Se sekyrou v zádech

Reflex.cz, 27.11.2014

Všichni se těšili na důstojné oslavy pětadvaceti let Listopadu. Místo toho se strhla pravá česká mela jak z Ladova obrázku. Kromě jiného s kopanci do Václava Havla, kterého se ochranářsky ujal Luděk Sekyra (50). Předlistopadový komunista, úzce spojený s podnikatelským polosvětem reprezentovaným jmény Roman Janoušek a František Mrázek. Sekyra nyní ovládá Bělobrádkovo vedení KDU-ČSL a po miliardáři Zdeňku Bakalovi se pokouší převzít také odkaz Václava Havla.

To nevymyslíš. Říkal jsem si, když jsem s objemnou knihou Havel od Michaela Žantovského pod paží kráčel z jednoho vinohradského restaurantu. Z dvouhodinového oběda, na který mě pozval Luděk Sekyra. Tu knihu mi dal jako pozornost. Tvrdit mi někdo v roce 1988, kdy jsem patřil k tzv. závadové protisocialistické mládeži, že jednou budu dělat rozhovor pro společenský týdeník s vlivným předlistopadovým komunistou a dostanu od něj knihu o Havlovi, sehnal bych mu telefon na psychiatra. Přesto se to stalo.

Sekyra-intelektuál

Za Luďkem Sekyrou jsem vyrazil kvůli tomu, že se již delší dobu pohybuje v okolí Tomáše Halíka a lidovců. Za Sekyrova velkého přispění instalovali v univerzitním parku v Oxfordu na začátku letošního listopadu lavičku Václava Havla.

Na mou otázku, že pro mnohé to může být dost šok, když se odkazu Václava Havla „chopí bývalý komunista a šéf SSM na právnické fakultě“, opáčí: „No tak, chopí,“ a dlouze se zamyslí. Protože hned se ještě doptávám, jak se vlastně seznámili s Tomášem Halíkem.

„Přes společné přátele, spojuje nás Oxford, intelektuální diskuse,“ říká s pomlkami Luděk Sekyra. Ale jací společní přátelé to byli, už si nevzpomene. „Byla jsem úplně šokovaná, když jsem četla reportáže o tom, jak můj obdivovaný Tomáš Halík přebírá Templetonovu cenu, otevírá učebnu v Oxfordu, má vynikající projev o hodnotách – a to vše v režii bývalého představitele KSČ na Praze 1 Luďka Sekyry,“ komentuje to rozladěně Monika Pajerová, osobnost studentské revoluce v listopadu 1989.

Odkaz, nebo hyenismus?

Dodejme souvislosti. Václav Havel byl vždy zastáncem občanské společnosti, měl vždy hodně blízko právě k lidovcům a ke křesťanským demokratům. Nakonec, například po pádu Klausovy vlády, jako prezident pověřil sestavením úřednické Tošovského vlády předsedu KDU-ČSL Josefa Luxe. Václav Havel podporoval také různá aktivistická hnutí, například Impuls 99 nebo Děkujeme, odejděte, protože velkým politickým stranám vyčítal korupci a mravní relativismus, vrcholící v době opoziční smlouvy mezi Zemanovou ČSSD a Klausovou ODS.

Resuscitovaní lidovci pod mladým předsedou Bělobrádkem a lidé okolo nejrůznějších občanských výzev, jejichž nejvýraznější postavou je kněz Halík, se tedy pasovali za nositele odkazu Havlova myšlenkového světa. Součástí tohoto étosu je nyní i Luděk Sekyra. Zdá se, že se pokouší příklonem k havlismu vyčistit minulost bezcharakterního komunisty a člověka zapleteného s králem podsvětí – kmotrem Mrázkem. V úsilí rehabilitovat pošpiněné jméno Sekyrovi velmi pomáhají Lidové noviny, jež mu dávají takový prostor, že ho fakticky v očích veřejnosti očišťují.

„Doufám, že i v budoucnu se tady na lavičce budeme scházet, přemýšlet, debatovat a užívat si krásný výhled,“ uvedl tehdy pro ČTK prorektor Oxfordské univerzity Ralph Waller při ceremoniálu, kterého se mimo jiných zúčastnili lidovci Bělobrádek a ministr kultury Daniel Herman, velvyslanec Michael Žantovský, jehož kniha Havel se tu křtila, a samozřejmě Tomáš Halík. Ten si před objektivy kamer a fotografů na lavičce symbolicky podal ruku s Luďkem Sekyrou a pochválil ho za organizaci.

„Václav Havel se už nemůže bránit, takže přiživovat se na jeho odkazu mi připadá jako hyenismus,“ dodává k tomu rezolutně Pajerová.

