Vztahy s politiky
Putinova kolona
26. 5. 2014, Euro
V České republice podniká několik lidí z blízkosti ruského prezidenta. Jeden udržuje dobré vztahy i s ministrem české vlády
Desítky tisíc Rusů v Česku žijí, stovky tisíc k nám jezdí více či méně pravidelně na rekreaci, tisíce jich tu podnikají. A minimálně několik, navíc napojených na kremelské kruhy či ruské tajné služby, má nadstandardní vztahy s českými úředníky a politiky. Na tento problém dlouhodobě poukazují české zpravodajské služby.
Významným ruským politikem, který v České republice donedávna podnikal (od roku 1997), je bývalý místopředseda ruské Státní dumy a posléze její poslanec za stranu Spravedlivé Rusko Alexandr Michajlovič Babakov. Vladimir Putin jej v roce 2012 ustanovil svým zvláštním zástupcem pro spolupráci s ruskými krajany žijícími v zahraničí. Prioritním úkolem Babakova má být ochrana práv Rusů žijících v zahraničí. V kontextu aktuálních událostí na Ukrajině je Babakov vlivnou figurou ruské zahraniční silové politiky. V Česku navázal úzké kontakty s bývalým šéfem sociální demokracie Jiřím Paroubkem nebo stávajícím ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem.
Taváryš Paroubek
Babakov byl v roce 2003 zvolen poslancem ruské dumy a po rezignaci Dmitrije Rogozina se v březnu roku 2006 stal předsedou prokremelské politické strany Rodina. Je rovněž jedním ze spoluzakladatelů strany Spravedlivé Rusko, která vznikla v roce 2006 sloučením levicových stran Rodina, Ruská strana života a Ruská strana důchodců a Ruská lidová strana. Celým smyslem Spravedlivého Ruska bylo podchytit levicovou část voličů, oslabit komunisty a umožnit Kremlu, potažmo Vladimiru Putinovi, aby prakticky ovládl celou ruskou politiku.
Tento nepříliš demokratický jev patrně unikl tehdejšímu šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi, který v roce 2009 na sjezdu Spravedlivého Ruska vykládal, jak si „jeho“ sociální demokracie nepřeje americký radar v České republice. Babakov stál podle zjištění týdeníku Euro i za překvapivým přijetím Paroubka u ruského premiéra Vladimira Putina v létě roku 2009. O nadstandardních vazbách Babakova s Paroubkem svědčí rovněž skutečnost, že společně s manželkou patřil v lednu 2010 k hostům na křtinách Paroubkovy dcery Margarity. V pražském kostele svatého Mikuláše mu bylo přiděleno čestné místo a seděl v lavici Paroubkových nejbližších přátel.
V roce 1997 se Babakov stal jednatelem a majitelem firmy s ručením omezeným Albion CZ. Společnost sídlila v pražských Ďáblicích, předmětem podnikání firmy měla být podle obchodního rejstříku poradenská činnost v oblasti obchodu a služeb. Babakov později uvolnil místo jednatele pro dalšího člena své rodiny a sám zůstal jen spolumajitelem. Až do loňského léta, kdy byla firma dána do likvidace. Společnost nikdy nezveřejnila hospodářské výsledky. Z dostupných zdrojů není možné získat ani podrobnější informace o jejích aktivitách nebo referencích. Bez zajímavosti není fakt, že Babakovově firmě poskytoval právní služby advokát Jakub Kotrba z advokátní kanceláře Miroslava Jansty, jenž patří mezi vlivné zákulisní hráče v ČSSD.
Zvítězíme!
Kromě Paroubka má Alexander Babakov ještě jednoho oblíbeného politika v sociální demokracii. Dlouhodobě udržuje velmi dobré osobní vztahy se současným ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem. Babakov byl hostem několika diskusí, které pořádá Mládkovo družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia – Fontes Rerum. Debat u Mládka se v minulosti účastnil i Babakovův stranický kolega, poslanec ruské dumy za Spravedlivé Rusko a člen bezpečnostního výboru Michail Staršinov.
Jana Mládka v roce 2005 vedení ČSSD pověřilo jednáním se stranou Spravedlivé Rusko.
V rámci těchto kontaktů se místopředseda této strany Alexander Babakov zúčastnil semináře o česko-ruských vztazích,“ vysvětluje Mládkův mluvčí František Kotrba s tím, že Staršinov Babakova doprovázel. Jako jeden z mála českých politiků měl Mládek v minulosti také potíže získat prověrku od Národního bezpečnostního úřadu – právě kvůli svým ruským kontaktům. K tomu Mládek pouze uvedl, že patří například ke kritikům ruské anexe Krymu. Jako ministr průmyslu získal pro ruské kontakty Mládek na ceně. Z nové funkce má totiž značný vliv na energetickou politiku státu, a než byl tendr zrušen, mohl výrazně promlouvat i do dostavby jaderné elektrárny Temelín. A právě na případě Temelína se opakovaně projevila Mládkova proruská orientace. Například v červnu 2013 na Žofíně došlo k velkému porozumění mezi tehdy stínovým ministrem financí ČSSD a ruským velvyslancem v Česku Sergejem Kiseljovem. Oba muži na akci rusko-českého konsorcia u příležitosti založení společnosti Nuclear Power Alliance provolali ve svých projevech: „Zvítězíme,“ a sklidili potlesk přítomných.
