Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Richard Háva a Omnipol

Kupce terminálu ČSA halí mlha. Nemá ani kancelář

13. července 2007, MF Dnes

V paneláku na pražském barrandovském sídlišti je oficiální sídlo firmy, která minulý týden ve výběrovém řízení získala od Českých aerolinií jejich nákladový terminál na ruzyňském letišti. Společnost Central European Handling je v branži neznámá, nevyvíjí žádnou činnost, nemá kancelář ani telefon.

Tendru se podle šéfa ČSA Radomíra Lašáka měly účastnit zkušené firmy, vyhrála ale neznámá.

Vyhrála přitom stamilionový tendr, v němž byly podle prezidenta státních aerolinek Radomíra Lašáka podmínkou účasti „dostatečná finanční síla a zkušenosti s cargo přepravou“.

Co je vlastně zač firma, jež má získat budovu na exkluzivním místě přímo u ruzyňské letištní plochy? To není možné zjistit.

„Zatím máme jen její jméno, nic víc. I proto jsme požádali o odklad schvalování toho prodeje,“ říká jeden z členů dozorčí rady ČSA. Dozorčí rada i valná hromada aerolinek, kde má hlavní slovo ministerstvo financí, má tendr projednat na konci července.

Personální propojení

Loni v říjnu, když aerolinky prodej nákladového terminálu odstartovaly, firma Central European Handling ještě neexistovala. Její současný majitel, bývalý zaměstnanec ČSA Kamil Slavík, ji koupil až v polovině listopadu za sto dvacet tisíc korun.

Slavík terminál dobře zná – ve státních aerolinkách měl na starosti jeho výstavbu, která se nakonec prodražila o víc než 400 milionů korun. O své firmě a o tom, kdo mu pomůže s financováním obchodu (výši vítězné nabídky ČSA tají, podle neoficiálních informací přesahuje 600 milionů korun), nechce hovořit.

„Nic vám neřeknu, je to tajné. Vše řekneme, až prodej schválí valná hromada ČSA,“ říká. A provozuje jeho firma nějakou činnost, nebo je schránkou vytvořenou speciálně pro tento obchod? „Bez komentáře,“ říká Slavík a pokládá telefon.

O vítězi tendru mlčí i ČSA. „Kontakt zprostředkovávali naši poradci,“ říká mluvčí Daniela Hupáková. „Do rozhodnutí valné hromady nebudeme nic dále komentovat, a ovlivňovat tak akcionáře,“ dodává.

Prodej pro ČSA organizovali investiční bankéři z CA IB patřící do skupiny italského UniCredit. (V současné době je šetří policie kvůli jejich roli při vyplácení stamilionových provizí v kontraktu mezi státní poštou a ČSOB.)

„Proces byl transparentní. Zkušenosti pana Slavíka s cargo přepravou jsou nezpochybnitelné. A že firma vznikla až v listopadu? Takovýchto transakcí se běžně účastní účelově zřízené společnosti,“ říká šéf CA IB Roman Šilha.

A jak se do tendru dostala firma, která v době, kdy CA IB oslovovala potenciální zájemce, ještě neexistovala? Podle Šilhy se některé firmy přihlásily samy.

CA IB však s vítězem tendru spojuje více věcí, než se na první pohled zdá. Bankéři začali prodej carga organizovat loni v říjnu. V té době se firma, jež později tendr vyhrála pod jménem Central European Handling, ještě jmenovala V. O. Letohrad.

A v jejích statutárních orgánech seděli stejní lidé jako ve firmě Společnost pro letecký průmysl, kterou až do konce loňského roku vlastnilo právě CA IB.

Háva: Není to můj byznys

Podle Šilhy jde o náhodu. „Zřejmě jsme naši společnost koupili od stejné právní kanceláře jako majitelé Central European Handling, v čemž nevidím žádný střet zájmů,“ říká Šilha.

Stejní lidé seděli donedávna i v další společnosti, vlastněné zbrojařem Richardem Hávou, jehož Omnipol se společně s CA IB ucházel o privatizaci Aera Vodochody. Právě o Hávovi se spekuluje jako o skutečném kupci carga stojícím za Slavíkovou firmou.

„Taky jsem to slyšel. Ale já s tím opravdu nemám nic společného. Napište tam prosím, že Richard Háva není ani společník, ani tajný podílník, ani záhadný investor. Tenhle byznys mě nezajímá,“ říká Háva.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít