Akvizice České pojišťovny
Rok 2000
Dne 10. 1. 2000 musela Česká pojišťovna opět čelit podezření z finančních machinací týkajících se 5 miliard korun v roce 1997 a dalších 2 miliard v roce 1998. Tyto finanční prostředky byly přesunuty do její dceřiné společnosti Česká poisťovňa – Slovensko, a. s., na vytvoření rezerv na úvěrové pojištění. Přitom se ale zjistilo, že na tento druh pojištění uzavřela ČP Slovensko smlouvy pouze ve výši 131 mil. Kč. Takže toto vytváření rezerv bylo podle všeho jen fingované, aby se snížil zisk, a tím i daňové odvody České pojišťovny. Pojišťovna však na toto téma odmítla poskytnout jakékoliv informace, s výjimkou svých akcionářů. A ti akcionáři, kteří se o ně zajímali, byli hlavními akcionáři odvoláni. Konkrétně se jednalo o zástupce státu (a poslance za ČSSD) Ladislava Skopala. Zástupkyni FNM ing. Zdeňku Němcovou nechala tato zpráva úplně chladnou a odmítla se jí zabývat.
Dne 14. 1. 2000 se IPB nečekaně rozhodla odprodat svůj podíl v České pojišťovně společnosti PPF. Tento převod byl však ve skutečnosti schválen dozorčí radou České pojišťovny již v prosinci 1999. Tím pádem se finanční skupina PPF stala majoritním akcionářem České pojišťovny s 52% podílem. Tehdejší místopředseda Fondu národního majetku ing. Jiří Havel však tuto situaci komentoval takovým způsobem, že z toho nemůžeme dovodit nic jiného, než že byl buďto s Českou pojišťovnou také dohodnut, anebo musel ztratit zdravý rozum. Domníval se totiž, že skupina PPF shromáždila majoritní podíl proto, aby jej ve spolupráci se státem, který chce prodat svých 30 % plus 10 % Komerční banky, mohla prodat zahraničnímu strategickému partnerovi. Přitom však sama PPF opakovaně prohlásila, že její podíly v České pojišťovně jsou pro ni strategickou investicí, a projevila zájem o odkup podílu FNM a KB. Na druhé straně však připouštěla možnost odprodeje svého podílu, čemuž ale asi mohl věřit jen absolutně neinformovaný Jiří Havel.
Dne 20. 1. 2000 oznamuje skupina PPF svůj záměr utlumit své aktivity v Rusku. Pravděpodobně tím však byly myšleny Fondy Petra Velikého, které byly založeny v rámci kupónové privatizace v Rusku a měly podle tamějších zákonů vlastní samosprávu a jejich činnost byla údajně minimální.
Dne 31. 1. 2000 se konečně na veřejnosti začaly objevovat zprávy o tom, že Bankovní dohled ČNB, který prováděl od září roku 1999 hloubkovou kontrolu IPB a který skončil krátce před tímto datem, dopadl velmi neuspokojivě, a že se může stát, že tato banka skončí v nucené správě. Právě proto, aby se tomuto možnému scénáři banka vyhnula, se pravděpodobně spojila s německou pojišťovnou Allianz a snažila se uspět při privatizaci České spořitelny. Můžeme se jen dohadovat, proč k tomuto spojení došlo a co měla dostat pojišťovna Allianz za to, že bude dělat IPB v tomto projektu „křoví“. Pokud to však měly být podíly IPB a PPF v České pojišťovně, znamenalo by to opět potvrzení naší teorie, že finanční fondy PPF byly s IPB propojeny daleko více, než by se mohlo zdát. I skutečnost, že IPB tak překotně a najednou prodala svůj majetkový podíl v České pojišťovně fondům IPB ještě před oficiálním ukončením hloubkové kontroly Bankovního dohledu, nám připadá spíše jako překotné vyvedení majetku před uvalením nucené správy, než jako prodej. Domníváme se, že to potvrzuje i to, že PPF patří ve skutečnosti osobám, které měly vždy velmi blízko i k IPB.
