Mapování

Zpátky na téma

Zavřít vyhledávání

Ázerbájdžánská privatizace

Bývalý spolupracovník Koženého byl odsouzen v ázerbájdžánské kauze

7. března 2013, MF Dnes

Newyorský soud ve středu vynesl rozsudek nad švýcarským právníkem Hansem Bodmerem, který pomáhal českému podnikateli Viktoru Koženému při údajném uplácení v ázerbájdžánské privatizaci v 90. letech minulého století. Za svou roli v úplatkářské aféře dostal Bodmer pokutu 500.000 dolarů (téměř 10 milionů korun) a trest pěti měsíců vězení, který si už však odpykal v Jižní Koreji v roce 2003.

Soudkyně při vynesení rozsudku vyjádřila politování, že před ní nestanul také Kožený, napsala na svých internetových stránkách agentura Bloomberg. „Největším zklamáním tohoto případu je…, že se před tímto soudem neobjevil pan Kožený,“ řekla ve středu soudkyně Shira Scheindlinová.

Bodmer, který se v roce 2004 přiznal, že se podílel na spiknutí s cílem prát špinavé peníze, se nakonec stal klíčovým svědkem obžaloby v procesu s Koženého partnerem Frederikem Bourkem. Ten s Koženým na údajných machinacích v Ázerbájdžánu spolupracoval a newyorský soud ho stejně jako Koženého rovněž obvinil z úplatkářství.

S Koženým se Bourke seznámil v roce 1997, když podnikatel českého původu hledal investory pro privatizaci ázerbájdžánského naftového průmyslu. Do operace, jejímž cílem bylo získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři 350 milionů dolarů. Ázerbájdžán firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu.

Bourkemu v roce 2011 odvolací soud potvrdil trest ročního vězení, ale finančník tvrdí, že proti němu bylo využito křivé svědectví právě švýcarského právníka Bodmera, který se podle něj spoluprací s obžalobou snažil o menší trest. Bourke roční trest ještě nenastoupil a znovu se odvolal.

Kožený byl v roce 2005 zatčen na základě amerického zatykače na Bahamách, ale v roce 2007 byl propuštěn na kauci a bahamský odvolací soud ho v roce 2010 odmítl vydat do USA. O dva roky později toto rozhodnutí potvrdil i britský Soudní výbor Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí pro některé bývalé britské kolonie, tedy i Bahamy.

Na rozsudek manhattanského soudu ještě čeká Koženého bývalý zaměstnanec Thomas Farell a v jeho případě se soud zřejmě vyjádří příští měsíc.

Finančník Viktor Kožený je rovněž v České republice stíhán pro podvod ve výši přes deset miliard korun způsobený Harvardskému průmyslovému holdingu.

Od roku 1994 žije na Bahamách, v následujícím roce získal za poplatek také irské občanství.

V červenci 2010 rozhodl Městský soud v Praze, že Kožený a jeho bývalý kolega Boris Vostrý mají jít za miliardové podvody každý na deset let do vězení, loni odvolací soud trest Koženému potvrdil a Vostrému o rok snížil. Kožený má také zaplatit škodu zhruba 8,3 miliardy a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky. Česká justice požádala bahamské úřady o Koženého vydání.

×

O projektu

Projekt Mapování si klade za cíl popsat uplynulých více než dvacet let v České republice. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem.

Podívejte se do počátků zrodu naší novodobé historie, kdy docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu. Příběhy z minulých dvou desetiletí nás ovlivňují významným způsobem i v současnosti. V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Chceme-li odpovědně přemýšlet o budoucnosti, pak je důležité znát naši minulost, a to i tu nedávnou.

Čtenářům a uživatelům webu předkládáme obecnou analýzu z veřejných otevřených zdrojů. Není to hodnocení minulosti, nýbrž zpráva o minulosti. Nejsme ani vyšetřovatelé, ani soudci, abychom někoho soudili a nejsme ani kněží, abychom někomu dávali rozhřešení. Předkládáme veřejnosti pouze koncentrovaný faktografický soubor velkých českých příběhů uplynulých dvou dekád.

Mapování pro vás připravuje Petr Havlík s týmem autorů za podpory Karla Janečka.

Zavřít