Tenkrát nevěděl

Luděk Sekyra studoval v osmdesátých letech na právnické fakultě, byl zde šéfem SSM a záhy vstoupil do KSČ. Ještě pár dní před masakrem na Národní třídě diskutoval se soudruhy ze SSM a KSČ na celostátním sněmu o přestavbě, o čemž zaníceně psalo Rudé právo.

Otázky na předlistopadovou minulost mu příjemné nejsou. „Byla to chyba,“ začíná mi rozvláčně vysvětlovat Luděk Sekyra. Zjevně přemýšlí, jak přesně volit slova. „Působit nějak na škole, předpokládalo se, že se budete angažovat. Být pasívní člověk úplně nemohl,“ kaje se. Je otázka, zda skutečně, nebo jen naoko.

„Člověk prochází určitým vývojem, může udělat chybu, ale nesmí v ní setrvávat. Každý člověk nakonec dospěje k nějaké politické identitě. Já jsem dospěl ke křesťanské demokracii,“ vysvětluje mi tento svůj současný přerod. A tvrdí, že tenkrát nebyl takový přístup k informacím, nevěděl o spoustě věcí, taky že jako mladí právníci pociťovali určitou loajalitu k právnímu řádu státu.

„Zavedené politické strany udělaly řadu chyb, proto se vracejí lidé podobného typu,“ myslí si vedoucí katedry politologie na Univerzitě Palackého Tomáš Lebeda. „Kdyby tady teď byl pořád komunismus, vládli by taky tito lidé,“ dodává Lebeda. A nemyslí tím jen Sekyru, ale všechny prominenty minulého režimu. V čele s Andrejem Babišem.

Od Sekyry k Sekyra Group

V roce 1989 bylo Luďku Sekyrovi pětadvacet let. Končil studia na právech a nastoupil do advokátní kanceláře Milana Bakeše, kde se stal partnerem. „Pan Sekyra si dělal své věci, také nějaké restituce, typickou advokacii vlastně nikdy nedělal,“ uvedl před několika lety pro iDnes jeho tehdejší kolega Milan Bakeš. Už v roce 1995 ale společně s dalším kolegou, Lukášem Semerákem, odešli z právní kanceláře a začali se věnovat realitám.

Vznikla společnost Sekyra Group. Firma rychle expandovala a během pěti let rozjela deset projektů v hodnotě zhruba jedné miliardy. V roce 2000 se kvůli uvažované koupi pražského stavebního gigantu IPS objevil v Sekyrově životě nekorunovaný král pražského podsvětí František Mrázek.

Společnost Sekyra Group potřebovala sehnat úvěr ve výši dvou miliard. „My jsme se potkali fakt jen v této jediné věci. On se pohyboval v okolí politiků i bank,“ vysvětluje dnes Luděk Sekyra tehdejší spojenectví s kmotrem Mrázkem. Ve skutečnosti bylo rozsáhlejší, než Sekyra dnes přiznává, a ve filmu Příběh kmotra by se našlo na Sekyru pár odkazů.

Připomeňme, že v Mrázkových odposleších se Sekyrovo jméno vyskytlo sedmsetkrát. Tehdy vládl Miloš Zeman a Mrázek se stýkal se Zemanovým poradcem Miroslavem Šloufem. Za Luďka Sekyru tehdy lobboval i poslanec Ivan Langer. Sekyra nakonec úvěr získal u IPB. Ovšem jen na třicet dní. „IPB byla před nucenou správou, neměla tzv. dlouhé peníze. Tak jsme to podepsali na třicet dní s tím, že se to pak prodlouží,“ říká Sekyra. Jenže IPB padla, z úvěru sešlo a IPS koupila švédská společnost Skanska.

Rohanský ostrov

Další velkou a v médiích diskutovanou akvizicí byla o několik let později pro Sekyra Group koupě Rohanského ostrova v pražském Karlíně. Celková cena je podle Sekyry hodně přes miliardu, kupní cenu ale dodnes nezaplatil. „Praha to má nastavené tak, že se platí až po vydání územního rozhodnutí. Předpokládám, že stavět by se mělo začít příští rok,“ říká k tomu Luděk Sekyra a dodává, že v Praze se nepostavila od roku 1989 žádná reprezentativní budova s veřejnou funkcí.

Když se ptám, zda naznačuje, že by na Rohanském ostrově postavil blob, couvne. „Podle mě by Praha potřebovala multifunkční kulturní centrum,“ říká Sekyra mnohoznačně. V souvislosti s pražskými zakázkami se ptám na jeho přátelství s dalším kmotrem: Romanem Janouškem.