Dne 1. 3. 2000 klesla cena akcií IPB během jednoho dne o 12,3 % v důsledku zveřejnění informací o jejím špatném finančním stavu. Ve stejný den oznámil předseda představenstva České pojišťovny Ivan Kočárník, že oproti roku 1998 zvýšila v roce 1999 Česká pojišťovna svůj čistý zisk o 30 % a dosáhla tak částky 1,0086 miliardy korun. Tato zpráva zapříčinila růst ceny jejích akcií na Burze cenných papírů až na 2815 Kč.
Dne 8. 3. 2000 byl zveřejněn mezinárodní rating pro Českou pojišťovnu, a byl jí opět udělen A-.
Mediální masáž o úspěších České pojišťovny pak pokračovala, a dne 25. 3. 2000 jí bylo uděleno Sdružením Czech Top 100 desáté místo v soutěži o nejobdivovanější firmu roku.
Dne 28. 3. 2000 byla podepsána smlouva mezi IPB a PPF o převodu 19,8 % akcií České pojišťovny. Po tomto převodu by i nadále zůstal IPB 12,3% podíl v České pojišťovně. Převod akcií proběhl tímto způsobem, protože pokud by šlo o převod více jak 20%, muselo by převod akcií schvalovat také Ministerstvo financí, neboť od 1. dubna 2000 začal také platit nový zákon o pojišťovnictví a Ministerstvo financí muselo schvalovat po tomto datu veškeré převody, při nichž by nový nabyvatel dosáhl procentuálního držení akcií ve výši 20, 33 a 50 %. Proto byl převod uskutečněn v posledních březnových dnech.
Dne 4. 4. 2000 mimořádná valná hromada odvolala z dozorčí rady České pojišťovny dva zástupce IPB: Randalla Dillarda a předsedu dozorčí rady Jiřího Tesaře. Na jejich místa zvolila Jana Škurka z FNM a Petra Kellnera ze skupiny PPF. Ve stejný den také oficiálně oznámila, že nákup akcií České pojišťovny bude realizovat PPF burzovní společnost, která je odkoupí od PPF. Nakoupený balík akcií pak rozdělí mezi několik spřízněných společností PPF takovým způsobem, aby žádná z nich nepřekročila 20% podíl na hlasovacích právech, a tímto způsobem se vyhnou schvalovacímu řízení na Ministerstvu financí.
Dne 1. 5. 2000 Česká pojišťovna oznámila, že získáním Expandia Banky vznikne první česká banko-pojišťovna, protože podle vedení společnosti je potřeba nabízet komplexní bankovní, finanční a pojišťovací služby.
Dne 4. 5. 2000 odešel z vedení České pojišťovny do Komerční banky ing. Michal Větrovský. Ve statutárních orgánech byl od roku 1996, kdy do společnosti vstoupily fondy PPF.
Dne 11. 5. 2000 převedla IPB svůj zbývající podíl 12,3 % v České pojišťovně na skupinu PPF. Ta okamžitě tento balík převedla na společnosti Cespo a Cespo Holdings, které měly sídlo v Nizozemsku. Tyto společnosti tedy vlastnily 31,2 % akcií České pojišťovny, v podstatě tedy veškeré akcie, které IPB prodala PPF. Za celý balík akcií pak společnost zaplatila asi 4 miliardy korun.
Dne 12. 5. 2000 zahájila IPB obchodní spor s PPF burzovní společností o vypořádání obchodu s akciemi České pojišťovny v hodnotě 1,6 miliardy korun. Spor vedla v souvislosti se smluvní pokutou za porušení smluvních podmínek při vypořádání obchodu s cennými papíry. Celý spor vznikl proto, že IPB zaplatila PPF za pozdní předání akcií, vyplatila smluvní pokutu v uvedené výši, ale to se jí zdálo natolik neúměrné, že na vydání těchto prostředků pak podala žalobu.
Ve skutečnosti to ale znamenalo, že část převáděných akcií v celkové hodnotě 1,6 miliardy korun byla převedena na PPF zadarmo. Je pravděpodobné, že tato cena odpovídala zbývajícím 12,3 % akcií, které byly převáděny v druhé části obchodu. (Ve skutečnosti však byla smluvní pokuta ještě vyšší, dosahovala totiž částky dvou miliard korun. Takže po získání IPB bude ČSOB po novém nabyvateli, PPF, soudně vymáhat ještě zbývajících 400 milionů korun. ČSOB se v budoucnu bude jednáním odpovědných osob za IPB, tj. Janem Klackem, Liborem Procházkou a Petrem Benešem, cítit poškozena a celou operaci se smluvní pokutou bude považovat pouze za trik. Na základě tohoto dojmu pak v roce 2002 na jmenované podá trestní oznámení a žalobu na náhradu škody.)
Dne 20. 6. 2000 rozhodla valná hromada České pojišťovny o odvolání předsedy představenstva Ivana Kočárníka a jmenovala ho do čela dozorčí rady, které také posílila pravomoci. Předsedou představenstva České pojišťovny se stal Ladislav Bartoníček, jehož funkce generálního ředitele byla zrušena.
Dne 27. 6. 2000 rozhodlo představenstvo České pojišťovny o přecenění akcií Investiční a poštovní banky, které měla Česká pojišťovna v držení, na nulovou hodnotu. Tímto krokem utrpěla Česká pojišťovna ztrátu ve výši 960 milionů korun.
Dne 11. 7. 2000 byla jmenována parlamentní vyšetřovací komise k vyšetření pádu Investiční a poštovní banky.
Dne 25. 8. 2000 podpořila Česká pojišťovna návrh na svolání mimořádné valné hromady IPB, od které si slibovala minimalizování svých ztrát z držení akcií IPB. V této souvislosti se objevily spekulace, že cílem této akce je pouze zjistit, jak konkurzní správce postupuje a co chystá. Tato myšlenka nám připadá více logická než to, proč si Česká pojišťovna, která musela být o stavu IPB velmi podrobně informována, její akcie ve výši téměř jedné miliardy korun před jejím krachem ponechala.
Ke dni 1. 9. 2000 získala Česká pojišťovna 97% podíl v Expandia Bance.
Dne 12. 9. 2000 podal FNM trestní oznámení na Josefa Tošovského, Romana Češku a Ivana Pilipa za to, že tato trojice v roce 1997 protizákonně použila na pomoc Pragobance půl miliardy korun z privatizačních výnosů.
Dne 4. 10. 2000 byla svolána mimořádná valná hromada akcionářů IPB. Ti požadovali od správce konkurzní podstaty informace o jeho postupech. Ten se jim je však zdráhal poskytnout, zvláště pak tajil informace o prováděných auditech a plánovaných nákladech nucené správy. Na základě toho podepsala část akcionářů výzvu, ve které žádali odstoupení správce Petra Staňka a o ukončení nucené správy. Domníváme se, že se tímto jen potvrdilo podezření, že si Česká pojišťovna ponechala akcie IPB jen proto, aby měla podrobné informace o postupech správce konkurzní podstaty a mohla do nich zasahovat. I to je další indicie, která svědčí o nadstandardních vazbách mezi IPB a PPF.
Dne 11. 10. 2000 obdržel Penzijní fond České pojišťovny od ČNB devizovou licenci, která byla podmínkou pro obchodování na zahraničních trzích. Zástupci fondu si od licence slibovali rozšíření prostoru pro zhodnocování klientských prostředků. Novela zákona o penzijním pojištění totiž fondům umožnila investovat až 10 % majetku fondů do zahraničních cenných papírů.
Od poloviny října 2000 se začala Česká pojišťovna v konsorciu se společností Hanco zajímat o odkup státního podílu 60,1 % v regionální slovenské Bance Slovakia. Dalším významným akcionářem byla se svým podílem 26,6 % Slovenská pojišťovna. Společnost Hanco prodala společnosti France Télécom na počátku roku 2000 firmu Slovtel, která byla 29% podílníkem slovenského mobilního operátora Globtel.
Dne 26. 10. 2000 byla zveřejněna informace, že PPF jedná se společnostmi Cespo o odkupu akcií České pojišťovny. Jako důvod, proč akcie od IPB tyto holandské společnosti koupily, uvedl zástupce PPF to, že PPF v té době neměl dostatek finančních prostředků. Majitele těchto společností však odmítl uvést. Zato ohlásil, že skupina PPF uzavřela se společnostmi Cespo dohodu o jednání ve shodě a nabídla ostatním akcionářům povinný odkup. Toto konsorcium, které z 52 % ovládalo Českou pojišťovnu, také nastínilo svůj plán strategického rozvoje, do něhož zahrnulo i Rusko. (Společnost CESPO B.V. je propojena ze společností Cespo Holdings BV a londýnskou firmou Morgan Grenfell International, která je investiční bankou známou svou spoluprací s Deutsche Bank.)
