Financování ČSSD
Paroubek řešil aféry penězi od státu
27. září 2006, LN
Úřad vlády si za premiérování Jiřího Paroubka platil služby dvou elitních českých právníků – Miroslava Jansty a Petra Topinky. Z jejich smluv s úřadem vlády, které mají LN k dispozici, ovšem plyne, že část jejich úkolů s agendou vlády přímo nesouvisela.
Některé případy zmiňovaných právníků mají naopak silný vztah k sociální demokracii nebo k expremiérovi Paroubkovi osobně. I za tyto úkony ovšem právníkům platil stát a oba muži rozhodně zkrátka nepřišli. Stát jim za jejich služby dal celkem přes 900 tisíc korun.
Najatí advokáti tak za státní peníze například řešili aféru okolo zveřejnění čísla Paroubkova mobilu, nebo to, že Večerník Praha kritizoval vzezření premiérského páru. Pro Paroubka také zjišťovali informace o „nepříteli státu“ Tomáši Pitrovi nebo o „kakaové aféře“ exšéfa poslaneckého klubu ČSSD Krause.
Odborníci Paroubkovo jednání kritizují. „Co je císařovo, císaři. Co je papežovo, papeži. Myslím, že takové věci je nutné řešit ze soukromých peněz, a ne ze státní kasy. Nešlo tam přece o žádný státní zájem,“ tvrdí Michal Štička z Transparency International, a dodává, že takové jednání se nazývá „zneužití administrativních zdrojů“.
Místopředseda České advokátní komory Michal Račok vidí problém spíš na straně Paroubka než svých profesních kolegů. „Advokát takové věci může zjišťovat jen obtížně. To by si měl ujasnit především klient,“ řekl LN Račok.
Nejkřiklavěji působí Paroubkův spor s deníkem Šíp, který ještě jako Večerník Praha otiskl fotografie Paroubka s jeho ženou Zuzanou a snímky doprovázel urážlivým popiskem. Paroubek si to nenechal líbit a obrátil se na soud. Za advokáta si zvolil právě Topinku, který podle své smlouvy s úřadem vlády případu věnoval přes deset hodin. Za každou hodinu přitom Topinka inkasoval 2975 korun a spor nakonec Paroubkovi u soudu vyhrál.
Paroubek na svém postupu nic špatného nevidí. „Pokud bych nebyl předsedou vlády, tak by si mě asi Šíp nevšímal. Takže nevím, proč bych to měl řešit jako osobní spor,“ hájí se expremiér. Podobně mluví i tehdejší šéf úřadu vlády Petr Přikryl. „Pokud se něco týká ústavního činitele, a ne jen soukromé osoby, měli bychom ústavnímu činiteli ochranu poskytnout,“ tvrdí.