„Už se delší dobu nestýkáme. Potkal jsem ho na golfu, jsme oba sportovci,“ snaží se Sekyra zlehčovat kontakty s pražským kmotrem, v jehož pražských kancelářích v Paláci Blaník a Galerii Myšák byl pečený vařený. „Když se s někým znáte, můžete si zjistit jeho minulost, ale nikdy neodhadnete jeho budoucnost,“ vysvětluje Sekyra toto spojenectví s mužem, jenž dnes sedí ve vězení. Tato slova paradoxně platí i na Sekyru samotného.

Sekyra, nebo Lux?

Spojenectví Sekyry s lidovci začalo zhruba před dvěma roky, kdy je podpořil částkou sto tisíc korun. Jak tvrdí, tehdy politicky a filozoficky dospěl ke křesťanské demokracii. Spíš se to ale jeví jako pokusný balónek, jak na to zareagují voliči a straníci.

„O tom je demokracie, na to mám právo. Transparentně podpořit myšlenkový proud, který uznávám,“ ozřejmuje Luděk Sekyra své tehdejší pohnutky. Mezi lidovce ho měl přivést Pavel Bělobrádek. U vedení strany si toto momentálně nelze ověřit, protože prakticky všichni jsou dlouhodobě na ceremoniálních zahraničních cestách právě kvůli odkazu Václava Havla. Nicméně zdroj z pražské organizace, který nechce být jmenován (jeho jméno ovšem redakce zná), tvrdí, že Luděk Sekyra významně zasahuje do chodu strany. Rovněž pravidelně úkoluje různé lidovecké ministry a poslance, takže se zdá, že v KDU-ČSL je velmi vlivnou osobou.

Luxův odkaz

„Sekyra nemá žádný politický vliv a Halík taky ne. Havel má na KDU-ČSL ideový vliv, ale řekl bych, že důležitější je 90letá tradice strany a například odkaz Josefa Luxe,“ zpochybňuje roli Sekyry poradce předsedy Bělobrádka Martin Schmarcz. Na každý pád: Sekyra podporuje KDU-ČSL už dva roky a dohromady dal podle svých slov straně čtyři milióny.

Přestože Martin Schmarcz zpochybňuje i politickou roli kněze Halíka, faktem zůstává, že jeho aureola se nad lidovci vznáší a přináší jim politické body. S Tomášem Halíkem se Luděk Sekyra prý seznámil před rokem a od té doby jsou údajně v intenzivním kontaktu. Zkusil jsem Tomáše Halíka kontaktovat přes jeho oficiální webové stránky. Žádná reakce. Pak jsem si opatřil e-mail na jeho asistenta Jana Piknu. „Pan Halík je momentálně v zahraničí. Sdělil mi pouze, že na podobné téma se již vyjádřil mnohokrát v různých médiích. Odkazuji Vás proto na jeho nedávnou reakci na pana Kamberského v Lidových novinách. Víc nepomohu, nezlobte se,“ napsal v e-mailu Pikna.

Zdá se, že kněz Halík se rozhodl k osobě Luďka Sekyry v takovéto diskusi nevyjadřovat. Jen ho v oněch Lidových novinách pochválil za organizaci ceremoniálu a cesty do Anglie. Na to si stěžuje i Monika Pajerová. „Napsala jsem mu jako dávnému příteli dopis, na který neodpověděl,“ říká Pajerová.

Tisíceré díky

Prozatímním vrcholem tohoto spojenectví Sekyry, lidovců a kněze Halíka totiž byla společná návštěva Oxfordské univerzity a instalace lavičky Václava Havla. Při ceremoniálu se pak křtila kniha Havel od Michaela Žantovského. „Na oslavu jel také společný přítel-lékař, jenž při vstupu do sálu málem dostal mrtvici – vedle Tomáše Halíka exhibovali bývalí mladí komunisté,“ komentuje to Monika Pajerová.

Pro doplnění: Luděk Sekyra nechal postavit přednáškovou budovu Sekyra House, která je součástí Harris Manchester College Oxfordské univerzity. Když se ptám poradce Schmarcze, co si o tomto spojení Sekyry s odkazem Václava Havla myslet, odpoví: „Luděk Sekyra vyjednal sál i lavičku s univerzitou v Oxfordu, kde přednáší a kde ho berou vážně. Ostatně velvyslanec Žantovský mu za to poděkoval.“

Rozladění z letošních oslav Listopadu a nástupu prominentů bývalého režimu shrnuje Monika Pajerová rezolutně. „Nikdy se neomluvili, velkorysost považují za naši slabost, sebereflexe se u nich žádná nedostavila. Bohužel – ani nevymřeli, jak nám vesele líčil Václav Havel, když jsme ho prosili o větší důraz. Navíc ti šikovní z nich rychle zahodili rudou knížku, chvilku počkali a teď se nám v plné síle vrátili jako bumerang. Bohatí, vybavení tituly ze zahraničních univerzit, připraveni nám znovu vládnout.“

• ← Předchozí kapitola