MGIMO, škola s démonickou pověstí

12. 12. 2013, Ekonom

Moskevské MGIMO vystudovala řada úspěšných byznysmenů i diplomatů. S pověstí své alma mater ale musejí často bojovat.

Blíží se Vánoce a kromě toho, že Ježíšek přinese dárky, je jistá jedna věc – na ruském velvyslanectví se jako obvykle v posledních 10 letech sejdou na dýchánku čeští absolventi Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů, známého pod zkratkou MGIMO. Tedy alespoň ti, kteří se ke své alma mater otevřeně hlásí. Kvůli tomu, že se z ní vedle budoucích diplomatů a manažerů rekrutovali a stále ještě rekrutují členové ruské rozvědky, totiž školu stále v českém prostředí provází kontroverzní pověst.

„V době, kdy jsem končil školu, polovina absolventů dostala umístěnku na ministerstvo zahraničí, třetina šla do KGB a 20 procent do vojenské rozvědky. To byly stabilní kvóty, to dnes není žádné tajemství,“ potvrzuje v rozhovoru pro týdeník Ekonom (viz str. 27) Stanislav Čerjňavskij, ředitel centra postsovětských studií MGIMO. A připouští ostatně i to, že zájem ruských tajných služeb o absolventy této školy je i nadále nemalý.

„Samozřejmě jako v každé zemi, část absolventů podobných škol, jako je naše, se připravuje pro práci v rozvědce,“ říká Čerjňavskij.

Diplomaté z MGIMO

Pokud by se ovšem působení českých, respektive československých studentů na MGIMO i dnes vnímalo jako zásadní bezpečnostní riziko, tuzemskou diplomacii by těžko mohli reprezentovat lidé, kteří v ní dnes stojí na čelných místech.

Absolventem MGIMO je totiž například evropský komisař Štefan Füle, který předtím působil i jako český velvyslanec při NATO a jehož „rizikovost“ tak prošla nejen českým, ale i mezinárodním testem. Svá studijní léta v Moskvě však musel už v minulosti veřejně hájit. „Byla to špičková škola zahraničních vztahů a diplomacie. O spekulacích s ní spojených vím. Ale určitě nejsem jediný její absolvent, který působil při NATO nebo jako člen některé z evropských vlád,“ říkal v době, kdy za Česko směřoval do Evropské komise do Bruselu.

Na MGIMO skutečně studoval například i jeho slovenský kolega, eurokomisař Maroš Šefcovič, i poslední tři slovenští ministři zahraničí – Eduard Kukan, Ján Kubiš, i ten stávající, Miroslav Lajčák.

„MGIMO za mých dob byla jediná diplomatická škola ve východním bloku. Dnes je to sebevědomá škola, vědomá si svého postavení mezi špičkovými univerzitami specializovanými na přípravu diplomatů,“ nechal se už dříve slyšet slovenský ministr Lajčák. „Za našich dob to bylo tvrdé studium. Učilo se šest dnů v týdnu a průběžné zkoušky bylo nutné skládat každý týden,“ vzpomínal Lajčák na doby před dvěma desetiletími.

Na MGIMO se v 80. letech mihl i současný český ministr zahraničí v demisi Jan Kohout. „Absolutorium z této šloly nemám, nikdy jsem na ní nestudoval. Byl jsem tam vyslán jen na čtyřtýdenní stáž,“ vysvětloval už před několika lety.

Řádným studiem na MGIMO prošla řada českých velvyslanců a dalších zaměstnanců ministerstva zahraničí.

Získat konkrétní informaci o tom, kolik přesně jich ve svém curriculu vitae má právě tuto ruskou školu, je v podstatě nemožné. MZV se podle svého vyjádření prý sice zajímá o typ vzdělání, případně jeho zaměření, ale „detailně nesleduje, kdo jakou školu vystudoval“. Neoficiální informace však hovoří o zhruba stovce absolventů. Z nich ale de facto všichni z titulu své práce bývají prověřeni Národním bezpečnostním úřadem na stupeň tajné, případně i přísně tajné.

Na účet ruské vlády

Mezi české (a slovenské) absolventy MGIMO patří nejen politici, ale také významní lidé z byznysu.

