Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Zdeněk Zbytek a Miloš Zeman

Šlouf a Zeman navštěvují exdůstojníka s vazbou na Rusko

24. 11. 2008, aktuálně.cz

Deník Aktuálně.cz pátrá, proč se tajné služby bojí ruských špionů

Praha – V době, kdy tajné služby zesílily svá varování před ruskými špiony na českém území, a kdy jsou vztahy Česka s Moskvou napjaté kvůli výstavbě radaru, sídlí v budovách Ruské federace firmy, které se specializují na obchod s Ruskem, a jejich majitele navštěvují vlivní lidé světa české politiky.

Ve vilách v pražské Bubenči má kanceláře podnikatel Zdeněk Zbytek, někdejší důstojník Československé lidové armády a dnes jeden z předních obchodníků s Ruskem.

Deník Aktuálně.cz zjistil, že tento muž, který v listopadu 1989 velel tankové divizi umístěné nedaleko Prahy, má v budově nejen kanceláře, ale také byt.

Právě sem – do sídla jeho firem – chodí na návštěvu a pro rady lobbista Miroslav ŠlO.F.I.někdejší premiér Miloš Zeman.

Vzpomínky na listopad

Jméno Zdeňka Zbytka, který si získal například u Zemana takovou důvěru, že s ním objíždí po Evropě konference řešící obchody s Ruskem, dnes už širší veřejnosti zřejmě mnoho nepoví.

Před devatenácti lety však patřil k výrazným postavám polistopadových událostí. A dnes se řadí mezi utajené milionáře s excelentními vazbami na Rusko.

Deník Aktuálně.cz na sedmapadesátiletého Zbytka narazil ve chvíli, kdy zjišťoval, proč Šlouf a Zeman navštěvují ruské budovy v pražské rezidenční čtvrti.

O tyto objekty se přitom už roky zajímají české bezpečnostní složky kvůli podezření, že je využívá ruská špionáž.

Braňme socialismus!

ŠlO.F.I.Zeman přiznali, že chodí právě za někdejším plukovníkem Československé lidové armády.

„Byl to velitel tankové divize v Lounech, na prosincovém sjezdu družstevních rolníků, který probíhal v době, kdy se v roce 1989 připravovala nová vláda, tak on tuto svou divizi ve velice ohnivém projevu nabídl k ochraně socialismu,“ vzpomíná na něj bývalý ministr obrany a pozdější velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský, který ho z armády vyhazoval.

Dobrovský tehdy dokonce navrhoval, aby byl Zbytek obviněn. Jak sám říká, neúspěšně: „Vojenský prokurátor byl tehdy Kříženecký (pozdější neúspěšný kandidát komunistů na prezidenta – pozn. red.), ten to zametl pod koberec.“

Mimochodem: Kříženecký byl mnohem později společníkem v jedné z firem spojených se Zbytkem a jeho obchodními partnery.

Vojenské prostory? Koupíme

Po odchodu z armády se Zbytek spolu s exministrem obrany Miroslavem Vackem a komunistickým špionem Petrem Podlešákem vrhli na podnikání. Snažili se na severu Čech zprivatizovat prostory, v nichž předtím sídlila sovětská okupační vojska.

Už tehdy se o ně začaly zajímat polistopadové tajné služby. „Vedle dalších nejasností to byla i bezpečnostní rizika plynoucí z tohoto projektu pro Českou republiku,“ zdůvodnil to v roce 1996 bývalý ministr státní kontroly Igor Němec v Lidových novinách.

Stát tehdy Zbytkovi vojenské prostory neprodal, ten ale nijak nezahálel. Začal podnikat v Rusku.

Zbytek mezi moskevskými žraloky

Dnes patří mezi hrstku Čechů, o nichž lze bez nadsázky říci, že se ani mezi „žraloky“ v Moskvě neztratí.

„Má velké kontakty na ruské politiky a lidi z ruského byznysu. Využívá svých starých kontaktů a zprostředkovává příležitosti českým firmám,“ říká někdejší velvyslanec v Rusku a dnešní ukrajinský ambasador Jaroslav Bašta. „Je to jeden z lidí, kteří pracují na ruském trhu od devadesátých let. A těchto lidí moc není.“

Že Zbytkovi otevřela dveře do Ruska právě jeho minulost a obchody mu usnadnily známosti z komunistické armády, o tom nikdo nepochybuje. Bývalý ministr Dobrovský ale naopak nepředpokládá, že Zbytek to hraje jen sám na sebe.

„Jeho aktivity v Rusku jsou velmi dobře koordinovány s jeho bývalými kolegy, s někdejšími ruskými sovětskými důstojníky. Jeho činnost pro ruské výzvědné služby je pro mě neprokazatelná, ale nepochybná,“ míní.

S pučisty nekamarádím

Se Zbytkem se ostatně potkal i v Moskvě, když tam působil jako velvyslanec. Zbytek se ale v té době musel ambasádě vyhýbat obloukem. „Když se jednou vetřel na jakousi recepci, tak já jsem ho dal vyhodit,“ vzpomíná Dobrovský. Proč? „S pučisty se nebudu stýkat já a ani moji hosté.“

Od pokusů o privatizaci vojenských prostorů Zbytek zmizel z předních stránek tuzemských médií. Naposledy se před pár lety objevil v jednom z novinových žebříčků tuzemských miliardářů, dnes už se jen sporadicky oslovován v anketách a článcích odborných časopisů věnovaných podnikání v Rusku.

Přitom spolupracuje se společností Czech Top 100, která stojí za prestižním žebříčkem českých firem, podílí se na organizování ekonomických kongresů s účastí předních politiků a ekonomů, řídí Klub Rusko a nejnověji sympatizuje se sdružením na podporu Miloše Zemana.

Vyberu, s kým promluvím

Sám Zdeněk Zbytek rozhovor pro deník Aktuálně.cz odmítl. Souhlasil by podle svých slov pouze tehdy, kdyby si směl vybrat, kdo jej s ním bude dělat.

Jeho minulost mu už dnes nikdo nepřipomíná a těsné sepětí s Ruskem zjevně nevadí ani Miloši Zemanovi. „Ano, byl jsem za ním, protože je předseda Klubu, který se zabývá tématem, o kterém jsem přednášel ve Vídni. Mluvil jsem na téma Rusko a Evropa. To je moje oblíbené téma,“ sdělil Zeman.

Exministr Dobrovský na to má poněkud jiný pohled: „Je to člověk s obrovskými kontakty a styky, jako by se na jeho minulost zcela zapomnělo. Nikdo mu to nepřipomíná, nikdo o něm v tomto slova smyslu nemluví.“

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít