Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Penta a údajné napojení na Kreml

Penta obviněna z napojení na Kreml

26. srpna 2009, ČTK

Česko-slovenská investiční skupina Penta čelí v Polsku podezření, že spolupracuje s ruskými tajnými službami a že její mnohamiliardový kapitál má nejasný a neprůhledný původ. Píšou to v dnešním vydání Lidové noviny, podle kterých to při privatizaci polského výrobce vrtulníků PZL Świdnik prohlásil významný polský vládní činitel, ministr a šéf Úřadu národní bezpečnosti Aleksander Szczyglo.

Ten také za „velice divnou věc“ označil veřejně známé angažmá bývalého šéfa československé Státní bezpečnosti, generála Alojze Lorence, ve strukturách Penty, píšou LN. „Polské tajné služby jsou automaticky povinny monitorovat privatizaci, která se týká strategických podniků,“ cituje deník Szczygla.

Penta, která se neúspěšně účastnila finále privatizace PZL Świdnik, a hodlá v Polsku investovat miliardu dolarů, podle LN přešla do protiútoku. Minulý týden zveřejnila v polských denících celostránkový inzerát, kde formou otevřeného dopisu Szczyglovi žádá ministra o omluvu a distancování se od zveřejněných informací. „Penta není a nikdy nebyla ruská společnost, nikdy nepoužívala kapitál ruských osob ani organizací (veřejných nebo soukromých) při hospodářské činnosti ani pro jiné cíle,“ citují LN z inzerátu.

„Penta nemá žádné spojení s ruskými tajnými službami, bezpečnostními službami ani žádnými jinými státními bezpečnostními službami,“ uvádí Penta podle LN v inzerátu a dodává, že je hrdá na to, že se těší důvěře české vlády a má bezpečnostní prověrky nejen české a polské, ale i NATO.

Vedle zveřejnění inzerátu v polském tisku se Penta proti nařčením hodlá bránit i žalobou na varšavské rádio RMF FM, které informaci o „ruském pozadí“ s odvoláním na Szczygla odvysílalo.

„Jsme přesvědčeni, že ministr Szczyglo nemá žádné důkazy, které by potvrzovaly obvinění,“ řekl podle polského deníku Rzeczpospolita Marek Dospiva, jeden z majitelů a zakladatelů Penta Investments.

Odvrácení podezření ze strany polských tajných služeb je pro Pentu důležité. V Polsku hodlá skupina investovat přes miliardu dolarů (asi 19 miliard korun) a už nyní tam vlastní rozsáhlou síť maloobchodů Žabka, lékáren Dr. Max a další firmy.

Jaroslav Haščák, který drží v Pentě největší podíly, deníku Rzeczpospolita řekl, že Penta má volných 250 milionů eur a je připravena vydat na investice 500 milionů eur.

Pentu založilo pět investorů, kteří jsou nyní jedinými majiteli. Je ale těžké si to ověřit, protože firma je zaregistrovaná na Kypru, kde se informace tohoto typu pečlivě chrání, připomíná Rzeczpospolita. „To jenom pomáhá k šíření zvěstí, které se kolem Penty objevují už velmi dlouho. Dokud firma nezveřejní všechny dokumenty, samotná prohlášení nepomohou,“ řekl listu zaměstnanec jedné investiční banky. Zprávy o tom, že za Pentou stojí ruské peníze, se objevily v Polsku poté, co skupina koupila síť Žabka. Kypr je jedním z oblíbených míst pro zakládání firem s kapitálem ruských podnikatelů.

Doposud zástupci Penty tvrdili, že kapitál pochází z dřívějších investicí pěti zakladatelů. Teprve nedávno Marek Dospiva řekl, že společně s Haščákem peníze začali vydělávat v 80. letech v Číně, kde pracovali jako tlumočníci ve firmě, která vyvážela textil do Polska. Historii svých investic Dospiva a Haščák prozradili teprve poté, co se v tisku začala objevovat obvinění z toho, že za firmou stojí ruské zvláštní služby.

V České republice je Penta od roku 2007 vlastníkem největší české zbrojovky, letecké továrny Aero Vodochody, kterou z vysoké ztráty dokázala dostat do zisku, píšou dnešní Lidové noviny.

Skupina je jedním z nejdůležitějších investorů v Česku a na Slovensku. Působí na trhu od roku 1994 a její aktiva činí okolo 2,5 miliardy eur. Do skupiny patří téměř 50 společností, které jsou mimo jiné v Polsku, Maďarsku a Německu. Firma podle deníku Rzeczpospolita nemění pohled na polský trh, ale není jasné, zda svůj názor nezmění firmy, s nimiž Penta jedná.

Listopad 2010:

Česko-slovenská investiční skupina Penta Investments půjčí společnosti Kulczyk Holding nejbohatšího Poláka Jana Kulczyka peníze na koupi státního podílu v elektrárenské společnosti Enea. V konsorciu, které má Kulczykovi pomoci transakci financovat, je podle dnešního vydání polského listu Rzeczpospolita také polská banka PKO BP.

„Penta Investments je kromě bank jedním ze subjektů, které se podílejí na financování té transakce,“ cituje Rzeczpospolita mluvčího Penty Martina Danka. Penta se tak bude podílet na privatizaci polské energetiky, která je pro Poláky citlivou záležitostí. Polské vlády totiž zatím vždy upřednostňovaly výhradně polské firmy.

Ministerstvo státního pokladu, které má privatizace na starosti, už s Kulczyk Holding vedlo o prodeji 51procentního státního podílu ve firmě Enea exkluzivní jednání. Minulý týden ale oznámilo, že do hry se mohou vrátit ještě další zájemci o tuto elektrárenskou skupinu. Podle informací polských médií je mezi nimi francouzský EdF a český Energetický a průmyslový holding.

Cena státního podílu ve společnosti Enea se odhaduje na 5,6 miliardy zlotých (35,2 miliardy korun), jeho budoucí majitel ale bude muset podat nabídku ke koupi všech akcií elektrárenské skupiny. Enea je jednou ze čtyř elektrárenských skupin v Polsku, působí v severozápadní části země, má 15procentní podíl na prodeji elektrické energie na polském trhu. Patří jí například elektrárna v Kozienicích, která je největším takovým zařízením na spalování černého uhlí v Polsku.

Penta je dlouhodobě aktivní na polském trhu, kde vlastní například maloobchodní řetězec Žabka. Kromě energetiky investuje do maloobchodu, zdravotnictví, letecké výroby, strojírenství, zábavního průmyslu, telekomunikací a privátního bankovnictví. Nedávno koupila například pobočky banky Dexia na Slovensku. Hodnotu skupiny Penta odhadl její partner Jaroslav Haščák v rozhovoru pro časopis TÝDEN na 1,5 až 2 miliardy eur.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít