Ze života
Cesta Luďka Sekyry k miliardovému úspěchu
9. října 2008, MF Dnes
Už na vysoké škole byl pracovitý a ambiciózní. Vydrželo mu to dodnes. Opustil kariéru advokáta a stal se jedním z hlavních hráčů v tuzemském realitním byznysu. Donedávna se o něm mluvilo jen v souvislosti s jeho projekty. Poté, co MF DNES zveřejnila policejní odposlechy, na nichž rozmlouvá s mafiánem Mrázkem, zaujal tento miliardář i ty, kteří se o developerství nijak zvlášť nezajímali.
Tento čtyřiačtyřicetiletý štíhlý muž s modrýma očima bývá řazen k největším a nejúspěšnějším developerům v Česku. Jeho majetek je odhadován na tři až čtyři miliardy korun. „Je to podnikatel evropského formátu, velmi si ho vážím za to, že v této zemi něco dokázal,“ říká na adresu Luďka Sekyry jeho spolužák z vysoké školy advokát Pavel Smutný.
V poslední době se mediální obraz tohoto realitního magnáta mírně zakalil. MF DNES zveřejnila úryvky z policejních odposlechů, na nichž jsou zachyceny Sekyrovy rozhovory s mafiánem a bývalým vekslákem Františkem Mrázkem. Sekyra několikrát řekl, že s Mrázkem neměl nic společného. Až nyní MF DNES přiznal, že se s ním znal.
Proč si Sekyra s Mrázkem telefonoval? Před osmi lety chtěl Sekyra koupit IPS, největší stavební společnost v zemi, a na chvíli se mu to podařilo. V celé věci se tehdy angažovali také politici, například ministr vnitra Ivan Langer.
Ale nejprve se podívejme na osobu Luďka Sekyry.
Svazákem v Praze
Po absolvování gymnázia v Kaplici odešel rodák z Českého Krumlova studovat do Prahy Právnickou fakultu UK. Sekyra začal dělat aspiranturu na katedře státu a práva. Nezajímala ho však jen teorie. Stal se funkcionářem SSM a vstoupil do KSČ. „Pokud chtěl člověk na té škole nějak působit, byl to jeden z předpokladů. KSČ měla také takovou souvislost,“ vysvětluje dnes Sekyra důvody, proč fungoval v bývalých stranických strukturách.
Jeho bývalí pedagogové na něj vzpomínají v dobrém. „Byl velmi slušný a skromný ve vystupování. Šikovný student. Jako svazák byl dokonce na titulní straně Rudého práva, ale to měl ještě hodně vlasů,“ vzpomíná na Sekyru s úsměvem ústavní právník Ján Gronský. Na titulní straně Rudého práva z 13. listopadu 1989 je skutečně fotografie z celostátní konference SSM, na níž je možné rozeznat Sekyru.
Když se poměry změnily, Sekyra se stal partnerem v advokátní kanceláři Milana Bakeše, význačného profesora finančního práva. „Přivedl ho kolega. Já se věnoval finančnímu právu a bankovnictví, s paní Klausovou jsme seděli v dozorčí radě České spořitelny. Pan Sekyra si dělal své věci, také nějaké restituce. Tu typickou advokacii vlastně nikdy nedělal,“ říká Bakeš.
V čem spočívala Sekyrova práce? „Někteří klienti získali nemovitosti a chtěli, abychom se o ně dál starali. Další klienti byli realitní investoři. Šlo o fyzické osoby,“ vysvětluje Sekyra. Klienti byli němečtí a rakouští podnikatelé, což byli v té době podle Sekyry hlavní investoři na českém realitním trhu.
Po čase se Sekyra rozhodl Bakešovu advokátní kancelář opustit. „Rozešli jsme se. Ani v dobrém, ani ve zlém. Zabýval se věcmi, o nichž jsem nevěděl, a když jsem chtěl vědět, nedozvěděl jsem se to,“ říká k tomu profesor Bakeš.
Sekyra svůj přechod z advokacie k developerství líčí takto: „Viděl jsem v realitách velké možnosti rozvoje. Začínali jsme od malých bytových projektů, třeba rekonstrukce panelových domů či nástavby. Od malých projektů jsme pak postupně přešli k větším. Byl to organický růst.“
Dynamický vzestup
Společnost Sekyra Group byla založena v roce 1995, další společnost, České nemovitosti, o rok později, a postupně vznikaly další firmy.
Byty i kanceláře
V roce 1999 měla Sekyrova firma rozjeto okolo deseti projektů s investicemi v řádu jedné miliardy korun. Specializovali se na byty, rezidenční projekty a kanceláře. Hlavními Sekyrovými finančními partnery se stala Česká spořitelna a Českomoravská stavební spořitelna.
