Kdo je Zděněk Zbytek
Za vše vděčím armádě
18. červen 2009, Ekonom
Miliardář zatím nejsem, říká byznysmen s vazbami na Rusko, který v době sametové revoluce velel slánské tankové divizi.
Komunistický režim se už bortil, když plukovník Zdeněk Zbytek, velitel slánské tankové divize, vystoupil se svým dnes už slavným projevem na sjezdu zemědělských družstevníků. Dva týdny po zahájení sametové revoluce jako zástupce bojových jednotek velmi emotivně vyjádřil loajalitu tehdejšímu vedení státu.
Nedávno se televizní záznam objevil na internetu. Patrně aby lidem připomněl, kdo je dnešní blízký přítel expremiéra Miloše Zemana.
„Dostal jsem potom stovky e-mailů a esemesek, v nichž mi i zcela neznámí lidé vyjadřovali podporu,“ pochvaluje si v rozhovoru pro týdeník Ekonom následné reakce bývalý voják, dnes význačný byznysmen s obchodními vazbami na Rusko, Moldavsko, Ukrajinu a Bělorusko.
Jeho minulost už asi vadí jen málokomu. Zbytek dává k dobrému, s kým z českých miliardářů se dnes dobře zná a kdo všechno jej už požádal o schůzku. „Naposledy pan Křetínský z firmy J&T. To víte, všichni chtějí na východ. Pochopili, že tady už žádné peníze nevydělají,“ domnívá se.
Vaše vystoupení v roce 1989 lze přeložit i tak, že jste připraveni komunistickému vedení přispěchat na pomoc, pokud o to budete požádáni. To jste mysleli vážně?
To je lež. Nic takového jsem neřekl. Na konci projevu jsem pouze mluvil o tom, že jsme připraveni pomoci družstevníkům na polích.
Vyznělo to každopádně jinak.
Nevím, jak to vyznělo, vím ale, co jsem říkal. Armáda přece každý rok pomáhala zemědělcům.
To byl přece politický projev. Vyjádřil jste podporu tehdejšímu premiérovi Adamcovi, ministru obrany Václavíkovi, generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Urbánkovi…
Přehrajte si to pozorně. Mluvil jsem o tom, že armáda bude respektovat ústavu…
… ale ústavu, v níž se psalo, že vedoucí silou ve společnosti a ve státě je KSČ.
Pojďme už vést seriózní rozhovor. Nechci mluvit jen o minulosti.
Dovolte ale ještě jednu sugestivní otázku: Nestydíte se alespoň trochu za to, co jste tam tehdy říkal?
Nestydím. Celé to byla pouze reakce na informace, které se objevily v novinách a v rádiu, že tanky naší divize jsou v lesích u Berouna a jsou připraveny zasáhnout proti Praze. Přitom to nebyla pravda, byli jsme v kasárnách.
Dovedete si vůbec představit, že by bylo možné, aniž by si toho někdo všiml, někam do lesa ukrýt 300 tanků? Byl jsem tou delegací zmocněn, abych tam veřejně vystoupil a vyvrátil fámy, že armáda něco připravuje. Proti komu připravuje? Byla zde přece legitimní vláda, legitimní parlament, nebyl důvod. V klidu si to znovu poslechněte, dejte si k tomu nějakého panáka a nenajdete tam nic, co by nasvědčovalo, že jsme chystali puč, jak to tvrdil pan bývalý ministr obrany Dobrovský. Nešlo ale jenom o tanky. Tehdy byla také taková úvaha, že pan Michael Kocáb, rocker, bude ministrem obrany. To si tehdy nikdo z nás nedovedl představit. Takže jsme si říkali, že půjdeme za premiérem Adamcem.
Nestýská se vám po uniformě?
Teď už ne. Pro mě ta tehdejší práce byla podstatně náročnější a zodpovědnější než ta dnešní. Když jsem byl zástupcem velitele v Prachaticích, měl jsem pod sebou přes 2000 vojáků, ve Slaném to bylo přes 10 tisíc mužů. To byly obrovské starosti, spali jsme s telefonem u ucha. Armádě jsem ale vděčný za všechno. Za to, jak mě připravila, že mi dala tři vysoké školy a také obrovskou praxi.
Nejdřív tužky a gumy
Současnému režimu musíte být vděčný za to, že jste miliardář, jak se o vás píše.
To před deseti lety napsaly Lidové noviny a dodnes to všichni opisují. Jestli vám to stačí, tak v korunách miliardář nejsem. Jestli jsem někomu vděčný, tak především panu exministru Dobrovskému, který o mně sice nehovoří moc pěkně, ale s ohledem na jeho věk mu to odpouštím. To on mě vyhodil z armády, dokonce na základě zvláštního rozkazu. Tím mi dal svobodu, a zároveň mě přiměl k podnikání. Bez něj bych tu odvahu nikdy nenašel.
Pan Dobrovský na vaši adresu prohlásil, že vás v roce 1996, když byl velvyslancem v Moskvě, také vyhodil z nějaké recepce, kterou pořádal.
Tak předně, on ji nepořádal, takže mě ani neměl odkud vyhazovat. To byla prezentace firmy Škoda Auto a bylo to v době, kdy už jsem dělal externího poradce tehdejšímu šéfovi mladoboleslavské automobilky panu Kalmovi. Vedl jsem delegaci 40 českých podnikatelů na Ural, v níž bylo i vedení Škody. V Moskvě představovali novou Škodu Octavia. Večer dělala Škodovka na půdě české ambasády takový koktejl a tam jsem byl jménem firmy, nikoliv jménem pana Dobrovského, pozván jako čestný host. Když jsme odcházeli, považoval jsem za slušné panu Dobrovskému z očí do očí poděkovat za to, co pro mě udělal. Předtím jsem tu příležitost nikdy neměl. On to ale špatně pochopil.
S čím jste v Rusku začal obchodovat?
Nejdříve to byly kancelářské potřeby. Tužky Koh-i-noor, gumy, a tak dále. Do roku 1997, než tam vypukla první velká krize a rubl prudce oslabil, to bylo dobré. Potom se ale toto zboží stalo neprodejným.
Využil jste někdy svých kontaktů na bývalé důstojníky sovětské armády?
To je další z mýtů, protože bývalí důstojníci sovětské armády se po rozpadu SSSR dostali do daleko větších problémů než my. Odcházeli z Československa, z Maďarska, z Německa, přičemž bojovali doslova o přežití, bydleli pod stany. Ti byli úplně mimo.
Můj přítel prezident
Co následovalo po kancelářských potřebách?
Zaměřil jsem se na strojírenství. Jak už jsem uvedl, dělal jsem několik let externího poradce vedení Škody Auto. Nešlo jen o ruský trh. Za svůj úspěch považuji například to, že dnes de facto celý moldavský stát jezdí ve škodovkách. Celá vláda má české superby.
Co se týče Moldávie, podařilo se mi svého času také zajistit, že hlavní město Kišiněv koupilo téměř 40 českých trolejbusů. Vybavili jsme moldavské nemocnice některými špičkovými lékařskými přístroji, jako je třeba kobaltový ozařovač Teragam.
V Moldavsku údajně využíváte i kontaktů na dnes už odstupujícího prezidenta Vladimira Voronina. Znáte se dobře?
Je to můj přítel. Ale já jej znám z doby, kdy on ještě ani netušil, že bude prezidentem. Považuji jej za velmi schopného člověka, který zachránil Moldávii od totální katastrofy a pomohl změnit tu zemi k nepoznání.
I mnohými mladými Moldavany je ale hodnocen jako komunistický diktátor, který, aby si udržel moc, nedávno zmanipuloval parlamentní volby.
V době voleb jsem tam nebyl, pro mě je ale klíčové, že tři tisíce pozorovatelů z celého světa prohlásily volby za demokratické.
Dovážíte do Česka i moldavské víno, vína šampaňského typu, koňaky. Jak se vám daří v této oblasti?
Velmi dobře. Loni jsme, hlavně přes hypermarkety, prodali 300 tisíc lahví. Letos si myslím, že to bude půl milionu.
Nyní se opět chystáte k odletu do Ruska. Co tam budete zařizovat?
Je to kvůli výstavbě paroplynové elektrárny v Krasavinu. Jde o projekt, na němž děláme už pět let. Generálním dodavatelem je otrokovická PSG-International. My odpovídáme za celkovou organizaci byznysu, za výběr ruských subdodavatelů, hledali jsme i schéma financování. Letos se to celé bude předávat. Dělá nám to velmi dobrou reklamu, takže se už chystá další elektrárna.
I na Rusko ale silně dolehla hospodářská krize. Zdá se dokonce, že silněji než na jiné země. Vy ji nepociťujete?
Ano, je tam krize, omezila se tam třeba výstavba, ale na rozdíl od jiných zemí má Rusko suroviny, bez kterých se nikdo neobejde. Já tvrdím, že když Rusové budou s těmi surovinami dobře hospodařit, jednou na tom budou lépe než Kuvajt.
Rusko dnes potřebuje technologie, a my už bohužel nejsme schopni jim je dodat. Tam, kde se dříve v Praze vyráběly lokomotivy, dnes lidé utrácejí za hokej v O2 aréně. Chápete tu tragédii? Když dnes dáváme dohromady elektrárnu, v projektu musejí být zakomponovány americké turbíny, švýcarský generátor, strojní zařízení z celé Evropy.
Je fakt, že to celé vymýšlejí čeští inženýři, ale toho českého, té hmoty, je tam reálně tak deset až patnáct procent. Zaplaťpámbu, že tady jsou alespoň podniky jako Škoda Power. Ale to, co bylo naší největší doménou, dodat kompletně na klíč celou cementárnu, cukrovar, pivovar, elektrárnu, to už tady dávno není. A jsem zvědav, co z toho torza zbude po krizi.
Někteří levicoví intelektuálové tvrdí, že krize přivodí konec kapitalismu. Jako bývalý komunista souhlasíte?
Kdybych znal odpověď, tak jsem kandidát na Nobelovu cenu. Osmnáct let podnikám z donucení, jsem podnikatel pragmatik, nestudoval jsem to. Projel jsem ale velkou část světa – kromě USA – takže snad mohu srovnávat.
Takové ty úvahy, že trh vyřeší vše, to je nesmysl. Co se dnes děje? Musí to řešit vlády jednotlivých zemí. Proč to neřeší trh? Jak znám situaci v těch jednotlivých českých podnicích, očekávám, že krize udeří naplno na konci letošního roku. Odhaduji, že může trvat i tři roky.
Jen Klaus a Zeman
Vraťme se ještě k Rusku. Nedávno jste pochválil prezidenta Klause za jeho postoj k rusko-gruzínskému konfliktu, přitom ještě v roce 1996 jste na něj chtěl podat trestní oznámení, protože vás v televizi očernil v souvislosti s privatizací vojenského újezdu Ralsko. Odpustil jste mu?
Pan Klaus mi tehdy ústy šéfa svého sekretariátu napsal takový víceméně omluvný dopis, takže jsem to trestní oznámení stáhl. Odpustil jsem mu hned druhý den. Co se týče Ruska a chápání budoucnosti rusko-evropských vztahů, já panu prezidentovi dokonce fandím. To zdaleka není jen otázka rusko-gruzínského konfliktu, kde všichni věděli, ale pouze pan prezident to řekl nahlas, že to byla Gruzie, kdo napadl Abcházii, a teprve až za několik dnů tam přišla ruská vojska.
To samé se týká i Miloše Zemana. Jenom Klaus se Zemanem říkají o Rusku pravdu. Společně se Zemanem se domnívám, že Rusko jednou bude i členem Evropské unie. Víte, jak by to byla silná Evropa? Veškeré suroviny na jednom dvoře… Bude to nejsilnější sociálně-ekonomické uskupení na světě.
Vy věříte, že je Rusko schopno přijmout západní hodnoty?
Rusové jsou kapitalističtější než my.
Nejde přece o kapitalismus, i komunistická Čína je kapitalistická, jde o lidská práva a svobody.
V Rusku například rozhodně nejsou všechna média ovládaná Kremlem, jak se tady píše. Můžete si tam říkat, co chcete, nikdo vás nešpehuje, nikdo vás neodposlouchává. To jsou jen taková klišé od lidí, kteří postavili celou svou kariéru na antisovětismu a antirusismu. Když jim docházejí argumenty, začnou operovat KGB, a tím si léčí mindráky.
Vaše pražské kanceláře, v nichž se teď nacházíme, jsou v areálu, jehož vlastníkem je Ruská federace. I to může být řadě lidí podezřelé. Říká se dokonce, že vás sleduje česká kontrarozvědka.
Pokud sledují, tak ať sledují, alespoň se mi vyhnou normální zločinci. My jsme tady v pronájmu od roku 1997. Přišli jsme sem, když to tady bylo prázdné, byl tady sklad. To mohl udělat kdokoliv jiný.
Vím, co se o mně říká a píše. Víte ale, co mě štve úplně nejvíce? Když moje desetiletá dcera přijde domů ze školy s tím, že spolužák jí řekl, že její rodiče jsou komunistické svině. Tak já jsem tedy komunistická svině? Nikdy jsem nic špatného neudělal. Jak k tomu mé děti přijdou?!
Příroda si nepomůže
Nedávno jste se po boku Miloše Zemana zapojil do kampaně odsuzující současné vedení šumavského národního parku za to, že údajně nedostatečně bojuje s kůrovcem. Zeman dokonce navrhl zrušení parku. Nesledujete na Šumavě i své obchodní zájmy?
Když se zakládalo sdružení Přátelé Miloše Zemana, byl jsem zvolen do rady, přičemž každý z té rady si vzal na starost nějaký kraj. Já jižní Čechy, protože jsem tam jako voják působil od roku 1978.
Svými tamními přáteli, členy sdružení, jsem byl poté osloven, zda bych nepožádal pana Zemana, který tam má obrovskou autoritu, o pomoc. To je celé. Jeďte se tam podívat, vyjeďte si na Plešné jezero na kole, a bude vám to okamžitě jasné. Já vím, jak to tam vypadalo za mých mladých let. Nádherná příroda. Teď je to apokalypsa. Na to nemusíte být vědec. Podle soudního znalce jsou tam škody za 30 miliard korun.
Na Šumavě mám sice tři hotely, dva v Loučovicích, jeden v Horní Plané, ale ty všechny jsou už devět let zavřené, protože tam probíhá soudní spor s dědici. Žádné jiné obchodní zájmy tam nemám a nechci mít.
Nevěříte, že příroda se s kůrovcem dokáže vypořádat sama, bez lidské pomoci?
To není možné, a jestli, tak za 300 až 400 let. Do té doby se na to máme dívat? V tom chcete žít? Občan Zbytek říká ne.