Zatčení a soud
Natvrdo za mříže: Deset let pro Koženého, Vostrý jen o rok méně
17.10.2012, zprávy.tiscali.cz
Odvolací pražský vrchní soud dnes uložil bývalému prezidentovi harvardských fondů Viktoru Koženému a jeho kolegovi Borisi Vostrému tresty deset a devět let vězení. U Koženého tak potvrdil verdikt prvoinstančního soudu, Vostrému trest o rok snížil.
Muži podváděli při obchodech s cennými papíry, Harvardskému průmyslovému holdingu (HPH) způsobili podle verdiktu škodu přes deset miliard korun. Oba jsou stíhaní jako uprchlí, škodu mají nahradit. Kožený má zaplatit zhruba 8,3 miliardy a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky.
Kožený s Vostrým v letech 1995 a 1996 převáděli majetek z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice a poškodili HPH, který následně skončil v likvidaci. Ještě v roce 1995 měly fondy akcie 51 českých podniků, a akcionáři věřili, že se investováním do těchto atraktivních a prosperujících firem zhodnotí jejich finanční prostředky. Fondy však začaly z Koženého iniciativy převádět akcie na kyperské společnosti, ve kterých byl muž angažován. Cenné papíry těchto podniků však nebyly veřejně obchodovatelné, podle předsedy odvolacího senátu Radka Hartmanna pak neměly pro HPH žádnou cenu.
Vostrý se podílel na některých obchodech. Zároveň vedl valné hromady, kde zatajoval akcionářům informace o stavu jejich portfolií. Muži také uskutečňovali takzvaná drancovací kolečka, při kterých převáděli akcie z jedné společnosti na druhou a zpět, ale za různé ceny.
Že šlo o úmyslný zločin, je bez pochyb
Kožený byl podle soudce schopný manažer a ekonom. „Z jeho kroků je zcela zřejmé, že jeho jednání bylo úmyslné,“ uvedl. Muž podle něj bravurně zvládl kupónovou privatizaci – vytvořil masívní mediální kampaň, ve které získal obrovský počet drobných akcionářů. Mohl tak investovat do nejlepších českých akcií. Pak ale fondy po nějakou dobu stagnovaly. „A pak v podstatě během devíti měsíců jsou všechny bonitní akcie vyvedeny na Koženým ovládané firmy,“ uvedl soudce.
Přestože Kožený s Vostrým páchali trestnou činnost již před značnou dobou, uložil jim Hartmann tresty na samé horní hranici trestní sazby. Podle něj totiž způsobili „astronomickou výši škody“, která v Česku prakticky nemá obdoby. „Je zde také mimořádně propracovaný, rafinovaný způsob spáchání toho zločinu, který svým způsobem ovlivnil ekonomiku celého státu,“ dodal.
Advokáti obou mužů vinu svých klientů od počátku odmítají. Koženého obhájce Martin Korbař dnes novinářům řekl, že se proti rozhodnutí dovolá, jeho klient se prý podvodů nedopustil. „Akcie sice byly prodávány pod cenou, ale v nouzi a v tísni, podle obchodních záměrů,“ prohlásil. Dodal, že se Kožený zdržuje v cizině a že dnešní rozsudek pro něj po praktické stránce v podstatě nic neznamená.
Kožený si přijde jako oběť atentátu ČSSD
Sám Kožený již dříve označil proces s ním za „politický atentát ČSSD na privatizaci a jeho osobu“. Dnes pro server Týden.cz zopakoval, že svou vinu odmítá. „Tento proces soudní korupce je čistě politický za účelem zničit moji osobu a zamezit mé politické účasti v ČR,“ uvedl.
S rozsudkem je naopak spokojen státní zástupce Jaromír Jindřich. Potvrdila se podle něj nejen vina obou mužů, ale také správnost jeho dřívějšího rozhodnutí zajistit majetek v hodnotě zhruba 700 milionů korun. Také podle šéfa představenstva Harvardského průmyslového holdingu v likvidaci Karla Staňka pak bude možné nyní požádat o Koženého peníze, které jsou v Česku zablokované. Další prostředky však podle něj bude velmi problematické do holdingu získat. Staněk se také domnívá, že Kožený byl pouze tváří společnosti a za podvody stáli někdejší příslušníci StB.
Vrchní soud přezkoumával prvoinstanční rozhodnutí z července 2010, podle kterého měli jít oba muži na deset let do vězení, přičemž údajně způsobili Harvardskému průmyslovému holdingu (HPH) šestnáctimiliardovou škodu. Obžaloba se týkala celkem 110 obchodů s cennými papíry, fondy pak měli 240.000 akcionářů, kteří přišli o své peníze.
Privatizační šmelináři žijí dávno na tropických ostrovech
Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kupónové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil harvardské fondy, které v první vlně kupónové privatizace získaly body od více než 800.000 držitelů investičních kupónů, což byla téměř desetina účastníků. Ve druhé vlně získala harvardská společnost 292 milionů investičních bodů, čímž se zařadila na třetí místo v úspěšnosti správců. Někdejší emigrant získal moc nad velkou částí české ekonomiky, a když republiku v roce 1994 opouštěl, počítal se jeho majetek v miliardách korun.
Muž má irské občanství a žije na Bahamách. Stíhán je i v USA, kde je obviněn mimo jiné za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu. Bahamy jej však dosud nevydaly. Vostrý žije ve středoamerickém státě Belize.