Z Bakešovy advokátní kanceláře odešel se Sekyrou také právník Lukáš Semerák, jenž se stal jedním z jeho hlavních spolupracovníků. „Sekyra umí perfektně německy a naši hlavní partneři byli z německy mluvících zemí. Banka GiroCredit a pak Erste, která GiroCredit koupila,“ vzpomíná Semerák.
Po Praze se tehdy říkalo, že Sekyra má své kontakty díky rakouskému manažerovi s českými předky Hugo Sekyrovi, jenž krátce řídil chemický kolos Chemapol a v roce 2000 spáchal sebevraždu. „Já jsem v Rakousku nikdy nežil, to je jen shoda jmen. Ale jednou jsem se s ním setkal,“ říká Sekyra.
Sekyrova skupina expandovala rychle. „Byli jsme dost dynamičtí. Firma byla jednoduchá na rozhodování. Nemuseli jsme volat do Paříže nebo Mnichova a svolávat boardy,“ říká Semerák.
V roce 1999 měla Sekyrova firma rozjeto okolo deseti projektů s investicemi v řádu jedné miliardy korun. Specializovali se na byty, rezidenční projekty a kanceláře. Hlavními Sekyrovými finančními partnery se stala Česká spořitelna a Českomoravská stavební spořitelna, které byly rovněž akcionáři jeho společnosti České nemovitosti.
Mrázek na scéně
Rok 2000 byl pro Sekyru klíčový. Spřízněná Erste Bank koupila Českou spořitelnu, privatizovala se největší tuzemská stavební společnost IPS a v létě padla IPB.
A právě v tomto roce vchází do Sekyrova života František Mrázek. Co se o tomto muži v roce 2000 vědělo? Například týdeník Respekt v prosinci 1999 Mrázka charakterizoval: „František Mrázek, trestně stíhaný za poškozování věřitele a známý obchodní partner jednoho z nejproslulejších tunelářů Miroslava Provoda.“ Na druhou stranu, že byl Mrázek „kmotrem podsvětí“, tehdy zřejmě tušilo jen pár zasvěcených.
Klíčový rok
Jak již bylo řečeno, rok 2000 byl pro Sekyru klíčový. Spřízněná Erste Bank koupila Českou spořitelnu, privatizovala se největší tuzemská stavební společnost IPS a v létě padla IPB.
Jak se Sekyra s Mrázkem seznámil? Nabízí se jednoduché vysvětlení. Že to bylo prostřednictvím Mrázkova kamaráda Jiřího Shrbeného.
Mrázek se Shrbeným totiž koupili začátkem 90. let pivovar Eggenberg v Českém Krumlově, Sekyrově rodišti. A Shrbený se podle svých slov zná s celou Sekyrovou rodinou. „S jeho tátou tu děláme fotbal. Ale jsem na vaše noviny naštvaný, protože píšete nepodložené blbosti. Že jsem prodával drogy a zbraně. Sekyru s Mrázkem jsem pohromadě neviděl, podle mě se seznámili v Praze,“ říká Mrázkův parťák Shrbený.
Také Sekyra tvrdí, že Mrázka poznal až v souvislosti s koupí IPS. Nijak zvlášť blízcí si zřejmě nebyli, neboť v odposleších si vykají. Koho napadlo koupit IPS? „To byl můj nápad. Věděl jsem, že se ten prodej chystá. Mohla to být dobrá investice,“ říká dnes Sekyra.
Tance kolem IPS
Hodnota IPS byla oceněna na 2,2 miliardy korun a Sekyra začal shánět úvěr. Rozhodl se pro IPB. Tu musel přesvědčit, aby mu úvěr poskytla. A nepřesvědčoval jen IPB.
Akcie IPS držely fondy tří bank: Komerční banky, Živnobanky a České spořitelny. Přesvědčovat tedy musel i tyto tři bankovní domy, aby akcie prodaly právě jemu.
Sekyrovo postavení bylo složitější i proto, že dalším zájemcem o IPS byl švédský realitní obr Skanska, kterého zde zastupoval finančník Zdeněk Bakala a jeho tehdejší společnost PATRIA FINANCE.
Sekyra nakonec IPS získal. Jenže celá věc měla háček. IPB mu poskytla úvěr, ale místo plánovaných devíti let musel půjčku splatit za měsíc. Bylo už také jasné, že IPB padne.
Vše se navíc zkomplikovalo. Už začátkem roku 2000 se proslýchalo, že se IPB potácí nad propastí. Sekyra tedy sháněl nejen informace o tom, kolik chce dát za akcii konkurent Skanska, ale zda se IPB, od níž chce úvěr, ještě chvíli udrží.
Sekyra transakci konzultoval s mnoha lidmi. Jedním z nich byl František Mrázek (ten měl dobré kontakty s Miroslavem Šloufem, šéfem poradců expremiéra Miloše Zemana). Přestože měl Sekyra s Mrázkem prokazatelně řadu telefonických hovorů na téma, jak získat IPS a koho do celé věci angažovat, říká dnes, že jeho role byla okrajová.