Bankéř a spin doktor
Kromě zmiňovaného Babakova je v Česku aktivní zejména petrohradská klika známých ruského prezidenta. Patří mezi ně například Jurij Viktorovič Golovin. V České republice Golovin vlastní firmu MG Alfa Company, se sídlem v pražských Stodůlkách. V minulosti Golovin působil v Petrovské národní bance, která byla později přejmenována na MDM Bank. S Vladimirem Putinem se zná z dob, kdy působil na petrohradské radnici. Angažoval se v ruské ekologické straně, která se později také transformovala do bloku Spravedlivé Rusko. Golovin je šéfem ZAO „RosPo4TehProekt“, společnosti, která se prezentuje tak, že podniká mimo jiné v projektech elektronických systémů v oblasti vojenské techniky. Golovin patří mezi ruskou podnikatelskou špičku, udržuje osobní kontakt i s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, který rovněž prošel petrohradskou radnicí. Golovin mimo jiné působí v organizaci, která pomáhá veteránům speciálních oddílů ruské rozvědky FSB – a díky tomu disponuje dobrými kontakty ve FSB.
K České republice má historické osobní vazby také blízký a dlouholetý spolupracovník Vladimira Putina Alexej Gromov. Ten zastával post Putinova tiskového mluvčího a imagemakera. V současnosti je vysoce postaveným pracovníkem administrativy ruského prezidenta.
Gromov působil v letech 1982 až 1985 jako sovětský diplomat na konzulátu v Karlových Varech. „V roce 1988 shodou okolností operoval v Karlových Varech několik týdnů také důstojník tehdejší KGB Vladimir Putin,“ sdělil zdroj týdeníku Euro z prostředí zpravodajských služeb, který si nepřál být jmenován.
V letech 1985 až 1988 Gromov povýšil, stal se atašé na sovětské ambasádě v Praze. V letech 1992 až 1996 působil Gromov jako diplomat na ruské ambasádě v Bratislavě. „Ovládá plynně český jazyk a postupem let si vytvořil v České republice rozsáhlou síť kontaktů na občany tehdejšího Československa a ruskou komunitu,“ pokračuje zdroj týdeníku Euro.
Mezi velmi dobré kontakty Alexeje Gromova patří podle informací týdeníku Euro ruský občan Alexandr Rebjonok. Ten po roce 1990 investoval v Karlových Varech značné finanční prostředky do nákupu nemovitostí, pozemků a hotelů. Rebjonok udržuje čilé vztahy s českými politiky. Mezi jeho přátele má patřit i bývalý český prezident Václav Klaus.
Gromov měl v týmu Vladimira Putina od roku 1996 na starost média. Byl členem rady hlavního ruského televizního kanálu Pervyj kanal, společně s bývalým ministrem a Putinovým poradcem Michailem Lesinem připravoval Gromov projekt televizního zpravodajského kanálu Russia Today.
„Gromov přijíždí několikrát ročně inkognito do Karlových Varů, údajně za účelem rekreace a lázeňského pobytu. Většinou se ubytuje v hotelu Imperial, který patří Alexandru Rebjonkovi. V této době prý přijede většinou ‚náhodou‘ do Karlových Varů také Rebjonkův přítel, prezident Václav Klaus, který také pobývá v Imperialu,“ popisuje zdroj.
Gromov měl podle zdrojů týdeníku Euro v minulosti vyvíjet snahy o získání největší tuzemské komerční televize Nova, kterou po dramatickém rozchodu ředitele této stanice Vladimíra Železného s americkým investorem Ronaldem Lauderem ovládl Železný. Letos v březnu se jméno prvního náměstka šéfa kanceláře ruského prezidenta Gromova objevilo na seznamu osob, vůči nimž USA uplatnily sankce kvůli ruské anexi Krymu.
Na pokusy ruské strany navazovat kontakty s politiky a získat informátory ve státní správě poukazují české tajné služby delší dobu. Například v roce 2001 armádní rozvědka podle zjištění týdeníku Euro zachytila informaci, že Rusové mají přímé kontakty ve vládě. Rusku se ve svých výročních zprávách pravidelně věnuje i Bezpečnostní informační služba (BIS).
V roce 2012 vnímala BIS vleklý problém disproporce personálních a materiálních kapacit, zejména v souvislosti s aktivitami ruské státní moci. Z pohledu českých bezpečnostních zájmů lze označit počty ruských zpravodajských důstojníků v řadách ruské diplomatické mise (či ruských cestujících zpravodajských důstojníků, tzv. „turistů“) v České republice za velmi vysoké.
Česko je kvůli členství v Evropské unii a pozici v schengenském prostoru pro ruské agenty ideálním výchozím bodem. Vzhledem k posledním událostem na jihu a východě Ukrajiny a obnoveným geopolitickým ambicím Ruska lze očekávat, že se jejich aktivita na českém území ještě vystupňuje. „Souvisí s tím veřejná marginalizace a zpochybňování míry rizika plynoucího z působení některých osob s problematickou profesní a kariérní historií ve státní správě a samosprávě,“ uzavírá BIS problém penetrace Rusů do českého státního sektoru.