Dne 2. 11. 2000 zasedala akcionářská komise FNM, která nedala k návrhu skupiny PPF a CESPO na odkup akcií České pojišťovny konkrétní doporučení.
Dne 10. 11. 2000 snižuje PPF investiční holding, který částečně ovládá Českou pojišťovnu, své základní jmění o 3,18 miliardy korun – na 353 milionů Kč.
Dne 16. 11. 2000 ohlásila skupina PPF svůj záměr navýšit v horizontu několika let v České pojišťovně základní jmění namísto výplat dividend ze zisku.
Dne 5. 12. 2000 oznámila Česká pojišťovna svůj záměr rozšířit své podnikání do Ruska. Česká pojišťovna zde měla v té době již téměř tři roky pouze reprezentační zastoupení. Podmínkou pro její budoucí podnikání v Rusku mělo být to, že bude na ruském trhu aplikovat digitalizovaný způsob zpracování a likvidace pojistných událostí, který od srpna 2000 postupně zavádí na Slovensku její slovenská filiálka. Činnost ruské pobočky měla být řízena z Bratislavy. Domníváme se, že uvedené zprávy se dají přeložit následujícím způsobem: Pokud nám český stát neprodá svůj podíl v České pojišťovně, přestaneme s výplatou dividend a většinu zisku investujeme do své nově otevřené pobočky v Rusku.
Dne 16. 12. 2000 předložila pojišťovna Allianz na Ministerstvu financí svůj návrh na odkup 30 % akcií České pojišťovny, které vlastní stát. Nabídka byla učiněna v pátek na poslední chvíli, protože v pondělí měla vláda rozhodnout, zda svůj podíl prodá součastným majoritním vlastníkům. Ti státu nabídli jejich odkup za 3 miliardy korun.
Vláda na svém zasedání rozhodla, že neprodá svůj podíl za částku 3 miliardy korun, a zatím si jej ponechá.
Dne 20. 12. 2000 se slovenský FNM nedohodl s konsorciem České pojišťovny a firmy Hanco a své rozhodnutí o prodeji Banky Slovakia odsunul na neurčito.
Dne 28. 12. 2000 prohlásila finanční skupina PPF, že vzala na vědomí rozhodnutí státu neprodat státní podíl v České pojišťovně za stanovenou cenu 3 miliardy Kč, ale že o jiné ceně ani s akcionáři, ani s potenciálními investory jednat nehodlá. Akcie finančního holdingu PPF vykoupila její dceřiná společnost PPF Cyprus, která se tím stala i majitelem 20 % akcií České pojišťovny. Jako majitel společnosti je uveden ing. Petr Kellner. Ke stejnému datu byla také skupina Home Credit začleněna do skupiny České pojišťovny, s níž společnost PPF Cyprus také uzavřela ovládací smlouvu.
Vyhodnocení roku 2000:
Tento rok velmi jasně ukazuje pravou podstatu podnikání privátních finančních skupin, které ovládaly Českou pojišťovnu. Zjistilo se, že skupina PPF se již v předchozích letech dopouštěla trestné činnosti v souvislosti se zkreslováním hospodářských výsledků. Trestnou činnost skupiny IPB není třeba podrobněji připomínat, snad jen poznamenejme, že se nejspíše velmi úzce prolínala s podnikáním PPF. Dále chceme poznamenat také to, že je velmi pravděpodobné, že pobočka České pojišťovny v Rusku byla podle našeho názoru otevřena pouze z toho důvodu, aby bylo možné lépe odčerpávat finanční prostředky z mateřské firmy. Je také patrná snaha většinového vlastníka o vyvedení akcií České pojišťovny do zahraničí, což může svědčit nejen o snaze o tzv. daňovou optimalizaci, ale může jít i o jistý druh pojistky proti zabavení protizákonně nabytého majetku. Na konci roku je také poprvé, alespoň částečně, zveřejněna majetková struktura držitelů většinového podílu v České pojišťovně. A poprvé od roku 1996 je zde jako její vlastník naznačen ing. Petr Kellner.