Kromě Mrázka Sekyra oslovil také Ivana Langera, tehdy místopředsedu Sněmovny za ODS. Langer uvedl, že lobboval za Sekyru z vlastenectví: aby českou firmu získal Čech. Sekyra dnes o důvodech Langerovy pomoci říká totéž.
Sekyra nakonec IPS získal. Jenže celá věc měla háček. IPB mu poskytla úvěr, ale místo plánovaných devíti let musel půjčku splatit za měsíc. Bylo už také jasné, že IPB padne.
Jak Sekyrovy aktivity vnímali kolegové ve firmě? „My jsme tomu ani nevěřili, mysleli jsme, že je to nereálné. A když jsme pochopili, co se děje, bylo už pomalu po všem a IPS se prodávala Skansce. Nebyla to první ani poslední velká akce, která nedopadla,“ říká Lukáš Semerák, jenž ze Sekyrovy firmy loni odešel a vydal se vlastní realitní cestou.
Sekyra se stal majitelem IPS na necelé dva měsíce. Do dozorčí rady přizval svého známého, profesora Bakeše, jehož jméno je zárukou serióznosti. „Nabídl mi předsedu dozorčí rady, ale odmítl jsem. Byl jsem tam jako řadový člen. Přesvědčoval mě, že úvěr dostane na devět let. Na zasedání rady jsme se ale dozvěděli, že je to jen na 30 dní,“ vzpomíná Bakeš.
Pokus získat IPS skončil tak, že ji Sekyra prodal Skansce. Jejich vztahy jsou od té doby dobré. Loni Sekyra Group informovala, že pro Skansku rozvíjí nové administrativní prostory.
Na prodeji IPS Skansce prý Sekyra mnoho nevydělal. „Zhruba to pokrylo náklady,“ říká developer a doplňuje, že vrátil všechny úvěry, které si na IPS vzal.
Také Sekyrův expartner Semerák si nemyslí, že by koupě a následný prodej IPS byla výdělečná záležitost. „Ze samotné IPS nic moc neměl, ve srovnání třeba s projektem pro T-Mobile,“ uvádí Semerák a má na mysli jeden z nejúspěšnějších Sekyrových developerských projektů. Pro T-Mobile postavil v roce 2002 s pomocí peněz z České spořitelny administrativní budovu. T-Mobilu ji dlouhodobě pronajal a v roce 2005 celou budovu prodal realitnímu fondu CPDP B.V.
A co vlastně provedl?
Po T-Mobilu získávala Sekyrova skupina další úspěšné projekty. Jak shání pro své projekty finanční partnery? „Obchody s bonitními klienty se dají financovat velkými bankami. Když máte dlouhodobou nájemní smlouvu s globálním hráčem, jako je Nestlé, Bosch, Deutsche Bank či Skanska, není to problém,“ vysvětluje Sekyra.
V poslední době vyhrála jeho společnost několik velkých zakázek v Praze. Je to díky dobrým vztahům s pražskými politiky? „Nemůžu říct, že bych s někým z komunálních politiků udržoval nadstandardní vztahy,“ říká Sekyra, který se však dobře zná s pravou rukou primátora Pavla Béma, lobbistou Romanem Janouškem. „Myslím, že se jeho role přeceňuje. Pan Janoušek je podnikatel, já jsem také podnikatel a známe se dlouho,“ uvádí Sekyra, který se společností Medea Kultur (jejím ředitelem byl právě Janoušek) sponzoruje každoroční turnaj Miss Golf. Podporuje také nadace krásných žen: Terezy Maxové a Taťány Kuchařové, přítelkyně pražského radního Milana Richtera.
Čím více Sekyrovy plány rostly, tím více měli někteří kolegové pocit, že je až příliš velký vizionář. I to byl důvod, proč Sekyrovu skupinu někteří manažeři loni opustili. „Smíchovské nádraží, Rohanský ostrov. Ty projekty nám přišly moc velké, vytrácel se reálný rozměr. Ale je to asi tím, že jsme konzervativnější a chceme se držet při zemi,“ vysvětluje Semerák důvody odchodu ze Sekyrovy skupiny. O svém bývalém šéfovi říká, že je „neskutečný pragmatik“. „Na můj vkus je někdy na lidi příliš hodný. A co provedl, že se o něj tak zajímáte? Buď ho z něčeho obviňte, máte-li důkazy, nebo se mu omluvte,“ myslí si Semerák.
MF DNES oslovila s nabídkou na rozhovor o Sekyrově firmě několik developerů působících v Česku. Bez odezvy. Jen jeden z nich pod podmínkou anonymity uvedl: „Sekyra je jeden z mála skutečně úspěšných lidí. Není důvod po něm šlapat kvůli tomu, že má nějaké kontakty. Obzvláště v developerství se musíte stýkat s politiky, úředníky, podnikateli a lobbisty. Neporušují-li se při tom zákony, je to v pořádku.“