Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Investice v Rusku a v zemích bývalého Sovětského svazu

Komárek Rusům: Já vám, vy mně

Mladá fronta Dnes, 25.10.2006

Moravské naftové doly ze skupiny podnikatele Karla Komárka a jeho rodiny se snaží využít všechny cesty, aby se dostaly k těžbě ropy v Rusku. Na poslední mezivládní českoruské komisi v Moskvě v minulých týdnech Moravské naftové doly nabídly ruskému státnímu kolosu Gazprom, že mu pomohou k jeho větší expanzi dodávek plynu do západní Evropy. Na druhou stranu žádají Rusko, aby bylo vstřícnější k jejich snahám koupit v této zemi velká ropná pole v hodnotě až desítek miliard korun. To se totiž skupině stále nedaří.

„Obě strany se dohodly, že k této otázce připraví podrobnější informace,“ stojí v zápisu z jednání komise, který má MF DNES k dispozici. Schůzky se účastnili za ruskou stranu lidé z ministerstva průmyslu a energetiky, energetických gigantů Rosenergo, Transneft či Lukoil.

Moravské naftové doly nabízejí Gazpromu nebo jeho dceřiným firmám konkrétně účast na projektu vybudování nového velkého zásobníku plynu na území Česka.

V něm by mohl Gazprom uskladňovat plyn a garantovat tak západní Evropě, kterou loni na přelomu roku vyděsily výpadky dodávek ruského plynu kvůli sporům s Ukrajinou, plynulé a bezpečné zásobování. Ruské firmy by tím navíc mohly získat v Evropě kontrakty přímo s konečnými odběrateli, například velkými podniky. Zásobník totiž umožňuje vybalancovat výkyvy mezi objednávkou a skutečnou spotřebou plynu. „Rusko už oficiálně deklarovalo, že má zájem expandovat v oblasti distribuce zemního plynu mimo své území, zejména pak v západní Evropě. K tomu by jistě pomohl podzemní zásobník plynu, který by v budoucnu zabezpečil dodávky ke konečnému spotřebiteli. Česká republika má na cestě z Ruska do Evropy ideální polohu,“ uvedl Dan Plovajko, mluvčí Komárkovy skupiny K&K Capital Group, kam patří Moravské naftové doly. Plovajko také potvrdil, že Moravské naftové doly stavbu v pořadí již třetího zásobníku připravují. „Naše nabídka k budoucímu využívání zásobníku může být pro potenciální ruské partnery velmi zajímavá,“ dodal s tím, že bližší jednání s Gazpromem skupina nebude komentovat.

Expanze do zahraničí

Moravští těžaři nyní své dva zásobníky pronajímají Slovenskému plynárenskému průmyslu a tuzemskému RWE Transgas. V Česku těží ropu a plyn na jižní Moravě, objem však odpovídá zhruba jen 5,5 procenta roční spotřeby země.

Doly proto chtějí s těžbou expandovat do zahraničí – už nyní mají podíl na ložisku v Pákistánu, zkoumají Jemen a koupili licence i na Ukrajině, v Rumunsku a v Německu. Nejvíce si však Komárek slibuje právě od Ruska. Už loni řekl, že v této zemi zkoumá asi deset investičních příležitostí. Doposud však bezvýsledně. „O byznysu se nemluví. Ten se dělá,“ řekl MF DNES k jednáním v Rusku nedávno ředitel Moravských dolů a spolumajitel celé skupiny František Komárek. S investicemi je to podle něj jako „s nevěstou, která se může nastrojit, nazdobit, může se o ní říkat, jak je bohatá, ale když se pak zvedne závoj, ukáže se, že je vlastně ošklivá“. Komárkové se podle informací MF DNES pokoušeli dojednat koupi ropných polí v Rusku, z obchodu však nakonec kvůli nejasným finančním požadavkům protistrany sešlo.

Moravské naftové doly budou kvůli svým plánům otevírat v listopadu v Českém domě v Moskvě novou pobočku. Komárkové původně chtěli, že by přímo na Českém domě, který patří ministerstvu zahraničí, postavili další patro až dvě, a získali by tak luxusní kancelářské prostory. „Zájem o to měli, ale pokud se tento projekt uskuteční, zcela jistě ho bude financovat stát. Navíc na to nedojde dříve než za dva až tři roky,“ uvedl ředitel Českého domu Miloš Jaro.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít