Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Skupina Penta

Hoši, co spolu loví firmy

3. 3. 2011, Ekonom

INVESTIČNÍ SKUPINA PENTA

Parta spolužáků začínala s importem čínských košil, dnes Penta točí miliardy v celé střední Evropě.

Bylo jich pět, a přitom nešlo o hrdiny slavné knihy Karla Poláčka. Kdyby spisovatel psal svůj román dnes, inspiraci pro hlavní chlapecké postavy by mohl hledat mezi pěticí zakladatelů private equity skupiny Penta – u Marka Dospivy, Jaroslava Haščáka, Jozefa Oravkina, Martina Kúšika a Juraje Herka. I u nich hrálo klíčovou roli přátelství táhnoucí se od školních let.

Jen předobraz pro Pepka Zilvara z chudobince bychom hledali složitě, jelikož parta kluků z Penty pravidelně obsazuje přední místa v žebříčcích nejbohatších slovenských a českých podnikatelů.

Z Moskvy do Pekingu

Klíčovými osobami Penty jsou od počátku Dospiva s Haščákem. »Dospiva hraje hlavní roli z hlediska vnějších vztahů, udržování vazeb, třeba i s politiky. Haščák je hlavní ekonomický mozek,« říká zdroj týdeníku Ekonom, který s lidmi z Penty udržuje řadu let přátelské vztahy. Podle jeho slov Dospiva s Haščákem dominují i jako spoluvlastníci fondu, kteří zakladatelé Penty společně spravují a rozmnožují. Dospiva, který pochází z Kutné Hory, se s Haščákem, původem ze Staré Ľubovni na Slovensku, sblížil během studií na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů. Na známou a v rámci komunistického bloku prestižní diplomatickou školu nastoupili v roce 1987.

Během studia si Haščák na rok a Dospiva na dva »odskočili« do Pekingu kvůli čínštině a potom se do Moskvy vrátili institut dokončit.

V Moskvě s nimi byl i Jozef Oravkin, ten ale místo do Číny zamířil za studiem perštiny do íránského Teheránu. Kúšik byl spolužákem Oravkina ze střední školy v Bánské Štiavnici, kde byla přípravka pro zájemce o studium v zahraničí (i on chtěl do Moskvy, ale nakonec se tam nedostal, údajně kvůli strýčkovi v Americe). Mezi spolužáky je řazen i Juraj Herko, který však později z Penty odešel (byl vyplacen), a místo něho pětici v roce 2002 doplnil Jozef Špirko, který do té doby ve skupině pracoval jako investiční manažer.

Na hedvábné stezce

První velké peníze vydělalo duo Dospiva-Haščák ještě v rámci pobytu v Pekingu. »Nakupovali jsme bundy, hedvábné košile a podobné věci, které jsme letecky posílali do pražské Kotvy nebo do Domu módy v Bratislavě,« vzpomínal Haščák v roce 2007 ve slovenském deníku SME na pionýrská léta v byznysu. První milion prý vydělali za čtyři měsíce, mezi čtvrtým a pátým ročníkem vysoké školy. »Pracovali jsme i přes prázdniny, zboží jsme nakupovali přímo v čínských fabrikách,« dodal.

Další »level« společného podnikání představovalo obchodování s cennými papíry v Bratislavě. V roce 1994 byla založena firma Penta Brokers, dodnes prezentovaná jako společný projekt v úvodu zmíněné pětice spolužáků. Ve slovenském obchodním rejstříku byli ale v prvních letech zapsáni jen čtyři (bez Oravkina, ten se v orgánech firmy objevil až v roce 1998).

Penta Brokers investovala především do opcí na Bratislavské opční burze. »Na začátku jsme ještě neměli dostatek peněz, abychom kupovali přímo akciové podíly ve firmách, takže jedinou šancí byla opční burza,« vysvětloval v roce 2008 pro týdeník Ekonom Marek Dospiva.

Skrze opční obchody svůj původní kapitál násobili, přičemž další zlomový okamžik přišel v roce 1997, kdy se hoši rozhodli ovládnout fondy slovenské Všeobecné úverové banky (VÚB).

Po různých peripetiích se jim podařilo převzít kontrolu nad největším slovenským investičním fondem – VÚB Kupónem, který měl podíly v celé řadě slovenských i českých podniků.

Kýženého cíle dosáhli při průměrné ceně nakupovaných akcií na úrovni pouze 20 procent tržní hodnoty (v souvislosti s tímto obchodem je třeba připomenout, že nynější partner Jozef Oravkin byl až do roku 1998 předsedou představenstva investiční společnosti VÚB Invest).

Na VÚB Kupón vydělala Penta miliardu slovenských korun, což ji katapultovalo do byznysové extraligy. A přes tyto investiční fondy se Penta dostala i na český trh. »Fondy VÚB v rámci kuponové privatizace asi třetinu portfolia investovaly v Čechách, tak jsme se dostali i k českým akciím. Od roku 1997 jsem pak polovinu času trávil v Bratislavě a druhou v Praze,« vzpomíná Dospiva. Peníze z VÚB Kupónu umožnily Pentě získávat v podnicích majoritu, restrukturalizovat je, zvyšovat tržní podíly a po tomto zhodnocení výhodně odprodávat. Tak Penta funguje dodnes.

Osídlení Česka

Na trhu se hlavně v 90. letech Penta etablovala jako velmi agresivní investor řazený mezi slovenské žraloky společně s J&T či Istrokapitálem. V roce 1999 se transformovala do holdingové podoby s mateřskou společností na Kypru, přičemž i na českém trhu se posléze prezentovala řadou akvizic a následných »exitů«. Za velmi úspěšný obchod je označována například investice do Severomoravských vodovodů a kanalizací (v roce 2006 Penta firmu odprodala španělské společnosti Aqualia).

Klíčovými projekty bylo ale budování sítě lékáren Dr. Max (od roku 2004), nákup sázkové kanceláře Fortuna (2005), privatizace firmy Aero Vodochody (2007), rozjezd maloobchodní sítě Žabka po vzoru polské Žabky (od roku 2008). Českou Žabku loni v prosinci Penta odprodala řetězci Tesco, ve stejné době zase koupila firmu AB Facility, která je důležitým hráčem na trhu facility managementu.

Přes řadu úspěchů skupina vedená Dospivou a Haščákem zaznamenala i prohry a ostrou kritiku. Posledním známým neúspěchem je ztrátový odprodej telekomunikační firmy MobilKom provozující síť U:fon. Za kontroverzní investici (na níž ale Penta na úkor českého státu vydělala asi 3,5 miliardy korun) lze označit nákup a následný prodej zhruba 75 hektarů pozemků na pražském ruzyňském letišti.

V rámci investice do firmy Aero Vodochody se Penta připravuje vložit kapitál do civilního rozvoje vodochodského letiště, což vyvolává bouři nevole okolních obcí. Při diskusích kolem Vodochod byli před loňskými volbami manažeři Penty kritizováni. Hovořilo se například o »netransparentní« vlastnické struktuře končící na Kypru, oblíbené to destinaci ruského kapitálu, přičemž byla připomenuta i moskevská studia zakladatelů firmy.

Penta se sice ohradila, stále ale existuje řada lidí, kteří například připomínají, že moskevský diplomatický institut nebyl považován jen za prestižní školu s výbornou jazykovou průpravou, ale i za líheň špionů.

Žraloci, nikoli tyranosauři

Majitelé Penty musejí v Česku a na Slovensku i po letech vysvětlovat, že o působení KGB na vysoké škole sice věděli, ale jich se údajně nedotklo.

»Týkalo se to víc Rusů, nás nechali na pokoji,« uvedl Jaroslav Haščák pro slovenský deník SME. Sám sebe přitom označil za rusofila. Jeho otec vyučoval ruštinu na gymnáziu ve Staré Ľubovni a doma měli prý především knihy od ruských spisovatelů.

Pětice hochů z Penty měla nepochybně více než kdokoliv jiný předpoklady investovat v Rusku a v Číně, jak se v posledních letech stalo módou. Neudělala to. Do Číny se nechtěl nikdo přestěhovat a v Rusku prý cítili příliš velké riziko.

»V Rusku jsme měli kancelář, ale po dvou letech jsme došli k tomu, že nám to tam mentálně nesedí. Snad i proto, že jsme to prostředí tak dobře znali. Tady jsme vypadali jako investiční žraloci, ale tam bychom museli být přímo tyranosauři,« vysvětluje Dospiva, proč se rozhodli stáhnout do střední Evropy.

Partneři Penty

Skupina Penta má dnes sedm partnerů. K původní pětici – Marek Dospiva, Jaroslav Haščák, Martin Kúšik, Jozef Oravkin a Jozef Špirko – loni v prosinci přibyl Iain Child (předtím působil ve firmě Deloitte) a od ledna letošního roku Eduard Maták (doposud investiční ředitel Penty). Pouze první pětice zakládajících partnerů ale spoluvlastní fond, který investuje do jednotlivých projektů. Dva noví partneři se podílejí na managementu a mají své podíly jen v rámci manažerské skupiny.

Součástí manažerské skupiny jsou všichni zakládající partneři kromě Jozefa Špirka. Dospiva s Kúšikem jsou v Praze, ostatní převážně v Bratislavě. Práce je rozdělena tak, že Dospiva má na starost v zásadě všechny české projekty, Kúšik rozvoj německého trhu, Oravkin oblast developmentu, Child investice do bankovnictví a masného průmyslu, Maták zdravotnické projekty, Haščák zastřešuje agendu společnosti a participuje na nejdůležitějších projektech.

První milion prý vydělali za čtyři měsíce, mezi čtvrtým a pátým ročníkem vysoké školy.

Klíčovými investicemi Penty v Česku jsou síť lékáren Dr. Max a Aero Vodochody. Maloobchodní síť Žabka loni v prosinci firma odprodala řetězci Tesco.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít