Zemana platí Rusové

06.10.2014, Respekt

Proč Putinův muž financuje dovolenou českého prezidenta

Pobyt Miloše Zemana u moře vyšel Českou republiku pořádně draho. A to přesto, že na něj nešla z rozpočtu Hradu ani koruna. Výlet prezidenta, jeho manželky a čtyř nejbližších spolupracovníků na Rhodos totiž platili pořadatelé akce Dialog civilizací. A vzhledem k tomu, že hlavním organizátorem konference je jeden z nejbližších přátel prezidenta Putina Vladimir Jakunin, kterého Američané a Australané zařadili na sankční list, utržila pověst České republiky vážný šrám. Zeman byl jediným představitelem západních zemí, který na konferenci přijel. Navíc tu v ruštině pronesl projev, ve kterém vyzval, aby se protiruské sankce – jež schválilo i Česko – zrušily, a situaci na Ukrajině označil za „pouhou chřipku“.

„Rhodos (Jakunin)“

O tom, že Zeman na Rhodos pojede, se v prezidentově kanceláři začalo neformálně mluvit v průběhu června. Od začátku šlo přitom o utajovaný výjezd, o němž věděl velmi omezený okruh lidí, kteří s prezidentem cestu později absolvovali. Oproti zvyklostem o něm zprvu nebyl informován zahraniční odbor prezidenta ani šéf protokolu Jindřich Forejt, kteří běžně zahraniční cesty hlavy státu zajišťují. Akci připravoval Miroslav Sklenář, který přišel do prezidentova týmu teprve nedávno po dlouhém působení na pražském magistrátu a jenž má v náplni práce zajišťovat Zemanova vystoupení v Česku.

V podkladových materiálech měl Sklenář výjezd označit jako „Rhodos (Jakunin)“. Další zaměstnanci Hradu, mezi nimiž se informace začala později kuloárově šířit, se vesměs domnívali, že Zeman Rhodos navštíví z přátelství k dlouholetému známému Jakuninovi. A že hlavním cílem prezidenta bude trochu si vydechnout, když si s sebou podobně jako Jakunin vzal i svoji ženu. Snaha moc o návštěvě Rhodu nemluvit měla od začátku logiku.

Předčasné zveřejnění informace o cestě by mohlo vyvolat kontroverze a její zpochybňování v médiích. A to právě kvůli osobě Vladimira Jakunina a jeho vazbám na autoritativní režim Kremlu. Podle expertů na Rusko a amerických tajných služeb patří Jakunin mezi zhruba deset lidí, na něž prezident Putin nejvíc dá a kteří tak z pohledu Západu představují bezpečnostní riziko. EU na něj nicméně sankce neuvalila. Problematická je ale už Jakuninova minulost. Stejně jako Putin totiž působil v sovětské tajné službě, více než dvacet let prováděl špionáž, mimo jiné tehdy pobýval ve Spojených státech. S ruským prezidentem se více sblížil v devadesátých letech v Petrohradě, kde byli sousedy v elitní dačové oblasti na břehu jezera Komsomolskoje. V listopadu 1996 pak založili družstvo vlastníků nemovitostí Ozero. Když Putin začal v politice stoupat, šel s ním vzhůru i Jakunin. Znalci ruských reálií to vysvětlují tím, že kromě vzájemného respektu toho na sebe z divoké éry devadesátých let hodně vědí, a proto je pro Putina výhodné mít Jakunina zavázaného. Zřejmě i proto mu svěřil vedení státních ruských železnic. Jeho vliv ale výrazně přesahuje důležitost tohoto manažerského postu.

Jak vypátral opoziční bloger Alexej Navalnyj, rodina šéfa ruských železnic vybudovala pomocí „korupce a zneužívání pravomocí“ gigantické impérium, které je spravováno přes offshorové firmy po celém světě a jehož hodnota činí miliardy dolarů. Jen obří Jakuninova rezidence u Moskvy stojí na sedmdesátihek­tarovém pozemku, má padesátimetrový bazén a parkoviště pro patnáct aut. Putin dnes Jakunina označuje za svého „přítele“ a podobné pojmenování pro něj volí i český prezident Zeman.

Kolik to stálo?

Na Jakuninových fórech na Rhodu je Zeman už tradičním hostem, podle dostupných informací tam začal jezdit před více než deseti lety. Tedy v době, kdy byl mocensky na dně, po prohraných volbách opustil politiku, a jak sám rád říkal, stal se z něj důchodce, který svůj čas tráví s tlačenkou a knihou na chalupě na Vysočině. Mužem, který Zemana s Jakuninem seznámil, byl podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka šéf tuzemských komunistů Vojtěch Filip. Ten ale tuto informaci po dotazu Respektu popřel.

Jiné zdroje ze Zemanova okolí poukazují na dlouholetou známost Jakunina s bývalým vysokým důstojníkem komunistické armády Zdeňkem Zbytkem, který krátce po 17. listopadu 1989 tvrdil, že armáda je stále připravena, a vyzýval k potrestání demonstrantů. Zbytek měl v minulosti s nynějším prezidentem velmi blízké vztahy a patřil do klubu Přátelé Miloše Zemana. Z něj poté vznikla politická strana SPOZ, která Zemanovi pomohla v první přímé volbě prezidenta dostat se na Hrad.

Dříve také Zbytek se Zemanem na rhodská fóra (ale i další akce pořádané Dialogem civilizací) osobně jezdil. O tom, zda stál u zrodu přátelství Zemana s Jakuninem, se však dnes nechce bavit. „Nebudu komentovat žádné osobní věci,“ říká. A na dotaz, kde on sám se s Jakuninem poznal, říká, že to bylo v roce 2003 „někde u piva“.

Zeman se dosud na sympozia a další akce Dialogu civilizací vydával jako soukromá osoba, letos poprvé zde vystoupil jako představitel českého státu. „Veškeré náklady na místě hradili pořadatelé,“ říká Zemanův mluvčí Ovčáček. Nešlo jen o osobu prezidenta, ale i o jeho manželku Ivanu, hradního kancléře Vratislava Mynáře, mluvčího Jiřího Ovčáčka, bývalého přítele Zemanovy dcery a současného zaměstnance protokolu Hradu Vladimíra Kruliše a prezidentova hlavního poradce Martina Nejedlého. Na ostrov a zpět letěl Zeman se svým doprovodem vládním speciálem, což pokrýval rozpočet české armády.

Experti ze zpravodajské komunity upozorňují, že Rusko často zakládá a platí podobná fóra zabývající se ekonomikou nebo mírovými aktivitami s cílem získat kontakty mezi západními politiky a etablovat své zájmy v Evropě. Zda se to týká přímo i Dialogu civilizací, jehož náplní je hledání cest k udržení míru, a letos byly hlavním tématem konkrétně „vize a výzvy stávající globalizace, včetně rostoucího nebezpečí války“, nelze vyloučit ani potvrdit. Samo fórum má nepřehledné financování, kdo jsou jeho letošní sponzoři, nelze z jeho webu zjistit.

„Donátory zveřejníme na konci roku,“ říká výkonný ředitel Dialogu civilizací Vladimir Kulikov. Ani loňské sponzory však najít nelze, na webu je k nim nejblíže asi kolonka partneři, v níž se prezentuje řada univerzit a think tanků jak z Ruska, tak i z Indie, Turecka, ale i západoevropských zemí či mezinárodní organizace UNESCO. Podobně nekonkrétně Kulikov odpovídá na dotazy, kolik stála samotná návštěva prezidentské delegace. A k účtu mlčí i Hrad, jen potvrzuje jeho uhrazení organizátory. Už to samotné je přitom velmi problematické. Mezi Zemanovými evropskými kolegy totiž převládá spíše úzus, že když někam jedou, pokrývají svou návštěvu z rozpočtů svých státem placených kanceláří.

„Je šokující, že to prezident Zeman udělal. Jakunin je ústřední postava v kremelské elitě. Ale i kdyby byl pouze železniční miliardář s minulostí člověka z KGB, nebylo by vhodné pro hlavu českého státu účastnit se jeho akcí. Nyní, když je na sankčním listě, je to ostudná chyba,“ odpovídá redaktor The Economist Edward Lucas na otázku, zda by podobné pozvání přijala anglická královna nebo premiér.

A podobně mluví i Alice Bota z německého týdeníku Die Zeit: „Rhodos je jistě krásný ostrov a prezident Gauck by na něm určitě rád strávil dovolenou, ale jsem si zcela jista, že by si to hradil ze svého a nepronášel by žádné projevy.“ Nad slovy o chřipce a brojení proti sankcím z úst Zemana pak kroutí hlavou Paul Ivan, analytik bruselského Centra evropské politiky, které patří mezi nejuznávanější výzkumná střediska v Evropě. Takové projevy podle jeho vyjádření pro Český rozhlas nahrávají Moskvě, která se snaží země Evropské unie rozdělit. Kremlu totiž tradičně vyhovuje, když státy osmadvacítky nemají jednotný názor a nedokážou se tak na politice vůči Rusku shodnout.

Zapomeňte na Davos

Letošní přijetí pozvání na Rhodos je o to zajímavější, že v posledních měsících jde o jedinou podobnou účast prezidenta na nějakém debatním sympoziu. V průběhu roku Zeman odmítl pozvání pořadatelů na prestižní ekonomické fórum v Davosu nebo ve Vídni a nebyl ani nikde jinde. Účasti na Dialogu civilizací dal přitom Zeman přednost před výročním zasedáním OSN, jež probíhalo ve stejném čase.

Právě v okamžiku, kdy se za řečništěm v New Yorku střídali evropští státníci s kritikou Ruska, předstoupil prezident před publikum na Rhodu s opačným postojem. „Sankce libovolného typu jsou překážkou dialogu civilizací. Ti, kdo jako zbraň politického boje podporují sankce, vystupují proti fungujícímu dialogu civilizací. A místo dialogu přichází pouhé mlčení. A nic víc,“ uvedl Zeman. A dodal, že dnes největší hrozbu pro světovou bezpečnost nepředstavuje Rusko, ale islámský fundamentalismus, proti němuž Rusko vnímá jako spojence.

Důvodů blahosklonnosti Zemana vůči jednání Ruska a bagatelizování situace na Ukrajině může být několik. Jak už dříve několikrát řekl, hnutí na kyjevském Majdanu podle něj ovládli banderovci, které považuje za fašisty. Fakticky to ale není pravda, takže tento argument neplatí. Zeman také bez ohledu na politické dění vždy považoval Rusko za důležitého obchodního partnera. Už proto, že tato země musí budovat velké infrastrukturní projekty, jako jsou ropovody, plynovody, dopravní uzly, přístavy a pochopitelně i železnice, což je příležitost pro Česko, v jehož ekonomice hraje stále velký podíl strojírenství.

Prezident je přitom podporovatel jak „velkého průmyslu“, tak právě velkých infrastrukturních projektů i u nás, ať už jde o aktuální kanál Dunaj-Odra-Labe, anebo v minulosti Zemanem podporovaný projekt vybudování mezinárodního železničního uzlu na severu Moravy. Do něj se měly zapojit mimochodem právě Jakuninovy ruské dráhy. Zda jednal Zeman s Jakuninem i o byznysu, prezidentská kancelář nezveřejnila. Oba muži se každopádně na Rhodu sešli k dvoustrannému rozhovoru za zavřenými dveřmi. „Pan prezident se neformálně setkal nejen s Vladimirem Jakuninem, ale také s bývalým rakouským kancléřem Alfredem Gusenbauerem. Zcela přirozeně jsem byl jako člen doprovodu těmto setkáním přítomen,“ uvedl kancléř Mynář. O čem se vedla debata, to ale už neřekl.

Při analyzování vstřícnosti Miloše Zemana ke kremelské politice je třeba zmínit i to, že český prezident se vždy obklopoval lidmi, kteří byli či jsou napojeni na ruskou politiku a byznys. Kromě již zmiňovaného Zbytka to byl například Miroslav Šlouf či Martin Nejedlý (měl na starosti mimo jiné financování Zemanovy kampaně), který byl s prezidentem i na Rhodu.

Česká vláda váhá

Nejedlý není zaměstnancem Hradu a jeho oficiální příjmy jsou tak výhradně z podnikání. To se přitom pojí hlavně s Ruskem. Dříve pracoval v Rusku například pro Plynostav Pardubice, později pro ruský ropný kolos Lukoil. S ním má také v tuzemsku posledních sedm let společnou firmu obchodující s leteckým palivem. Nejedlý byl podle svých slov na Rhodu poprvé, a to díky tomu, že dostal pozvánku. „Nezastírám, že se s Vladimirem Jakuninem znám,“ napsal Respektu. Setkání s ním nepovažuje za problém, protože proti němu nejsou ze strany EU sankce. Nejedlý se také účastnil se Zemanem neformálních jednání s Jakuninem, podle něj se ale rozvíjelo hlavně téma Islámského státu a také sankcí.

Zda se protiruské embargo, proti kterému Zeman na konferenci brojil, nějak dotkne Nejedlého byznysu, není jasné. Například zmíněný přítel Zbytek, v jehož jedné firmě v minulosti pracovala Zemanova manželka Ivana, ale připustil, že ano.

„Já jsem kategoricky proti sankcím, je to úplný nesmysl, který ničemu nepomůže. Postihne to také mě i firmy, s nimiž spolupracuji,“ říká Zbytek bez dalších podrobností. Se Zemanem ale podle svých slov na toto téma nemluvil. Zemanovy výroky o nesmyslnosti obchodních sankcí vůči Rusku jsou kromě odrazu jeho přesvědčení podle některých lidí z jeho okolí i vzkazem dovnitř Česka.

Hospodářské komoře ani svazu průmyslu se embargo kvůli riziku poškození strojírenského oboru moc nelíbí a Zeman si tak u nich upevňuje svoji pozici. Třeba proto, že za tři roky bude chtít být v přímé volbě i s jejich podporou znovu zvolen prezidentem. Zeman zároveň myslí na své voliče, kteří v Rusku nevidí riziko a vymezování se vůči němu nechápou.

Podobné postoje a chování prezidenta by podle již citovaných zahraničních novinářů vyvolalo pnutí na politické scéně, pro Česko to však neplatí. „Občany přímo zvolený prezident má nepochybně svébytnější pozici i v zahraniční politice. A proto může častěji docházet i k odlišným důrazům v zahraniční politice,“ vyhýbá se jakémukoli hodnocení premiér Bohuslav Sobotka. Taktizuje přitom i šéf diplomacie Lubomír Zaorálek, který z obavy ze ztráty pozic uvnitř ČSSD se k Zemanovi cíleně nevyjadřuje, i když jeho pohled nesdílí. Zaorálek má dost problémů se svou slábnoucí pozicí ve straně a poklesem popularity, a evidentně ho to hodně zaměstnává. K oponentuře vůči Zemanovi pak nemá důvod ani koaliční ANO, protože sankce druhotně poškozují potravinářský byznys jeho šéfa Andreje Babiše.

Ačkoli před sílícím vlivem Ruska na českou politiku a byznys varuje Bezpečnostní informační služba, nedá se očekávat, že by se pokusila pozadí Zemanových zájmů rozkrýt. Hlava státu má totiž přístup k informacím z BIS a vedle vlády může službu i úkolovat.

• ← Předchozí kapitola