„Ceníme si, že čeští absolventi moskevského institutu patří ke zdejším celebritám – zejména v byznysu,“ pochvaloval si při loňském setkání mluvčí ruského velvyslanectví v Česku Vladimir Fedorov. Jsou mezi nimi hlavní tváře investiční skupiny Penta Marek Dospiva, Jaroslav Haščák a Jozef Oravkin, nebo podnikatel v realitách, často označovaný jako „největší pozemkový magnát“, Miloš Červenka. MGIMO uvádí ve svém životopise například i bývalý náměstek ministra financí a dnes partner PwC Peter Chrenko.

„Nevím, jak to bylo dříve, ale za nás, kteří jsme studovali od roku 1987, byl mezi 10 až 15 Čechoslováky v ročníku maximálně jeden syn z nějaké prominentní nomenklaturní rodiny. Celé kouzlo toho je, že tam byli prostě vybráni nadaní, pracovití lidé, kteří se nebáli jít do neznámého prostředí,“ řekl už před lety časopisu Týden Marek Dospiva. Na druhé straně platila i ona teze o protekčních dítkách – na MGIMO asi nikoli jen díky nadání studovali synové Gustáva Husáka, Vasila Biľaka či vnuk Antonína Zápotockého.

Díky sociální síti LinkedIn lze narazit i na řadu manažerů či majitelů českých firem, kteří se k absolvování moskevského institutu hlásí. "Ať studujete v USA nebo v Rusku, získáte tím nadhled.

MGIMO má dodnes svůj status a kvalitu," říká jeden z nich, absolvent z roku 1992 René Krajčovič, jednatel ostravské stavební firmy Koblovská komoditní společnost.

„Vidíte i na příkladu řady úspěšných absolventů, že škola pro start kariéry zafungovala dobře. Zejména v 90. letech byla velká poptávka po lidech, kteří uměli jazyky. Na druhé straně šlo o školu zaměřenou zejména na mezinárodní vztahy a instituce. Jako absolvent tedy získáte velmi dobrý přehled o světě, ale pokud jde o byznys, použitelnost vzdělání se hodí spíše pro rozhodování na globální úrovni,“ konstatuje René Krajčovič.

I když se ke slovu MGIMO obvykle připojuje přívlastek „prestižní“, ten, kdo by se orientoval jen podle mezinárodních žebříčků hodnocení škol, by byl zklamán. Například v zářijovém žebříčku nejlepších světových univerzit, který od roku 2004 sestavuje organizace Quacquarelli Symonds, klesla moskevská diplomatická akademie z loňské 367. příčky až na 386. místo.

Diplom ze MGIMO je ale přinejmenším v Rusku i nadále považován za příslib skvělé kariéry. O tom svědčí i výběr ze seznamu známých absolventů. V Moskvě vystudoval například ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, mongolský premiér Suchbátaryn Baibold, a nepřekvapí, že také šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov i současný velvyslanec v České republice Sergej Kiseljov.

Studium Čechů na MGIMO má už více než půl století dlouhou tradici. První studenty ze spřáteleného Československa škola přijala ve školním roce 1952/1953. Byl mezi nimi i Jaromír Johanes, poslední komunistický ministr zahraničních věcí. I dnes Češi na MGIMO studují, někteří s podporou ruské vlády, která každý rok několika Čechům umožňuje studium zdarma.

Klub českých absolventů MGIMO vznikl v roce 2004 a sdružuje asi 250 lidí z přibližně pěti set absolventů. Celkově je MGIMO cizincům otevřeno, ze zhruba pěti a půl tisíce studentů jich je dnes asi 1200 ze zahraničí. O tom, že národnostní škála je opravdu pestrá, svědčí fakt, že se do Moskvy za studiem sjíždějí ze 67 zemí světa. Na srazy absolventů do Prahy občas jezdí i René Krajčovič. „Jde hlavně o vzpomínky na studentská léta,“ říká.

---

Moskevský státní institut mezinárodních vztahů

• Vzdělává 5500 studentů, z toho je 1200 posluchačů ze zahraničí, v současnosti je zde 14 Čechů,
  
• 1 mld. rublů – takový je roční rozpočet školy,
  
• 500 – tolik Čechů a Slováků zde studovalo od roku 1952,
  
• 3 – tolik studentů z ČR příští rok získá stipendium od ruské vlády.
  

Diplom z MGIMO je přinejmenším v Rusku i nadále považován za příslib skvělé kariéry.

• ← Předchozí kapitola