, pracovitého, ovšem neovladatelného člověka. „Viktor sice bude milionářem, ale na cestě k milionům se dostane do vězení,“ řekl doslova jeden z nich.
Po návratu do Československa založil Viktor Kožený v říjnu 1991 poradenskou a konzultační firmu Harvard Capital & Consulting, která je dnes dceřinou společností holdingu Harvard Group. Základní jmění společnosti bylo nejprve 100 000 korun, později se navýšilo na 6 000 000 korun. Majoritním akcionářem je praotec Viktora Koženého, František Stehlík.
V roce 1994 Kožený opustí Českou republiku a přesune se do daňového exilu na Bahamy. V září roce 1995 získá za poplatek irské občanství.
O dva roky později bude šest Harvardských investičních fondů kuponové privatizace z první vlny spolu s firmou Sklo Union Teplice transformováno na Harvardský průmyslový holding. V lednu 1998 Kožený koupí Harvardský průmyslový holding ve veřejné obchodní soutěži. Zaplatil za něj dvěma směnkami se splatností do konce roku 1999 ve výši 10,559 miliardy korun.
Kožený bude v Česku stíhán kvůli operacím z let 1995 až 1997, při nichž spolu se svým nejbližším spolupracovníkem Borisem Vostrým připraví o majetek akcionáře Harvardského průmyslového holdingu. 14. října 2003 vydá Obvodní soud pro Prahu 4 na oba muže mezinárodní zatykač.
„Více takových Kožených je jiná úvaha. Nevím, a nechci nyní analyzovat, jak se vše v této věci otočilo, jakým způsobem byl on dotlačen k odcházení z této země a podobně, ale myslím si, že obrovskou vinu na této změně jeho chování má česká závist, závist lidí vůči komukoliv, kdo o něco usiluje a kdo v něčem získá nějaký úspěch. Takže trivializovat tuto věc já považuji za velmi, velmi nešťastné.“ Václav Klaus, 3. dubna 1997